258

duchá neb dvojitá řada buněk, z nichž každá
obsahovala jedno individuum polypové. Vz
Krč. G. 359., Bř. N. 258., Sté. Zem. 702.,
S. N.

Graptolithový. G. břidlice. Krč. G. 385.

Grasl, a, m. == výrostek (od loupežníka
Grasla). Bdl.

Gratinovati, z fr. = masité krmě po
vrchu žemličkou nebo sýrem posypané do
červena péci. Hnsg.

Gráty, vz Grota.

Graudenc Andres, knihtiskař, 1573. Jir.
Ruk. I. 205.

Gravimetr, u, m. —přístroj k měření
změn tíže. ZČ. I. 197.

Gravitace. Vz MS. 57., Schd. I. 24., 221.,
Stč. Zem. 243., 323., S. N.

Gravitační, Gravitation»-. G. zákon, kon-
stanta, ZČ. I. 184., 278., Stč. Zem. 147., pů-
sobeni, vzájemnost, nauka. Stč. Zem. 243.,
244., 245.

Gravitatnosť, i, f., die Gravität. Dk.
Aesth. 361.

Gravitovati k čemu = chýliti se. Kaizl
183.

Gražďanka, y, f. = gražďanské písmo
(měšťanské), nynější ruské písmo, jež Petr
Veliký r. 1704. dle vzoru latinské antikvy
sestavil a do světských spisů zavedl. Vz
KP. I. 302., S. N.

Grcačka, y, f. == grcanina, dávení, das
Speien. Slez., laš. Brt. D. 211. Měl, dostal
g-čku. Tč. — G. = vydávenina, das Aus-
gespieene. Laš. Tč.

Grcanina, y, f., vz Grcačka. Laš. Tč.

Gŕcati, gŕcnouti = říhati, rülpsen. Val.
Brt. D. 66., 211. — G. = dáviti, speien.
Slez., mor., slov. Šd., Rr. Sb., Tč., Škd. -
čím. Stojí to za dveřama, gŕcá to samýma
chrobákoma (řezačka na sečku). Hádanka.
Slez. Šd.

Grča, dle Káča = hrča na stromě, kr-
koška. Val. Brt. D. 211.

Grdobý == ošklivý. Slov. Němc. I. 293.

Grécar, u, m. = krejcar. Sš. P. 141.

Grecelius Volfg. Vz Mus. 1880. 357.

Greclavý, grecnatý = graclavý. Slov.
Bern.

Gréčtina, y, f. = řečtina. Slov. Hdž.
Čit. 227.

Grédiť = rejditi, Val. Brt. D. 211., ská-
kati, střečkovati. Slov. Ssk.

Greenockit, u, m. = blejno kademnaté.
Bř. N. 229., Šfk. Poč. 271.

Grefa, grefina, y, f. = řebřina. Mor. Vck.

Greft, u, m. = krecht. V Podluží na
Mor. = řada rév. Brt. U Uher. Hrad. také
prostora mezi dvěma řadami. Tč. — List.
hrad. 1514., 1536.

Greftovati — krecbty opatřiti. Mor. Té.

Gregor, a, m. Na G-ra idě sněh do mora.
Němc. IV. 442. Vz Zasednouti kde. — G.
Fr. Ig., farář, 1737. Jg. H. 1. vd. 557., Jir.
Ruk. 1. 205.

Gregora, y, m., nar. 1819., hudební skla-
datel. Vz S. N.

Gregorianský zpěv, zavedený Řehořem I.
Šmb.

Grégr Eduard, naroz. 1829., dr. lékař, a
spisov. Tf. H. 1. 3. vd. 192., 200., Šb. Dj.

ř. 2. vd. 242., S. N. III., X. — G. Julius,
nar. 1831., dr. a spisov. Pyp. K. II. 436.,
Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N. III., X.

Greguš, e, m. = Gregor. Hdž. Šlb. 27.

Greifenfels Sam. z Pilsenburka, 1625.
Jg. H. 1. 2. vd. 557., Jir. Ruk. I. 206.

Greisen, u, m., nerost. Vz Bř. N. 195.,
244.

Gréjcar, u, m. = krejcar. Mor. Brt.

Grellepois Leon, učitel franštiny v Praze.
Tf. H. 1. 3. vd. 179.

Gremeň, a, m. == křemen. Slov. Rr. Sb.

Gremenec, nce, m., vrch na Slov. Sl.
ps. 11.

Gremžiti, il, ení = křepčiti. Val. Brt.
D. 211.

Gremžovaný = vyšívaný. Mor. Kld. Vz
násl.

Gremžovati = krumplovati, vyšívati. Val.
Brt. D. 211.

Grenada, y, f. = jídlo. G. ze zvěřiny.
Hnsg.

Grenat rozpustný. Prm.

Grenět = plakati, greinen. Co greniš.
V Bohusl. Neor.

Grepsiť = křepčiti, skákati. Val. Brt. D.
66., Vck.

Grešl Frant., prof. v Litomyšli, naroz.
1845. Tf. H. 1. 3. vd. 181.

Grešle = měděný peníz ražený za Marie
Terezie. To Torčanske pole rovnie jako
grešle. Sl. ps. Šf. I. 77. Chlouby za 100 zla-
tých a bohactví za zlámanou grešli. Č. M.
103. Střílí tisíci a nemá ani zlámané grešle.
Us. Kšk.

Grešličkář, e, m., der Pfennigfuchser.
Rk.

Grešlový. G. Mýto, Gröschelmauth, ves
u Mor. Budějovic.

Grešo, a, m., ein sehr alter Mann. Slov.
Bern.

Gřezomysl. Exc.

Grg, u, m. = krk. Slov. G. ti vykrútim.
Erb. Sl. čít. 69. Zchytí šablu a mik šeľmu
po grgu, že mu naraz hlava odfrkla. Dbš.
Sl. pov. I. 228. Grg vyslopiť. Zátur. Čerta
mu na g. zavesil. Sb. sl. ps. L 88. Najiel
(najedl) sa po g. Zátur.

Grgan, a, m. = fagan, děcko obrečené,
neposlušné. Val. Vck., Brt. D. 211.

Grgati, grgnouti = říhati, skytati. Mor.
a slov. Cf. Gŕcati. Grgá sä mu. Hdž. Šlb.
56., Brt. D. 211.

Grgiňa, ě, f. == veliká hlava (posměšně).
Slov. Rr. Sb.

Grglačka, y, f., die Kürbissflasche. Slov.
Ssk. — G. = gargara. Slov. Bern.

Grglati, grglovati, gurgeln. — co kde:
vodu v krku. Laš. Tč.

Grgleť, el, ení, röcheln. Slov. Ssk.

Grglovať = glgotať. Slov. Ssk.

Grgnúť, vz Grgati. — G. = udeřiti, uho-
diti. Phld. II. 2., 51.

Grgula, y, f. = čiastka ženského čapca.
Slov. Rr. Sb. — Phld. IV. 41.

Grhlat = chrchlati, kašlati. Slov. Gem.
Rr. Sb.

Grhlavý, hustend. Slov. Loos.

Grib, u, m. = hřib, houba. Slov. Zátur.
Priat. 7.