Předchozí (249)  Strana:250  Další (251) |
|
|||
250
|
|||
|
|||
Geletka, y, f. = geleta. Němc. VII. 186.,
Hdk. C. 378. Zaplačí-li v horách dívky sivé snášejíce po g-tkách vodu. Hdk. C. 39. Tan- coval bašík s tetkó v komore pod g-tkó. G. se rozsypala a tetka se rozhněvala. Sl. ps. 236. — G. = soudek na brindzu. Slov. Geliš, e, m. = suk; hlíza (hluza, slov.).
Slov. Bern. Geľo, a, m. = krchňák, levák; nešika,
nemotora. Slov. Dbš. Obyč. 42. Geltně, ě, f. = káď Slov. Bern.
Geltnička, y, f. — kadečka. Slov. Bern.
Gemba, y, f. = gamba, huba. Mor. a slov.
Tč., Vck. Drž, zavři tu gembu; Má vypa- senou gembu. Mor. Šd. Otvírá gembu (zívá). Zkl. — G. =-pysk. Hore hrivu! vycer zuby! Ha, kuoň nemá spodnej gemby. Koll. Zp. 1. 15. Gembička, y, f. == malá gemba.
Gemer, a, m., míst. jm. v Uhřích. - Ge-
meřan, a, m. Gemlati = žvýkati, ohlodávati, kauen,
abnagen. Děti a staří lidé bezzubí nekousají chléb, ale ho gemlaji. Šd. — Brt. D. 211. Gemma, y, f. = drahokam uměle spra-
covaný s vrytými okrasami. Vz KP. III. 206., Sté. Zemp. 300., Vlšk. 180., 188. Genantní, vz Genant.
Genc, e, m. = bečka, soudek. Slov. Ne-
sieme g. vína dolu do Budína. Dbš. Obyč. 148. Genealogický = rodopisný, genealogisch.
G. data, studie. Mus. 1880. 227., 402. Generace pohlavní a nepohlavní v ro-
stlinstvu. Vz Rosc. 72., 78. Generalat, u, m. = kraj podřízený gene-
ralu. G. český, moravský. S. N. XI. 96. Generalbas, u, m., vz Generalní. Hud.
Mus. Generalisovati, generalisiren. Šim. 32.
Generalmajor, a, m. Kutn.
Generalní rozkaz, vojenské velitelství,
pochod, auditor, dozorce, intendant, inten- dance, Čsk., pardon, Mus. 1880. 37., mapa (přehledná). Sté. Zem. 385. Generalstabní důstojnictvo. S. N. XI. 95.
Generator, u, m. = trubnatý parní kotel.
Hrm. 14., KP. V. 73., IV. 566. Geneštová bylina = ganofil. Mllr. 49.
Genetka, y, i., viverra genella, die Ge-
nettkatze, šelma. Vz Frč. 391., Brm. I. 2. 30. G. černá, skvrnitá. Holub I. 37., 165. Gengel, u, m. — spalda. Vz Těnkél, Rýža,
Chlopka. Brt. Gengela, y, m. = gela. Val. Brt. D. 211.
Gengelenge bombo = cingilingi! Mt. S.
I. 153. Genglavosť, i, f. = děnglavosť. Slov.
Bern. Genglavý = děnglavý. Slov. Bern.
Genialita, y, f. = genialnosť. Hlč.
Genialně, genial. Kos.
Genialnosť, i, f. = duchaplnosť, důmysl-
nost, die Genialität. Genijní, Genie-. G. náčelník, -chef, ředi-
telství, sbor, škola, pluk. Čsk. Genitiv. Původní článek o g-vu není
jednolitým celkem; běželo mi tehdáž více o výklad jednotlivých technických terminův. Tím se stalo, že týž gt. pod několika jmény |
uveden byl a článek poněkud nepřehledným
se stal. — U Chč. mají jména místní v gt. a i u: Nazaretu i Nazareta. — A) Gt. od- luky. Jak ho užíval Chč? O tom vz Pro- gramm obec. real. gymn. v Praze na r. 1877. str. 10. (Hlm.). — B) Gt. příčiny. U Chč. Vz týž programm str. 11. — D. Gt. látky atdľ U Chč. Vz týž programm str. 10. Cf. také Vm. v Km. 1884. 457. — E) Gt. zá- porný. Vz Zápor, Záporný. Strany Chč. vz týž programm str. 11. — I) Genit. jakosti. Slunce jest největší krásy a jasnosti v světle ; Ani se jim zdají veliké vážnosti, veliké krásy; A muož býti (takový) větčí slávy v nebi než první. Chč. P. 116. b., 5. a., 128. b. Přemysl bieše múdré mysli. Dal. 14. — N) Genit času. Tehda noci zjevil se mu anděl. 14. stol. (Živ. Jež.). Blázne, svú duši noci vzdáš. Sv. ruk. 146. Nesa v košíku ovoce, tři jablka a tři róže února měsiecě. Dr. v. 110. — Cf. strany gt. ještě: Jir. Nákr. 69. a násl., Brt. S. 3. vyd. 188., Brt. D. 179., Obzor 1883. 162., Gt. v dialektu bohu- slavském na Mor. v Progr. brněnské realky na r. 1884. str. 3. (Neor.); Šf. Strč. ml. 114., Brs. 2. vyd. 110.—116. Nrd. Éec. gramm. 456., List. fil. V. 311., S. N. Genitisování, n. S umenšením toho
iikání a g. čeština mnoho získá na libo- zvučnosti a dokonalosti. Koll. III. 248. Genius života, lásky. Šml. G. loci. Vlšk.
332. Cf. Jg. Slnosť. 121. Genre. Vlšk. 98.
Genrovitosť, i, f. Tyršová.
Genrový, Genre-. G. obraz, malba. Vz
Genre. Nz. Gentianin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 599.
Gentský. G. plátno. Kos. Ol. I. 304.
Geocentrický, geocentrisch, středozem-
ský — místo na obloze nebeské, na němž se hvězda objevuje pozorovateli ze středu koule zemské. Vz S. N. G. stanovisko, librace délky a šířky, šířka. Stš. Zem. 162., 213., 214., 354. Geoda, y, f., druza v horninách mandlov-
covitých. Vz Bř. N. 49. Geodaesie, e, f., z řec. = zeměměřictví.
Vz Stč. Zem. 386. Geodaet, a, m. = zeměměřič. Kom. L.,
Stč. Zem. 317. Geodaeticiký, Erdmesser-. G. čára. Vnč.
104. Geodynamika,, y, f., z, řec. = nauka
o pohybu těles pevných. ZČ. I. 10. Geofysika, y, f. Vz S. N.
Geogenetický, geogenetisch. Stč. Zem.
679. Geogenie, e, f., z řec. == nauka o pů-
vodu země. Geognosie = zeměznalství. Vz Bř. N.
235., Schd. II. 65. Geognostický, geognostisch. G. obměna.
Dk. Geogonický, geogonisch. G. výklad. Stč.
Zem. 241., 331. Geohydrografie, e, f. = vypsání vod
na povrchu zemském. Geoid, u, m. = pravá podoba zemského
tělesa. Stč. Zem. 322., 324. |
||
|
|||
Předchozí (249)  Strana:250  Další (251) |