253

Glcati = klcati, klímati, nicken. Dřímala
pořádem glcá. Mor. Šd. — G. = hltavě jísti,
gierig essen, Val. Vck.; skákati o jedné nose,
kécať. Mor. Brt. D. 211.

Gléda, y, ť. = glet, die Glasur. — G.,
die Schlachtordnung. Obé slov. Bern.

Gledié, e, m., gleditschia, rostl, s troj-
násobnými trny. Vz Schd. II. 312.

Glediti, il, én, ění = glasiren. Hrnec g.
Slov. Bern.

Gledník, u, m., glasirter Topf. Slov.
Bern.

Gledovati, vz Glediti.

Glegati = mléko zahřívati. Jir. Obr. 44.

Gléj, e, m. = klih. U Kroměř., na již. Mor
Nl., Šd., Brt. D. 211.

Glejačka, y, f. = poda klejovitá. Slov.
Rr. Sb.

Glejch. Že mi (žena) jaksi v glejchu ne-
stojí. Dh. 165.

Glejiti, vz Glejovati. Brt. D. 211.

Glejovatěti, ěl, ění = klihovatěti. Na již.
Mor. Šd.

Glejovati = glejiti. Bern.

Glejovatina, y, f. = klihovatina. Slov.
Bern.

Glejovatý = klihovatý. G. maso. Na již.
Mor. Šd.

Glejt. A to se stalo pod glejtem císaře
Sigismunda témuž mistru Janovi daným.
Dač. II. Pas a g., průchod a průvod. Kom.
L. G. mu již vyšel. NB. Tč. 271. O g. vz Zř.
zem. Jir. 451., 690., Žer. Záp. I. 213., Kram.
Slov., Cor. jur. IV. 3. 413., S. N.

Glejta, y, í. = glet, die SilbeRglätte. Hrnce
glejtou opatřiti. Laš. Tč.

Gjejtováti = průvod dáti. Paní Zdýnka
má glejtována býti, aby na dědinu bezpečně
mohla přijíti. Půh. 1. 265. — koho čím jak.
Glejtovav mé formany a mé chudé lidi svým
listem pode ctí a věrou a v tom glejtu po-
bral mi mým chudým lidem na cestě koně,
vozy . . . Půh. I. 178. — G. = glejtou opa-
třiti. G. železné hrnce. Laš. Tč.

Glejtovník jak se zachovati měl? Vz
Cor. jur. IV, 3. 413.

Glemba, y, m. = vymyšlené jméno.
Chleba! Vzal ho G. a povedal, že netreba
(říkají dětem, když volají: Chléb!). Slov.
Zátur.

Glembati = kousati, hrýzti. — co čím:
zuboma. Slez. Šd., Brt. D. 211.

Glembus, u, m. = puchýř. Slov. Ssk.
Glet. Glätte, pěna od stříbra a zlata, míní
se klejt, kysličník olovnatý. Vys. Kočičím
stříbrem slove obyč. slída. Km.

Gleych (Kleych) Václ., kazatel, 1708. Jg.
H. 1. 2. vd. 557., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., Jir.
Ruk. 1. 202.

Glezg, a, m. = głˇsk, dlask, pták. Slov.
Hdž. Slb. 39.

Gig, u, m. = hlas, jejž slyšeti jest při
pití, hlt, der Gluck, Schluck. Slov., laš. Tč.
G. vody, Dbš., pálenky. Šd. Vypil to na
jeden gig, poglgnul to. Hdž. Šlb. 30. Ne-
stojí to za glg vody. Dbš. Obyč. 46. (Sl.
pov. 1. 544.) K ústam ho prihne, dobrých
pár glgóv si vrúti. Sldk. 25., Ntr. V. 22.
Glg, glg, glg za glgom, až bola flaška prá-
zdna. Ntr. VI. 349.

Glgáň, ě, m. = kdo rád glgá, opilec. Mor.
a slov. Sd.

Glganica, e, f. = žena, která ráda glgá,
pije. Slov. Rr. Sb.

Glgati, glgnúť = chlemtavě píti tak, že
to dělá v hrdle glg, glg. Mor. Vck. G. =
glgy dělati, hltati, schlucken. Laš. Tč., Brt.
D. 211. — co: vodu, pivo. Tč. Glgnul po-
hárik pálenky. Syt. Táb. 101. — čeho.
Glgnem ešte kobylieho mlieka. Zbr. Hry 230.
Glgej té medicíny, hned ti bude lepší. Laš.
Tč. — Cf. Galgati.

Glgot, u, m., das Geschlucke. Vz Glgati,
Glgotati. Štr. Nrč. 52.

Glgotati = glgotavým zvukem se líti, mur-
meln. — kudy. Voda tou děrou jen tak
glgoce. Laš. Tč. — odkud. Voda z baňky
glgoce. Na mor. Slov. Brt. D. 211.

Glgotavý = bublavý. G. šumy vlniek.
Slov. Tóth. B. 17.

Glhý = dlouhý. Slov.

Glia, glie, n. = klia, klí. Slov. Hdž. Slb.
37.

Gliadin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 649.,
Sfk. Poč. 593.

Glianik, a, m., míst. jm. v Mal. Hontu
v Uhřích. Let. Mtc. sl. VI. 2. 13.

Glieda, y, f. = to, čím hrnčiar hrnce atd.
polieva, glazura, die Glätte, der Schmelz,
Slov. Zátur.

Gliediť, il, ěn, ění = gliedou polievať.
Slov. Zátur.

Glin, u, m. = pryskyřice na ovocných
stromech. V Bohuslavsku na Mor. Neor.

Glinka, y, f., hora na Oravsku. Pokr.
Pot. II. 256.

Glmať = štouchati. Val. Brt. D. 211.

Glmnúť = udeřiti. Val. Brt. D. 211.

Globič z Bučina Balth. Blk. Kfsk. 1307.

Globosita, y, f., die Globusartigkeit. G.
země. Stč. Zem. 308.

Globularin, u, m., horká látka v listech
kulenky, globularia alypum. Vz S. N. X.

Globularní = kulový. G. zobrazení po-
vrchu zemského. Stč. Zem. 388.

Globulin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 640.,
Slov. zdrav., S. N.

Glob-us, u, m., lat. G. nebes, země. Vz
Schd. I. 198., 210., S. N.

Glogovatý? Roh g-tý uděláš. Kuk. Kd.

Gloh, u, m. = hloh, der Weissdorn. Siez.
Šd.

Glondať sa = lenivě jíti, glajdať sa. Mor.
Brť. D. 211.

Gloret, zastr. Km.

Glorie lásky, Světz., tragická. Mus. 1880.
97.

Glorifikovati = oslavovati. = koho čím.
Kutn.

Gloriola, y, f. == záře, z lat. Chudá g.
života. Čch. Bs. 64.

Glosi-us, a, m. G. Jan, kněz, f 1724.;
Q. Jan, ev. kazatel, 1783. Vz Jg. H. 1. 2.
vd. 557 , Jir. Ruk. 1. 202.

Glossa. Vz Vor. P. 107., 108., S. N. X.
Glossem-a, ata, n. = místo patrně pod-
vržené. Kvč.
Glova, y, f. = hlava. Slez.
Gloverova věž. Vz KP. IV. 620.
Gloza = glossa. Št. Kn. š. 135., Štr.