250

Geletka, y, f. = geleta. Němc. VII. 186.,
Hdk. C. 378. Zaplačí-li v horách dívky sivé
snášejíce po g-tkách vodu. Hdk. C. 39. Tan-
coval bašík s tetkó v komore pod g-tkó.
G. se rozsypala a tetka se rozhněvala. Sl.
ps. 236. — G. = soudek na brindzu. Slov.

Geliš, e, m. = suk; hlíza (hluza, slov.).
Slov. Bern.

Geľo, a, m. = krchňák, levák; nešika,
nemotora. Slov. Dbš. Obyč. 42.

Geltně, ě, f. = káď Slov. Bern.

Geltnička, y, f. — kadečka. Slov. Bern.

Gemba, y, f. = gamba, huba. Mor. a slov.
Tč., Vck. Drž, zavři tu gembu; Má vypa-
senou gembu. Mor. Šd. Otvírá gembu (zívá).
Zkl. — G. =-pysk. Hore hrivu! vycer zuby!
Ha, kuoň nemá spodnej gemby. Koll. Zp.
1. 15.

Gembička, y, f. == malá gemba.

Gemer, a, m., míst. jm. v Uhřích. - Ge-
meřan, a, m.

Gemlati = žvýkati, ohlodávati, kauen,
abnagen. Děti a staří lidé bezzubí nekousají
chléb, ale ho gemlaji. Šd. — Brt. D. 211.

Gemma, y, f. = drahokam uměle spra-
covaný s vrytými okrasami. Vz KP. III. 206.,
Sté. Zemp. 300., Vlšk. 180., 188.

Genantní, vz Genant.

Genc, e, m. = bečka, soudek. Slov. Ne-
sieme g. vína dolu do Budína. Dbš. Obyč.
148.

Genealogický = rodopisný, genealogisch.
G. data, studie. Mus. 1880. 227., 402.

Generace pohlavní a nepohlavní v ro-
stlinstvu. Vz Rosc. 72., 78.

Generalat, u, m. = kraj podřízený gene-
ralu. G. český, moravský. S. N. XI. 96.

Generalbas, u, m., vz Generalní. Hud.
Mus.

Generalisovati, generalisiren. Šim. 32.

Generalmajor, a, m. Kutn.

Generalní rozkaz, vojenské velitelství,
pochod, auditor, dozorce, intendant, inten-
dance, Čsk., pardon, Mus. 1880. 37., mapa
(přehledná). Sté. Zem. 385.

Generalstabní důstojnictvo. S. N. XI. 95.

Generator, u, m. = trubnatý parní kotel.
Hrm. 14., KP. V. 73., IV. 566.

Geneštová bylina = ganofil. Mllr. 49.

Genetka, y, i., viverra genella, die Ge-
nettkatze, šelma. Vz Frč. 391., Brm. I. 2.
30. G. černá, skvrnitá. Holub I. 37., 165.

Gengel, u, m. — spalda. Vz Těnkél, Rýža,
Chlopka. Brt.

Gengela, y, m. = gela. Val. Brt. D. 211.

Gengelenge bombo = cingilingi! Mt. S.
I. 153.

Genglavosť, i, f. = děnglavosť. Slov.
Bern.

Genglavý = děnglavý. Slov. Bern.

Genialita, y, f. = genialnosť. Hlč.

Genialně, genial. Kos.

Genialnosť, i, f. = duchaplnosť, důmysl-
nost, die Genialität.

Genijní, Genie-. G. náčelník, -chef, ředi-
telství, sbor, škola, pluk. Čsk.

Genitiv. Původní článek o g-vu není
jednolitým celkem; běželo mi tehdáž více
o výklad jednotlivých technických terminův.
Tím se stalo, že týž gt. pod několika jmény

uveden byl a článek poněkud nepřehledným
se stal. — U Chč. mají jména místní v gt.
a i u: Nazaretu i Nazareta. — A) Gt. od-
luky. Jak ho užíval Chč? O tom vz Pro-
gramm obec. real. gymn. v Praze na r. 1877.
str. 10. (Hlm.). — B) Gt. příčiny. U Chč.
Vz týž programm str. 11. — D. Gt. látky
atdľ U Chč. Vz týž programm str. 10. Cf.
také Vm. v Km. 1884. 457. — E) Gt. zá-
porný. Vz Zápor, Záporný. Strany Chč. vz
týž programm str. 11. — I) Genit. jakosti.
Slunce jest největší krásy a jasnosti v světle ;
Ani se jim zdají veliké vážnosti, veliké
krásy; A muož býti (takový) větčí slávy
v nebi než první. Chč. P. 116. b., 5. a.,
128. b. Přemysl bieše múdré mysli. Dal. 14.
— N) Genit času. Tehda noci zjevil se mu
anděl. 14. stol. (Živ. Jež.). Blázne, svú duši
noci vzdáš. Sv. ruk. 146. Nesa v košíku
ovoce, tři jablka a tři róže února měsiecě.
Dr. v. 110. — Cf. strany gt. ještě: Jir. Nákr.
69. a násl., Brt. S. 3. vyd. 188., Brt. D.
179., Obzor 1883. 162., Gt. v dialektu bohu-
slavském na Mor. v Progr. brněnské realky
na r. 1884. str. 3. (Neor.); Šf. Strč. ml. 114.,
Brs. 2. vyd. 110.—116. Nrd. Éec. gramm.
456., List. fil. V. 311., S. N.

Genitisování, n. S umenšením toho
iikání a g. čeština mnoho získá na libo-
zvučnosti a dokonalosti. Koll. III. 248.

Genius života, lásky. Šml. G. loci. Vlšk.
332. Cf. Jg. Slnosť. 121.

Genre. Vlšk. 98.

Genrovitosť, i, f. Tyršová.

Genrový, Genre-. G. obraz, malba. Vz
Genre. Nz.

Gentianin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 599.

Gentský. G. plátno. Kos. Ol. I. 304.

Geocentrický, geocentrisch, středozem-
ský — místo na obloze nebeské, na němž se
hvězda objevuje pozorovateli ze středu koule
zemské. Vz S. N. G. stanovisko, librace
délky a šířky, šířka. Stš. Zem. 162., 213.,
214., 354.

Geoda, y, f., druza v horninách mandlov-
covitých. Vz Bř. N. 49.

Geodaesie, e, f., z řec. = zeměměřictví.
Vz Stč. Zem. 386.

Geodaet, a, m. = zeměměřič. Kom. L.,
Stč. Zem. 317.

Geodaeticiký, Erdmesser-. G. čára. Vnč.
104.

Geodynamika,, y, f., z, řec. = nauka
o pohybu těles pevných. ZČ. I. 10.

Geofysika, y, f. Vz S. N.

Geogenetický, geogenetisch. Stč. Zem.
679.

Geogenie, e, f., z řec. == nauka o pů-
vodu země.

Geognosie = zeměznalství. Vz Bř. N.
235., Schd. II. 65.

Geognostický, geognostisch. G. obměna.
Dk.

Geogonický, geogonisch. G. výklad. Stč.
Zem. 241., 331.

Geohydrografie, e, f. = vypsání vod
na povrchu zemském.

Geoid, u, m. = pravá podoba zemského
tělesa. Stč. Zem. 322., 324.