260

Grossier (grosjé), grossist, engrossist, a,
m. = velkokupec. Kh.

Grossmann Gustav. 1836. Jg. H. 1. 2. vd.
557.

Grossular, u, m., nerost. Vz Bř. N. 172.,
KP. 111. 192.

Groš. Gt. groši, koní, ist aus der ь-Dekli-
nation entlehnt. Mkl. W. 339. Z lat. grossus
(nummus). První g. ražen byl za krále Vá-
clava II. r. 1300. a to 60 na hřivnu stříbra
(odkud počalo se počítati na kopy), tak že
prvotní g. platil 35 kr. Na jedné straně byl
český lev, na druhé česká koruna. Malý
g. = halíř, bílý peníz (menší peníz) měl
znak jen na jedné straně, lva nebo orlici.
Zrno počalo se záhy horšiti, tak že počí-
táno za hřivnu čistého stříbra 64 groše, ano
r. 1470. platil čes. groš už jen 10 kr. našich
peněz. FeRdinaNd I. zavedl r. 1548. trojí
groše, g. po 3, bílé gROŠe po 6 a hubáčky
po 9 haléřích. Za krále Maximiliana asi
r. 1578. raženy též malé groše, první to
peníze s českým nápisem (malej groš) a tr-
valy 40 let. Nár. Listy 1855. č. 210. str. 2.
G. pražské. Vz KP. I. 72. G. marianský,
početní, míšeňský. Mus. 1880. 371. Da nam
g. český na věnec. Sš. P. 740. Což pod
kopu níže jest, od toho nemá více vzíti
než groš. Exc. Holí grošové. Ler. Stříbr-
ných grošiev. Půh. II. 274., 276. Hoditi
někomu g. do trní = ublížiti mu. U Ná-
choda. Hrš. Aby od jiných komorníkóv, jež
v nájmě má, veliký groš zdvihl. O. z D.
Za jeden každý lot stříbra 12 gr. bílých.
NaR. o h. a k. Plecného dávají 12 gROŠí.
Gl. 232. Patnácte hřiven gRošiev peněz drob-
ných; Svrchupsaných grošív širokých; Še-
desáte grošuov za každú kopu, sedm peněz
bílých za groš počítajíc. List. hrad. 1467.,
1528. Chybí mu z kopy g. (když kdo po-
stonává a mnoho mu není). Mor. Šd. Groš
krále Jiřího. Zř. Zem. Jir. S. 32. Grošů če-
ských ražení. Vz ib. 690. Nedošla českého
groše do roka (o 3 neděle dříve slehla).
Wtr. — G. = haléř, peníz, maličkosť. Ma-
mičko má milá, daj nám g. lebo dva, kúpíme
si chleba. Sš. P. 140. Také mohu svój g.
mieti na propití s tovařiši. St. Kn. š. 137.
Klopytne-li někdo, říkají mu: Na tom místě
je zakopaný muzikant (tedy tu musí každý
tančiti), nebo: Našel jsi g. U N. Bydž. Kšť.
To byla za g. podívaná (stálo za g.). Šml.
Nedal na to správy ani za g. Ua. Hnšk.
Pro g. by s kozou v louži tancoval. Šml.
Hádej, Janku, za groš banku, co jsem za
ni dal? V Mor. Brt. Napovídá toho za g. do
konve (mnoho). Us. Bčk. G. tolaru stráž a
tolar hlavě. Hkš. G. v domě lepší než zlatý
na cestách. Sd. — G. = peníze, jmění. Vy-
dělal si hezký g. Us. Na královský g., auf
königl. Unkosten. Václ. VIII. Má těžký g.
(mnoho peněz). Mor. Vck.

Grošák, u, m. = nepatrný, laciný nůž
(za groš). Us. Jsk. Vz Grošovka.

Grošek, šku, m., vz Groš.

Grošíček, vz Groš. — G., sam. u Sedlce.

Grošuík, u, m., das Groschenstück. Vz
Grošák. Sl. let. I. 320.

Grošovka, y, f. = kudla za groš. Sbtk.,

Grošový kůň = mající na sobě kolečka
jako g. U Kost. nad Orl. Gth.

Gróta, y, f., Bagage. Slov. Milej Pope-
luši nechceli ništ dat, len také všelijaké
staré gróty a staré haraburdí. Dbš. Sl. pov.
8. 73.

Grottesky = v malířství fantastické
ozdoby z loubí a květenců, spojených a pro-
pletených lasturami, škraboškami, geniemi,
osobami, zvířaty atd.; mate se často s ara-
beskami, tyto jsou jenom pleteniny lupenův
a květin s rozíič. stavitelskými tvary. S. N.

Grub, u, m., unzeitiges Erz. Šm.

Grubek, bku, m., das Grübchen? Jak
jim kněz ručičky svozal, s Jasenkem se g.
zarval (zasypal). Mor. Brt. P. 151.

Gruber, bra, m. G. Václ. Ant., kněz,
1719.; G. Bern., cister., 1728. Vz Jg. H. 1.
2. vd. 557., Jir. Ruk. I. 207.

Gručovice, dle Budějovice, Groitsch, ves
u Fulneka. Šd.

Gřugati = chrchati. Už dogřugal = umřel.
Laš. Brt. D. 212.

Grügner, a, rn. G. Mich., 1785. Vz Jg.
H. 1. 2. vd. 557.

Gruch! Hlas, jejž slyšeti, když něco du-
tého s vysoka spadne neb když se vystřelí.
Laš. Tč. Gruchy, gruchy! ve dně v noci,
dživ že se mi srdečko něrozskočí. Sš. P. 380.

Gruchati, gruchnúť = ráchati, stříleti,
tlouci, krachen, knallen, schiessen, schlagen.
Slez. a mor. Brt. D. 211., Škd. Šd. — (koho)
jak. Jak by bečka s hůry spadla, tak to
gruchlo. Laš. Tč. G. koho po hřbetě. Laš.
Tč. — čím: bičem. Laš. Tč. Nechcela sem
maći sluchac, a včil musim kolibečkum (ko-
líbkou) dycky gruchać (rumpeln). Sš. P.
380. — odkud: z moždíře. Laš. Tč.

Grúl, u, m. = spodní (druhé, špatnější)
víno (burčák). Když se šťáva z hroznů vy-
tlačila, nalije se na ve štoku zbylé slupky
výpresk y) voda a lisuje se opět; co vy-
teče, je grúl. Mor. Džl., Tč., Vck. — G. =
sladký burčák jabkový. Mor. Brt. D. 211.

Grulavosť, i, f., die Grunzigkeit. Slov.

Grulavý, grunzend. Slov. Bern.

Grule volajú zemiaky, dávajú je grúlivým
bravom. Hdž. Šlb. 32. Ale si nasadíš gru-
ličky, to už budó tvoje kvietečky. Koll.
Zp. 153. Na Oravě skoro nejvíc půdy zaují-
mají zemčata (grule). Pokr. Pot. II. 253.

Grúliti. Prase grúlí. Mor. Tč. Sviňa grúli.
Hdž. Slb. 34. Ošípané, svine grulievajú. Rr.
Sb. — kde. Aby si jej (jejího, svého) syna
zamykala kladkou na noc mezi svine, aby
jej negrúlil v noci po dedine. Sl. sp. V. 171.

Grúlivý, grunzend. Slov.

Grnmbír, u, m., z něm. Grundbirn = ze-
mák. Mor. a slov. Šd., Hz.

Grumbolce, pl., m. = brambory. Vz
Grule. Slov.

Grumbouna, y, f. = jáma, kam stékají
výkaly. U Kraskova. Brnt.

Grumla, y, f. = grumle. Udělej mi grumlu,
já ti budu grumlovať, až na vojnu půjdu.
Brt. P. 65.

Grumlovati = na grumlu hráti. Vz
Grumla. Neděla s pondělkem to je veselý
den, dycky mně grumluje šohajek pod
oknem. Sš. P. 354.