252

Gichati, gichnouti = velkým proudem
líti, vyliti. — co odkud kam. Vodu z pu-
ténky na někoho. Laš. Té. — G. = silná
pršeti, liti se. To neprší, to jichá. Laš. Tč.
Prší, až tam gichá; Po poledňu to enem
gichalo; Jak se prasa zapichně: krev gichá.
Slez. Sd.

Gilge, Gilgies = Jiljí. D. ol. 39. a j.

Gilie, e, f., květina, gilia. G. trojbarevná
lesklá, g. tricolor splendens. Dlj. 41.

Gilli, 1791. Jg. H. 1. 2. vd. 556.

Gimel, mla, m.; gimlavý, gimloš, e, m.?
Slov. Rr. Sb.

Gindely Ant., dr., archivář zem. a univ.
prof. Tf. H. 1. 3. vd. 159., Šb. Dj. ř. 2. vd.
242., S. N., Ukaz. 98., Mus. 1879. 125., 364.,
458., Pyp. K. II. 538.

Gindžiti = cpáti, pcháti, drobiti. Negindži
toľko do seba, toľko chleba do polievky.
Slov. Rr. Sb.

Giptoš, e, m. = kyptoš. Slov. Ssk.

Gír, u, m., der Schierling. U Místka. Škd.

Girasol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
298.

Girk, vz Jirek.

Giro-Bank = převodní peněžna v Ham-
burku. Kupci ukládají do ní stříbro a ve-
spolek poukázkami účtují. Skř.

Girový, Giro-. G. účet, banka. Kaizl
255. 248.

Girth Tom., kanovník, 1739. Jg. H. 1.
2. vd. 557., Jir. Ruk. I. 202.

Gismondin, u, m., nerost. Bř. N. 142.

Gitara, y, f., die Guitarre. Us. Tč.

Gizd, u, m., der Schmutz. Větr plno gizdu
nám do oken nevjal. Laš. TČ. — G., a, m.,
der Schmutzian, schmutzige Kerl. Gizde
gizdavý, půjdeš dál? Laš. Tč.

Gizdactvo, a, o. = gizd, der Schmutz.
Laš. Tč.

Gizdák, a, m. = gizda. Laš. Tč.

Gja. Vz Mkl. aL. 248.

Gjalenie, n. = závisť. Slov. Ssk.

Gjaliť, il, ení = záviděti. Slov. Ssk.

Gjaur, vz Giaur. Jir. Anth. III. 268.

Gju. Vz Mkl. aL. 249.

Gl. Tato skupenina vyskytá se na Mor.
dosti zhusta. Tč.

Glabánek, nku, m. = čepice podobná
důstojnické. U Hranic na Mor. Vck.

Glábiti, gnábiti = škrtiti. Val. Brt. D.
66.

Glábositi = klábositi. Na již. Mor. Šd.

Glace (glas), fr. = na husto svařená ho-
vězí polívka; zmrzlina. Hnsg., Rk.

Glaceovaný. G. rukavičky. Vz Glacé.
Kos. Ol. I. 304.

Glacialní, Eis-, z lat. G. doba (ledová).
Sté. Zem. 728.

Glácnouti, cnul a cl, ut, utí = plácnouti,
udeřiti. Utec, glácnu tě. Us. na již. Mor.
Šd.

Glacovati (glasovati) = cukrovým ledem
nebo kyselým rosolem masa, dorty, cukro-
vinky obtáhnouti. Hnsg.

Gladiator, vz Vlšk. 494.

Gladiatorský, Gladiator-. G. hry. Šmb.
S. L 412. Vz Vlšk. 494.

Glag, u, m. = telecí žaludek ve vodě na-
močený, jenž se dává do vydojeného mléka.

aby se brzo srazilo, syřiště. Val. Brt., Tč.,
Vck. Vz Glaga.

Glaga, y, f., dle Mkl. z rumunského =
glag. Mor. Brt., Sd. — G, = řídké, nechutné
jídlo, dünne, geschmacklose Speise. Na Hané.
Vck. — G., y, m. == člověk slabý (jako vo-
dou nalitý), chabý, nejapný. Mor. Brt., Sd.

Glagati, glegati = míchati (při vaření
mléka). Na Moravce- Tč.

Glagoláš, e, m., glagolitischer Kodex.
Dch. — G. = kdo užívá glagolice. Počet
hlaholitů či g-šů za poslední doby velmi
se ztenčuje. Pyp. K. I. 36.

Glagolčina, y, f. = glagolice. Sl. let. V.
21.

Glagolice, e, f. = hlaholské písmo. Vz
KP. I. 302., Pyp. K. I. 35.-36., 142.-145.

Glagolina, y, f. = glagolice. Rk.

Glagůvka, y, f. = druh sladkých jablek
na Vsacku. Vck., Brt.

Glajda, y, m. a f. = kdo špatně chodí.
Vz Glajdati. Mor. Brt.

Glajdaňa, dle Káča = šatava. Mor. Brt

Glajdati se = zdlouhavě choditi, nohama
plésti (vlastně o volech). Brt.

Glajdavý = kdo glajdá. Vz Glajdati. Brt.
Vck.

Glaměť, slov. klamět = dřepěti. Val. Brt.
D. 65.

Glaň, é, f. = bahno na louce n. na poli od
vystoupilé vody, angeschwemmter Schlamm.
Odtud: Louka podglaněná. Val. Vck, Brt.
L. N. I. 226. V Brt. D. 211.: glán.

Glániť = bahnem zanésti. Mor. Brt. D.
211.

Glaserit, u, m., nerost. Bř. N. 118.

Glasírka, y, f. = lesklá usně, kidovice,
das Glacéleder. G. kozí, Ziegen-, telecí,
jehněčí; továrník, výroba g-rek; barvírna,
koželužna na g-rky, obchod s g-kami. Šp.

Gľask, a, m. = dlask, pták. Slov. Hdž.
Slb. 39.

Glasovati vz Glacovati. Glasovaný koláč,
der Butterbrodkuchen. Šp. -- se = v posteli
na peřinách se váleti, skákati; totéž hum-
plovati. Val. Vek., Brt. D. 211.

Glasura na dřevo, modely, na stroje,
železo, manheimská na dřevo a železo. Ktzr.,
Wld. G. čokoládová, Chokoladeglasur. Šp.
G. fajansy, porculánu, slaná. Vz KP. IV.
320., 357., 338., 347., Vlšk. 97., Kram. Slov.

Glauberit, u, m. = brogniartin, nerost.
Vz Bř. N. 118., Schd. II. 35.

Glauberova sůl — mirabilit, síran sod-
natý. Vz Bř. N. 123., S. N., Kram. Slov.

Glaukom = zákal oka. Slov. zdrav., S. N.

Glaukonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 166.,
S. N.

Glavina, y, f. Na stěžních jsou koše,
glavina (horv.), Eselshofte. Kpk.

Glavnica, e, f. = daň z hlavy, die Kopf-
steuer. Sbr. Na Slov. Č. Čt. I. 186., Klčk.
V. 182.

Glazírka, y, f. = glasírka. Šp.

Glazov, a, m., Glasau, místo v Chebsku.
Blk. Kfsk. 678.

Glb, u, m. = kloub. Slov. Hdž. Šlb. 80.
(23., 215.)

Glbový = kloubový. Slov. G. kosti. Hdž.
Čít. 217.