256

Gord, u, m. = uzel, der Knoten. Slov. Hdž.
Čít. XII.

Gordus, u, m. = gord. Slov. Hdž. Čít.
XII.

Gorensko, a, n. = nejvyšší čásť Krajiny
na západ a severozápad oď Lublaně. Phld.
IV. 279.

Gorgel, u, m. = golír. Slov. Bern.

Gorgeret (goržré), vz Gorgoret.

Gorgoret, oprav v: Gorgeret.

Gorilla, y, f., opice. Vz KP. I. 7., Stč.
Zem. 813., S. N., Schd. II. 389., Frč. 400.

Görl (z Gorlšteina) Jiří, notář, 1566. Jg.
H. 1. 2. vd. 557., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., Jir.
Ruk. I. 205.

Gorlica, dle Káča. Dupkala nohama na
jednom miestě mysliac, že tancuje g-cu. Phld.
VI. 248.

Gorlice, Görlitz, mě. v prus. Slez Arch.

I. 270.

Gorma, vz Olejník.

Gorol, a, m. = horal. Slez. Tč.

Gorola, y, í. = kořalka. Slez. Tč.

Gorrota, y, f., špan. = roubík, jímž se
škrtilo. Tejř.

Gortva, y, f., potok na Slov. Let. Mt.
sl. IX. 2. 24.

Goslarit, u, m. = skalice bílá. Bř. N.
123.

Gospica, e, f. G. růžová, cepola rubes-
cens, ryba. Vz Frč. 297.

Gospod. Výb. I. 27.

Gospodin, a, m. G-ne pomiluj. Mt. S. 1.
89.

Gostel, u, m. = Kostel, ves u Hodonína.
D. ol. VII

Gastko, a, m. G. Ant. Hyn. ze Saxen-
thalu, kanovník, rektor, f 1820. Jg. H. 1.

2. vd. 557., Jir. Ruk. 1. 205.
Gastumiovský Jan, 1675. Jg. H. 1. 2. vd.

557.

Gosudar, a, m. = panovník, titul carův.
G-ru zdravie, česť carici. Zbr. Lžd. 20. —
Hdž., Phld. II. 3. 76., IV. 158.

Gosudarina, y, f. = panovnice. Vz Gosu-
dar. Zbr. Lžd. 2y.

Gosudarstvenný. Ty si teda vykonal
nesmierne veliký g. zločin. Zbr. Lžd. 32.

Gosudarstvo, a, n. = panování. Židi
nebudú pripuštěni v g., werden zur Regie-
rung d. i. in die Aemter nicht zugelassen.
Zbr. Lžd. 8.

Gothčina, y, f. = gothština. Koll. III.
124.

Gothika, y, f. = gothický sloh, die Go-
thik. Vz KP. 145. G. jest trojí: 1. prvotní
přísná, 2. vyvinutá, ozdobná, 3. přemrštěná,
zvrhující se. NA. 1. 64. G. normanská, alž-
bětinská, Osv. I. 371., severoněmecká či ci-
hlová. Ib. I. 369. G. v Anglii, vz KP. 153.,
v Čechách, 155., ve Francii, 152., v Italii,
153., v Německu, 154., v Nizozemsku. 153.

Göthit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 155.,
Šfk. Poč. 54.

Gothové. Sfk. Strž. I. 464.

Goulardova vodička na záněty kůže
(skládá se z octanu olovnatého, líhu a stud-
ničné vody). Vz S. N., Schd. I. 381.

Govořiti. Za Výb. I. přidej: 422. Co to
dívča govorí, na synečka svědčí. Brt. P. 64.

Gozvin, a, m., os. jm. Pal. Děj. II. 1.
408.

Gr. = groš.

Grabata, y, m. a f. = gramlavina, ne-
šika, nemotora. Já už sem stará g. Slez.
Šd.

Grabati po dveřoch = šmátrati. Mor.
Brt. D. 211.

Grabatý = grablý? Jsi g. jako hrabě
(hrábě). Poř. slez. Šd.

Grabiager, gra, m. G. Jos., 1805.-1852.,
čes. herec. Vz S. N.

Grablý -= zimou zkřehlý, ztuhlý jako
hrábě, jako kolky. Slez. G. ruce. Šd.

Grabs. Echle, bechle g. (drap ho)! Vy-
počítavka dětská přede hrou. Slez. Šd.

Grabštein, a, na., Krauštein, něm. Grafen-
stein, ves v Boleslavsku. S. N. X. 220., III.
467.

Graca, e, f. = krace, široká kulatá mo-
tyka. Mor. a slez. Brt., Mtl. G. k seškrabo-
vání bláta s cest. Mtl. Graca, rylo, motyka,
to je moja muzika. Sl. sp. 63. Už sme, milá,
už sme svoji; mimo graca a motyka, už nás
nikdo nerozdvojí. Koll. Zp. I. 19. Už vás
nerozlúči iba graca a motyka (po sobáši).
Slov. Zátur. — G. == hrabačka, železné hrábě,
kterými se kamení s cest shrabuje. Las. Tč.

— G., der Helmschild. Slov. Ssk.
Grace, e, f. = graca. — G., pl., f. —

neforemné ruce. Val. Vck. Vz Gracisko.

Gracie. Jg. Slnosť. 114.

Gracisko, a, n. = neforemná ruka. Vz
Grace. Val. Vck.

Gracka, y, f. = malá graca. Mor. Bkř.

Grackář, e, m. = kdo nosí gracky. Vz
Gracky. Mor. Brt. L. N. II. 301.

Gracky, pl., f. = dlouhé vlasy v týle,
také smrděnky. Mor. Brt.

Graclavý = francouzskou nemocí posti-
žený. Slov. Bern.

Gracle, pl., f. = francúhy. Slov. Bern.

Gracnatý = graclavý. Slov. Bern.

Grada, y, f. == trám stropový. Slov.
Němc. IV. 395., III. 282., Pokr. Pot. II. 182.

Gradace, vz Vor. St. 60., Jg. Slnosť. 65.

— G. adjektiv a adjektivních adverbií liší
se od komparace. Také při g-ci vyjadřují
se rozdíly kvantitativní při kvalitě stejné,
ale bez poměrného přirovnávání, tedy prostě
(absolutně). Na př. když pravím o osobě
A, že jest velmi bohata, při čemž nijak ne-
hledím k tomu, jaký je v téže příčině po-
měr mezi osobou A a osobami B, C, D atd.
Vz Gb. v List. filolog. 1886. 416. a násl.,
Superlativ.

Gradec = Hradec, Grätz.

Graděrna, y, f., das Gradirhaus. Šm.

Gradient, u, na. = spádnice. G. vichři-
cový. Stě. Zem. 593.

Gradiště, ě, n. = Gradiska. Ssk.

Gradl, u, m. = látka na povlaky peřin,
jupky atd., der Gradl. G. damaškový.

Gradlový. G. cvilink, Gradl-Zwillich. Us.
Pdl.

Gradování, n. Vz Schd. I. 325. Cf. násl.

Gradovati = vypuzováním vody oboha-
covati na sůl chudou solanku, aby se stala
hodnější k vaření soli. Vz S. N.