255

Gogol, u, m. = hrvol, vole, der Kropf.
Na gágore má gugy a g-ly. Hdž. Šlb. 11.,
Čít. XII., Ssk.

Gogolač, e, m. = volač, kdo má vole, der
Kropfige. Slov. Hdž. Čít. XII.
Gogolatý == volatý, kropfig. Slov. Hdž.
Čít. XII., Šlb. 11., Zátur.

Goj, e, m. = háj. Slez. — G. hebr. =
pohan; tak jmenují židé i křesťany, der Goj,
Gojim. Tč.

Gojánek, nka, m., os. jm. D. ol. II. 404.

Gojdoš, e, m. = vrzavý brouk tesařík.
Na jihových. Mor. Brt.

Gojim, a, m., vz Goj.

Góľa, y, m. = bogdál, čáp. Slov. Rr. Sb.,
Ssk. — G., os. jm. Slez. Šd.

Góľací = čápí, Storch-. Cf. Góľa. G.
hniezdo na streche. Lipa III. 203.

Golar, gollar, u, m. = náprsní oděv,
amiculum pectorale. U Místka. Škd.

Z Golčů Mart. Blk. Kfsk. 711. — Sdl.
Hr. II. 70., S. N.

Golěův Jeníkov, vz Jeníkov.

Golda, y, f. = míč. Slov. Rr. Sb.

Goldoš, e, m., nadávka. Tygoldoši! Slov.
Dbš. Obyč. 44., Mt. S. N.116.

Goldy, dle Dolany, Goldé, několik domkův
u Vsetína.

Golensici = Opavsko. V 9. století. Pk.
Češt. 12.

Golér, u, m. = kolár, der Kragen, das
Halsband, -tuch. Slov. Bern. G. kožený (pa-
stuší oděv). U Místka. Škd.

Goliáš = velikán a silák. Us. Kšť. — G.
Urban, knihtisk. 1611. Jir. Ruk. I. 205. —
G. Jan. Blk. Kfsk. 1308.

Golír, u, m., der Kragen. Slov. Ssk. Vz
Golér.

Goll Jarosl., dr. a univ. prof. v Praze,
nar. 1846. Tf. H. 1. 3. vd. 135., 160., 161.,
162., Ukaž. 98., Mus. 1886. 627. — 628, Pyp.
K. II. 548.

Golsert Frant., farář, 1790. Jg. H. 1. 2.
vd. 557., Jir. Ruk. I. 205.

Golva, y, f. = vole. Slov. Bern.

Golvatý = volatý. Slov. Bern.

Golvavý = volatý. Slov. Bern.

Gomba. — G. = veliký kulatý kovový
knoflík, jaké posud uherští kotláři nosívají.
Vz Gomb, Gombík. Slov. a mor. 378. Gomby
z belastých dolomaníkov s bleskami slnca
žartují. Ntr. V. 76. čie je to dievčatko na
tom vršku? Má ono gombičký na kožušku.
Sl. sp. III. 92.

Gombačka = jehlice s knoflíkem. Slov.
Němc. VII. 147.

Gombale, pl., Knochen. Slov. Ssk.

Gombalija, e, f. = konvalinka. Slov. Ssk.
Perečko zelené z bielej g-lie, čo ti bude
voňať v celej kumpanie. Mt. S. I. 20., 47.
Na březfianském mostě g. roste. Koll. Zp.
I. 150. Vz Gonvalia.

Gombár = zhotovovatel šnúr, zápiniek
a ozdöb na uhorský oblek. Phld. III. 463.
Poď že za mňa za g-ra, keď si taká šňůro-
vaná. Koll. Zp. I. 132.

Gombárský, Gürtler-, G. mistr. Sl. let.
VI. 301.

Gombárství, n., das Gürtlerhandwerk.
Bern.

Gombičina, y, f., u knoflíkářů, die Knopf-
form. Sm.

Gombík = kulatý olověný knoflík. Vz
Gom, Gomba. Na jihových. Mor. Brt. Má
palicu (hůl) so zlatým g-kom. Lipa I. 220.

Gombílati = kolébati. Mor. Brt. D. 65.

Gombolec, lce, m. = zmrzlý šubr. Val.
Brt. D. 211.

Gombovaný = gomby zdobený. Kde je
pásik g-ný a širáček cifrovaný? Koll. Zp. II.
195. (II. 193.)

Gombovati = gomby zdobiti. Mor. a slov.

Gomola, y, f. = bezrohá kráva. Cf. Šuta,
Zuzka. Mor. a slez. Brt., Sd.

Gomolý = bezrohý. Mor. a slez. G. ja-
hnička. Kol. ván. 143.

Gonagra — bolesti, dna v kolenou. S. N.

Gonár, u, m. = konár. Ale či g. muóže
z toho, že je bližšje ku pňu ako haluz?
Slov. Hdž. Vět. 79.

Gondläti == hútati, mysliti. Pokr. Pot.
I. 61.

Gondur, u, m. Rstp. 337.

Gongol, a, gongola, y, m. = halama.
V Podluží mor. Brt. L. N. II. 66.

Gonimeter oprav v: goniometr. G-try
vyměřujeme úhly na hranách nerostů. G. na
dotek, odrazový, Wollastonův, Babinetův
ZČ. I. 35., 36., III. 45., S. N.

Goniometrický, goniometrisch. G. úkon,
funkce. Stč. Alg. 80., Dif. 4.; Jd. Geom.
III. 13.

Goniometrie, e, f. = úhloměřictví. Vz
S. N., Jd. Geom. III. 12.

Goňo, a, m. = naduřený, nahněvaný. Slov.
Rr. Sb.

Gonorka, y, f., vrch v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 11.

Gonorrhoea = kapavka.

Gonvalija, e, f. = konvalinka. Vz Gom-
balija. Sl. ps. 269.

Gora, y, f. = hora. Ta zvězda ta je izišla
(vyšla) z one strane črne gore. Sš. P. 800.

Goral, a, m. = horal. Mor. Šd.

Gorál, u, m. = koral, die Koralle. Na
krk její bílý dal drahé g-ly; Má na krku
g-ly, mezi nima tolary. Sš. P. 126., 660. —
G. G-ly t. j. kousky sukna, dykytu, slámy
atd. a halouzky motanými ověšují májky.
Sš. P. 768.

Gorala, y, f. = kořalka. Val. Brt.

Gořalena, y, f. = kořalka (pohrdlivě).
Mor. Brt. D. 211.

Gořalenka, y, f. = goralka. G. na svět
přišla, aby starosť z hlavy vyšla; Déte piva
lebo vína, lebo g-ke, abe se nám ovlažile te
naše hoběnke. Sš. P. 647., 653. G. dobrá je,
ta žaludek zahřeje. Mor.

Goralka, také mor. Sš. P. 445. Goralko,
goralko, pěkný řeťázek máš, jak sa ťa na-
piju, gurášu mi dodáš. Brt. P. 33.

Gořalna, y, f. = kořalna. Mor., slez. Té.

Goralnice, e, f. = kořalnice. Slov. Bern.

Goralník, a, m. = kořalník. Slov. Bern.

Gorazd, a, m., biskup po sv. Methoději.
Od jeho jm. odvozuje se místní jm. Horažďo-
vice, Horazdčice (nyní Chrastice). Pal. Děj.
I. 1. 155.

Gorcek, čku, m. = hrnec, der Topf. Val.
Vck.