259

Gribek, bku, m. = malý grib. Slov. Phld.
V. 55.

Griecpala, y, f. = železný hák na dlou-
hém topořišti, který má na vrchu menší
háček, jímž se dřevo ve vodě potiskuje,
větším z vody vytahuje. Němc. IV. 428.

Griečina, y, f. = driečina. Slov. Ssk.

Griečný = driečný. Slov. Ssk.

Grieda, y, f. = křída, die Kreide. Vy-
táhnúc griedu z vačku čiaral kříže po dve-
rách. Ntr. V. 239.

Griespek z Griesbachu Flor., 1519.-1589.
Jir. Ruk. I. 203.—204. Vz Gryspek, S. N.,
Ukaž. 98.

Grigava, y, f., Grügau, ves u Olomouce.

Grill z Grillova Jan, vz Gryll.

Grillovati maso nebo ryby = na rošti
do zlatova smažiti. Hnsg.

Grim Ferd. Ant., farář, 1732. Jg. H. 1.
2. vd. 557., S. N. — G. Jos., prof. a spisov,
v Praze, okr. školní dozorce, nar. 1852.

Griňa, dle Káča, f. = kotrba, hlava (po-
směšně). Slov. Zátur.

Griňavý = hlavatý. Cf. Griňa. Slov. Zá-
tur.

Grisa, y, f. = krupice, Gries. Slov. Ssk.,
Bern.

Grisbek, a, m., os. jm. Vz Tf. Odp. 387.

Griselda, y, f. — parádnice, die Putz-
süchtige. U Olom. Tč.

Grisetka, y, f., z fr. grisette = pařížská
švadlenka atd., děvče mladé, přívětivé, avšak
v prostředcích a cestách životních ne příliš
vybíravé. Exc. Na divadle druh soubrett,
koketky. — G. = druh paštiky.

Grlačka, y, f. Rstp. 628.

Grlach, u, m., vz Gerlach.

Grlák, a, m., wilde Taube; die Kropf-
gans. Slov. Ssk.

Grle, í, pl. = podbradek; vole. Laš. Tč.

Grlica, e, f., hora na Slov. Cf. Gerlach.
Phld. IV. 255.

Grlo, a, n. = hrdlo, vole. Slov. Ssk.

Grman. Hôľky (holičky) a g-ny nejedz.
Hdž. Šlb. 30. Vyšiol z izby a šiol do sadu
hôľky a g-ny jiesť. Hdž. Čít. 111. Hôľky
či holičky sú zelené, nedorastané slivy a
g-ny sú znetvorené slivy, schlecht gewach-
sene Pflaumen. Hrbů., Ssk.

Grmanec, nce, m. = grman. Slov. Rr.
Sb.

Grmela, y, f. = starý nůž. Mor. Brt. —
G., y, m. = gramlavec, gramláň. Mor. Šd.

Grmelec, lce, m. = grmolec, pařez; hl.
rozpůrka, na kterou se zabitá prasata věší,
das Krummholz. U Uher. Hrad. Tč. Vz Gr-
molec.

Grmle, pl., f. = brumle. Mor. Brt. D. 211.

Grmol, u, m. = grmolec, grmelec.

Grmolec, lce, m., z něm. Krummholz.
Vz Grmelec. Mor. Brt. — G. = něco zko-
moleného, pahýl; zbytek odňatého prstu, ruky
a p. Nemám prsta (ruky), mám jenom gr-
molec. Mor. a slov. Šd., Brt. D. 211.

Grmolek, lku, m. = grmolec. Sd.

Grňa, dle Káča, grňka, y, f. = grně,
čepel, die Messerklinge. Mor. Brt., Té. —
G. = starý nůž; křivák. Mor. Brt., Tc. —
G. = kořalka (gergelica, čmrňa). Mor. Vck.,

Kch. — G., dle Báča, m. = hlupák. Mor.
Brt. — G., os. jm. u Uh. Hrad. Tč.

Grnač, e, m. = grňák. Slov. Bern.

Grnačka, y, f. = levá ruka. Slov. Ssk.

Grňák, a, m. = hlupec, nemotora, gal-
bavec. Mor. Tč., Šd.

Grnati se = otáleti, zaudern, zögern.
Jdi a něogrňej se. U Mjstka. Škd.

Grňavý = nemotorný, hloupý, linkisch,
ungeschickt. Cf. Grňa, Grňák. Mor. Šd.

Grně, vz Grňa.

Grngnúť = břinknouti. Slov. Bež na
zvonici a grngni raz na zvone (udeř srd-
cem na zvon). Dbš. Obyč. 59.

Grnisko, a, n. = hrnisko, starý n. špatný
hrnec. Sš. P. 198.

Grňka, y, f. = grňa. Vck

Grňo, a, m. = hlupec. Slov. Loos.

Grobelák, a, m. = grobian. Slez. Šd.

Grobian = nezdvořák, hulvát. I g. g-na
na dluze nesnášá. Glč. II. 329.

Grobiančiť = grobianiť. Slov. Loos.

Grobianiť = hrubým býti. Slov. Ssk.

Gröbl Jos., knihtisk., 1777. Jir. Ruk. I.
207.

Groblje, obyčejné pojmenování řím. zří-
cenin v Krajině. Exc.

Grobnické Pole u Rjeky, památné bo-
jiště z r. 1282., kde Chorvaté, Slavonci a
Dalmatínci Tatary porazili. Vz Pyp. K. I.
205.

Grobovatosť, i, f. = hrubost-, die Grob-
heit, Dicke; hrubianství. Slov. Bern., Loos.

Grobovatý = hrubý. Slov. Ssk. Sviňská
škutina je g-tá, zajačie vlásky sú hladkasté.
Hdž. Slb. 51.

Gróbský = hrubý, veliký. V Bohuslav.
na Mor. Neor.

Groček, čku, m. = groka.

Grodecký z Grodce. Blk. Kfsk. 1308.,
Sdl. Hr. I. 39., V. 92., 222.

Grodek, dku, m., Spremberg, mě. v Lu-
žici. Pal. Děj. III. 2. 328., Tk. IV. 442. —
G., ves u Jablunkova.

Grodištský. G. pískovec. Krč. G. 804.

Groh Jan, jesuita, 1780. Jg. H. 1. 2. vd.
557.

Grochcati, grunzen. Slov. Ssk.

Grochmal, u, m. = škrob. Slov. Bern.

Grochmaliti = škrobiti. Slov. Bern.

Grochtati == grochcati. Ssk.

Groka, y, f. = píď. Mor. Brt. D. 211.

Grolmus, vz Krolmus.

Grona, y, í., ves = Gruna? D. ol. VII.
740.

Grôna, y, f. = hrubá strana (na basu),
proto i basa sluje grôny pl. Slov. Dbš.
Obyč. 66.

Gronan, a, m., der Grönländer. Šm.

Grôňáš, e, m. = grôňo.

Gronika, y, f. = kronika. Mor. Bkř.

Grönland. Vz Vega II. 337.

Grôňo, a, m. == kdo hraje na grôny, ba-
sista. Vz Grôny. Slov. Dbš. Obyč. 66. —
G., nadávka. Slov. Dbš. Obyč. 44., Mtc.
Sl. I. 116.

Grôňoš, e, m. = grôňo.

Grony. Cf. Krč. G. 959.

Grôny, vz Grôna.