254

Glozování, n. = glossování. Landfrid za-
chovávati beze všeho přerušení, beze všeho
g. a z něho vytahování. Arch. V. 418., Zř.
mor. 1604. f. XIV.

Glozovati = glossovati. — o někom:
klevetiti, pomlouvati. Val. Vck.

Gloží, n. = hloží. Slez. Té.

Glubať,.alubnouíi = klubati, picken. Vrány
glubajú mrchu. Ostrav. Té. G. zrna, Tč.,
krev. Sš. P. 158.

Glučín, a, m., zaniklá ves na Mor. D. ol.
IV. 410.

Glug. Gl, gl! gloria, tak se to piveéko
píjává: glug, glug, gluk! Píseň.

Gluj, e, m. = glej. Slov. Ssk.

Glukati, kollern (in den Gedärmen). Sm.

Glum, u, m., der Schlamm, Morast. Ta
voda je samý g. Us. Laš. Tč. Cf. Zaglumiti,
Glumiti.

Glumistý, schlammig, morastig. G. zem,
voda. Laš. Té.

Glumiti, il, en, ení = glumem zanášeti,
schlammen. — se kdy. Zřídlo po dešti se
g-lo. Laš. Tč.

Glura, y, f. = káva brynda. Laš. Brt.

Glurati = míchati. U Brušperka. Mtl.

Glutin, u, m., v lučbě. Vz Sfk. 657., Šfk.
Poč. 592.

Glvanec, nce, m. = rána zobákem (vz
Glvať), pak podobné udeření vůbec, rána do
boku (udeření). Na Zlínsku Brt. D. 211.

Glvati = zobati, bodati, klofati. Pták
glvá, glve zobákem do stromu. — G. = ude-
řiti, schlagen. — koho přes prsty. Mor. Vck.

Glvícnúť = glvnouti. Val. Brt. D. 211.

Glycerid, u, m., das Glycerid, sladkotuk.
Nz., Šp. Vz Šfk. 490., Šfk. Poč. 496.

Glyceril, u, m., das Glyceril. Nz.

Glycerilový, Glyceril-. G. kysličník,
-oxyd, Nz., Prm. IV. 129., alkohol či gly-
cerin. Vz MS. 322.

Glycerin, das Oelsüss, Glycerin. G. su-
rový, Prm. IV. 130., rafinovaný, destillovaný,
ib., při slévání sádry. Vz Schd. I. 382., 384.
Prm. III. é. 17. — Cf. Šfk. 461., 488., Šfk.
Poč. 495., Slov. zdrav., Čs. lk. II. 278., VIII.
39., X. 303.

Glycerinokostičný. G. kyselina, die
Glycerinpbosphorsäure. Nz.

Glycerinosirkový. G. kyselina, die Gly-
cerinschwefelsäure Nz.

Glycerinový, Glycerin-. G. voda, teplo-
měr. Prm. IV. 130.

Glycid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poé. 498.

Glycin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 662.,
S. N.

Glyci-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. 212.,
Šfk. Poč. 267.

Glycyrrhizin, u, m., das Glycirrhizin.
Nz. Cf. Šfk. 579., S. N.

Glyfografle, e, f., z řec, die Glypho-
graphie. Vz S. N., KP. I. 377., II. 226.

Glykoarnicin, u, m. Čs. lk. IX. 404.

Glykogen, u, m., das Glykogen. Ves- I.
4., Šfk. Poč. 516., Slov. zdrav., S. N.

Glykocholová kyselina. Vz S. N.

Glykokoll, u, m., v lučbě, das Glykokoll.
Vz Šfk. 662. G. = cukr klihový, také das
Glykocin. Nz. Cf. Sfk. Poé. 449., 482., Schd.
I. 394.

Glykol, u, m., v lučbě, das Glykol. Vz
Šfk. 488., 461., Mj. 48., Šfk. Poč. 475.,

Glykolid, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poé.
482.

Glykonik, u, m. = glykonický verš. Dk.

Glykosa, y, f = hroznový cukr, der
Traubenzucker. Č. Vz Šfk. 546., Šfk. Poč.
510., Schd. I. 387., 402., S. N.

Glykosid, u, m., v lučbě, das Glykosid.
Vz Šfk. 563., Šfk. Poé. 585., S. N.

Glykosurie, e, f. = pomíjející objevování
se cukru v moči. Vz Slov. zdrav.
Glykyrrhizin, u, m. = glycyrrhizin. Vz
Sfk. 579.

Glypta, y, f., z řec. = podoby v kovu
nebo v kameně vryté.

Glyptika, y, f. = umění rytecké, die
Gravierkunst. Vz S. N.

Glyptotheka, y, f. = sbírka děl v kovu
nebo v kameně rytých.

Gmanie = jmění. Grunt a g. poddanské,
unterthäniges Hab und Gut. Slov. Rb.

Gmelinit, u, m., nerost. Bř. N. 142.

Gment Do gmentu všecko mu shnilo =
docela. U Přerova. Šd.

Gmentiti, schimpfen. U Brušperka. Mtl.

Gnábiť, gňávit, glábiť = tisknouti, tlačiti,
mačkati, ohmatávati, škrtiti. Val. a slov.
Brt. D. 66., Vck. Chodzí ho gňáviť. Rr. Sb.
Vodný muž tonúcích mrtviny gňábí. Hol.
289. — kdy, čím. Aj ty nočná Moro, čo
bídných ve sne ľudí gňábíš; Jak černý do
stehlíkov rútívá se kršák a popadlých drá-
pami gňábí. Hol. 349., 285.

Gnačiť == gnábiti. Slov. Ssk.

Gnačkať = gnábiti. Slov. Ssk.

Gnav, a, m. = noční dav, můra.

Gnáviť = gnábiť.

Gnemoník, u, m., der Gnemonbaum. Šm.

Gnězno, a, n. Šfk. Strž. II. 370.

Gnom, a, m. = báječný v zemi bydlící
duch. Král gnomů. Kutn. Cf. S. N.

Gnoma. Vz Vor. P. 91., S. N.

Gnom-on, u, m. =- nástroj k měření slu-
nečné výšky (sloup na půdu vodorovnou
stín metající); ukazovatel slunečních hodin.
Vz Sté. Zem. 117., S. N.

Gnosticismus, u, m. = směsice rozma-
nitých i sobě vespolek i zdravému rozumu
odporných bludův. Desold. sv. Jr. XVIII.

Gnostik, a, m. = stoupenec gnosticismu.

Gnu, a, m. = pakůň, antilopa gnu, žije
v Africe, hlavou podobný býku, hřívou a
ocasem koni.

Gnyp, u, m. = knejp, ševcovský nůž, der
Kneif. Mor. a slez. Škd., Té.

Gobelin (gobelen), u, m., fr. = koberec
s vetkanými vzorky pojmenovaný dle vy-
nálezce Gobelina. S. N., Světz. 1880.

Góbl-Kopidlanský Frant., spisov., nar.
1829. Tf. H. 1. 3. vd. 145., Šb. Dj. ř. 2. vd.
242.

Godetie, e, f., godetia, květina. G. čer-
vená, g. rubicunda. Dj. 41.

Godra Mich., prof., 1830. Jg. H. 1. 2. vd.
557., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., Ukaž. 98. —
Gr. Sam., nar. 1807., ev. farář. Vz Šb. ib.,
Ukaz. 98. .