251

Geokronit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 215.

Geologický, vz Geologie. G. mapa, in-
dividualnosť, složení, doba, stáří, Stč. Zem.
385., 685., 686., 740., průřez, ústav. NA. V.
567., 569.

Geologie. Cf. také Bř. N. 249., Schd.
II. 88., Ukaz. 25., Krejčího Geologii. G. ne-
beská. Osv. V. 1.

Geomantie, e, f., z řec. = hadactví z úkazů
zemských na př. ze zemětřesení, rozpuklin
atd. S. N. X. 214.

Geometralní, geometral. G. osvětlení.
Jrl. 422.

Geometrický, vz Geometr. G. těleso, vz
Mj. 5., Jd. Geom. I. 1., místo, Jd, Geom. I.
19., Jrl. 421., Vnč. 1., telegraf, Vnč. 8., se-
strojení či konstrukce, ZČ.- optika, ZČ. III.
14., rozbor, sklad či sbor. Jd. Geom. I. 48.

Geometrie učí vystihovati velikost věcí
na dýl, na šíř a na výš. Kom. D. k. 10.
G. v rovině či planimetrie, g. v prostoře
či stereometrie, Jd. Geom. I. 2., praktická,
NA. V. 87., hmot (věda jednající o hmotě
v prostoru), sil (věda jednající o síle v pro-
storu). NA. V. 67.

Georgill-us (Jiříček), a, m. G. Sam. Jg.
H. 1. 2. vd. 556., Jir. Ruk. I. 202.

Georgina, y, f., šp. jiřinka (květina),
poněvadž (má jméno dle petrohrad. prof.
Georgiho, f 1802. Cf. Rstp. 876.

Geostatika, y, f. = nauka o rovnováze
těles pevných. ZČ. I. 10.

Geotektonický, geotektonisch. G. plán
země. Krč. v Osv. 1885. 194.

Geothermický, geothermisch. G. stupeň
hloubkový. Stč. Zem. 510.

Gepart, a, m., cynailurus jubatus, šelma.
Vz Frč. 392., Schd. II. 407., Holub L 410.

Gerardka rolní, gerardia arvensis, das
Sternkraut. Šm.

Gerheň, ě, m., Kukuruzpagatsche. Slov.
Ssk.

Gerich Jos., farář, 1803. Jir. Ruk. I. 202.

Gerlach, a, m., nejvyšší štít Vys. Tater.
Pokr. Pot. II. 41. G. = grlach, hrlach, t. j.
výšina, z nejž hrlí, hrnie sa, láme sa a padá
skáľa na dol. Phld. IV. 255.

Gerlak, a, m., os. jm. Pal. Děj. I. 23.

Gerlický. G. sukna. NB. Tč. 49.

Gerlovský. G. huť. Čechy I. 82.

Germanisační, Germanisations-. Germa-
nisační choutky.

Germanština, y, f. = germanský jazyk.

Gerok, u, m., městský kabát, der Geh-
rock. Tč.

Gersdorfit, u, m. = arsenový kyz ni-
klový. Bř. N. 220.

Gerson, br., f 1577. Jir. Ruk. I. 202.

Gerstner, 1827. Jg. H. 1. 2. vd. 556.

Geršl, u, m. = struhánek, nastrouhané
těsto. U Fryšt. Džl.

Geršl a, y, f. = krupka; geršlový ==
krupkový. Slov. Bern.

Gerštla, gerštlový, vz Geršla atd. Slov.
Bern.

Gertruda. Mrzne-li na den sv. Gertrudy
(¹⁷|₃), trvá zima ještě 40 dní. Mus.

Gertrudka, y, f. = routa; zeměžluč. Slov. j
Bern.

Gerundivná vazba, vz Křn. Gr.

Gesta Romanorum, vz Rozprávky, Jir.
Ruk. I. 202., List. filol. II. 306.

Gestikulace. Vlšk. 385.

Gestrenge, něm., titul. Vz Statečný.

Geta-perča. Vz Šfk. 540.

Getové. Šk. Strž. I. 349., 211.

Gevěrec = klobouk, jaký Vlaši nosívali.
Brt, Nl., Kld. U Hostýna městská čepice.
Zkl. U Uher. Hrad. = ošumělý, neforemný
klobouk, der Schabesdeckel. Tč.

Geveše, pl., m. = ovesné koláče posy-
pané semenem konopným. U mor. Slov.
Vck.

Geysiv, a, m. G. na Islandě. Vz KP. III.
58. Pánev, výbuch jeho. Vz ib. 58., 59., Stč.
Zem. 509.

Gezovati = cvičiti, k dobrému vésti. Slov.
Dosť som sa jej nagezovala a predca nenie
z nej nišť. Rr. Sb.

Gezovo. Tej predešlej jaseni zjavily sa
myši, ktoré my gezovo voláme, sú podobné
potkanom s dlhými chvosty, truchu vätšie
ako obyčajné myši. N. Hlsk. II. 124.

Ghasela. Vz Vor. P. 105., 106., Kos. Ol.

I. 291.

Ghu, vz Mkl. aL. 249.

Ghyzdák, a, m. = nerád. Nadávka. G.
starý. Slez. Šd.

Gi. Vz Mkl. aL. 251.

Giaur, vz Ďaur.

Gibas, a, m. = veliký, nemotorný člověk,
ein grosser, unbeholfener Mensch. Laš. Tč.

Gibbsit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 165.,
Schd. II.40.

Gibon, a, m. G. šedý, hylobates leucis-
cus, srostloprstý, h. syndaktylus, opice dlou-
horuká, der Gibbon. Vz Frč. 399., Schd. IL
389., Brm. I. 80.

Gibza, y, f. = něco špatného, chatrného.
To zboží je sama g. (bibza). Laš. Tč.

Gičkati, vz Kičkati.

Gideončík, a, m., gideon, der Eichhorn-
käfer. Šm.

Gievonta, y, f., hora na Slov. Pokr. Pot.

II. 51.

Giezita, y, m. = svatokupec, podlé Gieziho,
jenž proti zákazu proroka Elizea (4. král. 5.)
dary od Namana přijal. Lenz. Učení Husi
274.

Gigantický, gigantisch. G. malba, Kos. Ol.
I. 265., údy, postava. Vrch. Vz Gigantský.

Gigantský. G. duch, práce (veliká). Bdl.

Gigati, gagagen. Osel gigá. Šm.

Gigg, u, m. = kocábka lodního velitele.
Kpk.

Giglati = viklati. Mor. Sd.

Giglotati = giglati,klátiti, třepati U Kro-
měř., val. Bkř., Vck.

Gigula, y, f. = čupel, der Berggipfel.
V Bezkyd. Tč. — G. = nejvyšší vrch Lysé
Hory v Bezkydech u Frýdka a Místka. Skd.,
Vck., Sláma Put. 234.

Gich = hlas, který slyšeti, když něco
rychle, prudce se vylije. Laš. Tč. G. vody
na ňu vylil na šmigrustě. Laš. Tč.

Gicha, y, m., os. jm. D. ol. 90. a j.

Gichanica, e, f., der Stromregen, lijavec.
Laš. Tč.

383*



	251

	Geokronit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 215. Geologický, vz Geologie. G. mapa, in- dividualnosť, složení, doba, stáří, Stč. Zem. 385., 685., 686., 740., průřez, ústav. NA. V. 567., 569. Geologie. Cf. také Bř. N. 249., Schd. II. 88., Ukaz. 25., Krejčího Geologii. G. ne- beská. Osv. V. 1. Geomantie, e, f., z řec. = hadactví z úkazů zemských na př. ze zemětřesení, rozpuklin atd. S. N. X. 214. Geometralní, geometral. G. osvětlení. Jrl. 422. Geometrický, vz Geometr. G. těleso, vz Mj. 5., Jd. Geom. I. 1., místo, Jd, Geom. I. 19., Jrl. 421., Vnč. 1., telegraf, Vnč. 8., se- strojení či konstrukce, ZČ.- optika, ZČ. III. 14., rozbor, sklad či sbor. Jd. Geom. I. 48. Geometrie učí vystihovati velikost věcí na dýl, na šíř a na výš. Kom. D. k. 10. G. v rovině či planimetrie, g. v prostoře či stereometrie, Jd. Geom. I. 2., praktická, NA. V. 87., hmot (věda jednající o hmotě v prostoru), sil (věda jednající o síle v pro- storu). NA. V. 67. Georgill-us (Jiříček), a, m. G. Sam. Jg. H. 1. 2. vd. 556., Jir. Ruk. I. 202. Georgina, y, f., šp. jiřinka (květina), poněvadž (má jméno dle petrohrad. prof. Georgiho, f 1802. Cf. Rstp. 876. Geostatika, y, f. = nauka o rovnováze těles pevných. ZČ. I. 10. Geotektonický, geotektonisch. G. plán země. Krč. v Osv. 1885. 194. Geothermický, geothermisch. G. stupeň hloubkový. Stč. Zem. 510. Gepart, a, m., cynailurus jubatus, šelma. Vz Frč. 392., Schd. II. 407., Holub L 410. Gerardka rolní, gerardia arvensis, das Sternkraut. Šm. Gerheň, ě, m., Kukuruzpagatsche. Slov. Ssk. Gerich Jos., farář, 1803. Jir. Ruk. I. 202. Gerlach, a, m., nejvyšší štít Vys. Tater. Pokr. Pot. II. 41. G. = grlach, hrlach, t. j. výšina, z nejž hrlí, hrnie sa, láme sa a padá skáľa na dol. Phld. IV. 255. Gerlak, a, m., os. jm. Pal. Děj. I. 23. Gerlický. G. sukna. NB. Tč. 49. Gerlovský. G. huť. Čechy I. 82. Germanisační, Germanisations-. Germa- nisační choutky. Germanština, y, f. = germanský jazyk. Gerok, u, m., městský kabát, der Geh- rock. Tč. Gersdorfit, u, m. = arsenový kyz ni- klový. Bř. N. 220. Gerson, br., f 1577. Jir. Ruk. I. 202. Gerstner, 1827. Jg. H. 1. 2. vd. 556. Geršl, u, m. = struhánek, nastrouhané těsto. U Fryšt. Džl. Geršl a, y, f. = krupka; geršlový == krupkový. Slov. Bern. Gerštla, gerštlový, vz Geršla atd. Slov. Bern. Gertruda. Mrzne-li na den sv. Gertrudy (¹⁷\|₃), trvá zima ještě 40 dní. Mus. Gertrudka, y, f. = routa; zeměžluč. Slov. j Bern.	Gerundivná vazba, vz Křn. Gr. Gesta Romanorum, vz Rozprávky, Jir. Ruk. I. 202., List. filol. II. 306. Gestikulace. Vlšk. 385. Gestrenge, něm., titul. Vz Statečný. Geta-perča. Vz Šfk. 540. Getové. Šk. Strž. I. 349., 211. Gevěrec = klobouk, jaký Vlaši nosívali. Brt, Nl., Kld. U Hostýna městská čepice. Zkl. U Uher. Hrad. = ošumělý, neforemný klobouk, der Schabesdeckel. Tč. Geveše, pl., m. = ovesné koláče posy- pané semenem konopným. U mor. Slov. Vck. Geysiv, a, m. G. na Islandě. Vz KP. III. 58. Pánev, výbuch jeho. Vz ib. 58., 59., Stč. Zem. 509. Gezovati = cvičiti, k dobrému vésti. Slov. Dosť som sa jej nagezovala a predca nenie z nej nišť. Rr. Sb. Gezovo. Tej predešlej jaseni zjavily sa myši, ktoré my gezovo voláme, sú podobné potkanom s dlhými chvosty, truchu vätšie ako obyčajné myši. N. Hlsk. II. 124. Ghasela. Vz Vor. P. 105., 106., Kos. Ol. I. 291. Ghu, vz Mkl. aL. 249. Ghyzdák, a, m. = nerád. Nadávka. G. starý. Slez. Šd. Gi. Vz Mkl. aL. 251. Giaur, vz Ďaur. Gibas, a, m. = veliký, nemotorný člověk, ein grosser, unbeholfener Mensch. Laš. Tč. Gibbsit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 165., Schd. II.40. Gibon, a, m. G. šedý, hylobates leucis- cus, srostloprstý, h. syndaktylus, opice dlou- horuká, der Gibbon. Vz Frč. 399., Schd. IL 389., Brm. I. 80. Gibza, y, f. = něco špatného, chatrného. To zboží je sama g. (bibza). Laš. Tč. Gičkati, vz Kičkati. Gideončík, a, m., gideon, der Eichhorn- käfer. Šm. Gievonta, y, f., hora na Slov. Pokr. Pot. II. 51. Giezita, y, m. = svatokupec, podlé Gieziho, jenž proti zákazu proroka Elizea (4. král. 5.) dary od Namana přijal. Lenz. Učení Husi 274. Gigantický, gigantisch. G. malba, Kos. Ol. I. 265., údy, postava. Vrch. Vz Gigantský. Gigantský. G. duch, práce (veliká). Bdl. Gigati, gagagen. Osel gigá. Šm. Gigg, u, m. = kocábka lodního velitele. Kpk. Giglati = viklati. Mor. Sd. Giglotati = giglati,klátiti, třepati U Kro- měř., val. Bkř., Vck. Gigula, y, f. = čupel, der Berggipfel. V Bezkyd. Tč. — G. = nejvyšší vrch Lysé Hory v Bezkydech u Frýdka a Místka. Skd., Vck., Sláma Put. 234. Gich = hlas, který slyšeti, když něco rychle, prudce se vylije. Laš. Tč. G. vody na ňu vylil na šmigrustě. Laš. Tč. Gicha, y, m., os. jm. D. ol. 90. a j. Gichanica, e, f., der Stromregen, lijavec. Laš. Tč. 383*