257

Gradovna, y, f. = stupňovka, das Gradir-
haus, stavba k zhušťování rapy. Vz KP. III.
163., 164., Schd. 1. 325.

Graduovaný, graduirt. G. lékař, který
nabyl hodnosti doktorské. — G. = stup-
ňovkou opatřený. G. skleněný válec. ZČ. I.
86.

Graduovati = na stupně rozděliti; na
hodnost akademickou povýšiti. S. N.

Gradyna, y, f. = hrob na způsob kužele
nasypaný. V Hercegov. Exc.

Graficky, graphisch. Stč. Alg. 61.

Grafický. G. umění: 1. knihtisk, mědi-,
ocelotisk, lithografie, barvotisk a p.; 2. ry-
tectví; 3. fotografie, fototypie, heliografie,
zinkografíe; 4. ozdobnictví, dekorační malby,
patrony, vzorky. Prm. G. znázornění, Stč.
Zem. 151., 382., 554., ZČ. I. 9., sestrojení,
ZČ. I. 252., statika, Pcl. 30., skládání sil,
Pck. 10., čára, Vnč. 5., násobení, dvojmoc-
nění, stanovení plošného obsahu. Zpr. arch.
IX. 75.

Grafika, y, f. = grafické umění. Kutn.
Vz Grafický.

Grafit, u, m. = tuha, der Graphit. Vz
Krč. G. 203., 228., KP. III. 126., 148., IV.
714., Šťk. 40., Šfk. Poč. 135., Schd. I. 306.

Grafitový, Graphit-. G. kelímek, Us. Pdl.,
kyselina. S. N.

Grágorati = krákorati. A to kuře grá-
goře choďa po dvoře. Sš. P. 621.

Grajcar = krejcar. Bern.

Grajdati se, grätscheln. U Olom. Sd.

Grajdavě, grätschelnd, schechsig. G. cho-
diti. Ü Olom. Sd.

Grajdavý, grätschelnd, schechsig. U Olom.
Sd.

Grajdoú, ě, m., der Grätschler. U Olom.
Sd.

Grajský. G. Alpy. Vz Krč. G. 252.

Grajzne, pl., f., die Drusen. Slov. Ssk.

Graman, a, m., os. jm. NB. Tč. 33., D.
ol. VII. 397.

Gramatka, y, f. Cf. Sbn. 931., S. N. -
G. = chlebová polívka, žebračka. U Rychn.
Na Šumavě = bramborová polévka se sko-
povým masem. Slm. — G. Opilý na g-tku
(na mol, do čista). U Žamb. Dbv. Rozmáčkl
si prst na g-tku. U Rychn.

Grambale, pl., starre Finger. Slov. Ssk.

Gramblavý, ungeschickt, starr. Slov.
Ssk. Vz Gramlavý.

Gramel, mla, m. = gramlavý člověk. Vz
Gramláň. Mor. Šd.

Gramla, y, f. = nešikovná ruka. Mor.
Brt.

Gramláň, ě, m. == gramlavec, nešika, ne-
motora. Ten g. gramlavý, linkischer Mensch.
Mor. Šd.

Gramlati se = glajdati se. Mor. Brt.

Gramlavec, vce, m. = gramláň. A jdi
g-vče, vždycky cosi upustíš. Mor. Šd.

Gramlavina, y, f.a m. = grabata, gram-
báň, gramlavec. Mor. Šd.

Gramlavý = glajdavý. Mor. Brt. — G.
ruce = zimou zkřehlé. Val. Brt. D. 211.

Gramle, pl., f., gramličky, die Finger-
stummein. Jak já vám ho podám, dy já
rukú nemám, jenom ty gramličky, co držím
knížečky. Sš. P. 32.

Grammatický. G. rod substantiv, Křn.,
podmět, spojení, Mus. 1880. 125.-126., osoba.
List. filol. 11. 44. Dřel g-ho kozla (mluvil
špatně grammaticky). Šml. Světz. 1881. 295.

Grammatiěný = grammatický. Mus. 1880.
379.

Grammatika. Cf. Jg. Slnosť. 6., 59. —
G. = kořalka. Šml., Osv.

Grammatikářství, n. = zabývání se
grammatikou.

Grammatit, u, m. = tremolith, kalamit,
nerost. Bř. N. 174., Schd. II. 48., S. N.

Gramoliti se, sich mühsam bewegen,
klettern, sich anstrengen. — kam: na skálu.
Slez. Té.

Grámoriť sa = gramoliti se, sich an-
strengen? Slov. Kút ozaj skromný, ale milý,
veď neveľmi sa g-li, po smrti starca haj-
níka keď opravě ho podrobili. Phld. IV. 4.

Granát = koule ku střílení. G. ruční,
kutálecí, Rollgranate. Mour., Čsk. G. kar-
táčový. Vz KP. IV. 502. — G. = kámen.
Vz Krč. G. 181., Schd. II. 27., 45., Bř. N.
171.-173., 241., KP. III. 10., 15., 192., 202.,
S. N. Stavěti g-ty na čísla = tříditi je po-
dlé váhy na rozmanitá čísla. Zhlk.

Granatilka, y, f. = ladel, crotou tiglium,
die Granatille. Mllr. 38.

Granátka, y, f., sam. u Klatov.

Granátnice, e, ť. = houfnice, das Granat-
geachütz, die Haubize. Bur. = G., die Gre-
nadiertasche. Šm.

Granátotvar, u, m., die Granatform. NA.
V. 462., Schd. II. 5.

Granátový. G. dělo, moždíř (na koule).
Čsk. G. barva, písek. Krč. G. 1001. G. ja-
blko či květ, punica granatum, die Granat-
blüthe. Mllr. 84. G. strom. S. N.

Granatýr, a, m., voják, der Granatier,
Granudier. Bern.

Granatýrský, Granadier-. Bern.

Granatýrství, n., der Granadierstand.
Bern.

Grančák, a, m. 1834. Jg. H. 1. 2. vyd.
557.

Grandiosní, grandiös.

Granec, nce, m., vz Krancle. U Blanska.
Ktz.

Granica, e, f. = hranice. Bern.

Granit, vz KP. 111. 15., 42., Krč. G. 232.,
Schd. II. 68, 138.

Granitit, u, m., nerost. Bř. N. 244., KP.
III. 16., Schd. II. 139.

Grauitný, Granit-. G. čela. Pl. I. 35.

Granovský z Granova. Sdl. Hr. IV. 199.

Grant, u, m. = hrant, der Wassertrog.
Slov. G. je, kde voda po rúrach rúli a ga-
rajom hore idúc tečie do kasne, go grantu.
Hdž. Šlb. 39.

Granulit, u, m. = bělokámen, bílý ká-
men ze živce a křemene složený s vtrou-
šeným granátem a cyanitem. Krč. G. 155.
(230.), Schd. II. 69., Bř. N. 244., KP. III. 18.

Grapa, y, f. — skalnatá strž, na které
nic neroste = neúrodné pole. Té. Laš. Brt.
D. 21. G. = propast, rokle. U Místka. Škd.
— Grapy = les na Vsacku. Vck.

Graptolith, u, m. G-thy byly skupeniny
společně žijících polypových slimýšů se spo-
lečnou trubicí, na niž po boku jest jedno-