Předchozí (260)  Strana:261  Další (262) |
|
|||
261
|
|||
|
|||
Gruň, grúň = strán chrastím porostlá,
na mor. Val., z rumunského, Mkl., lesnatá stráň, Němc. IV. 444., Brt. D. 211., příkrá stráň, Pokr. Pot. II. 257., hřeben hory, ve Slez., Tč., Sš. P. 536., kopec; jm. mnoha vrchů karpatských ve Slez. i na Mor. : gruň, gróň, gruník, gróniček. Tč. Cf. Mkl. Etym. 80. Grúň sä volá vrch s druhými v radě (řadě), keď má svoj sokor (vrchol), ale drie- kom s druhými tými sa drží. Úbočia grúňa volá sä stráň. Slov. Hdž. Čít. 161. Hájami zahučí a letí gruňami. Ntr. IV. 253. Ruma- novský grúň = panská hora (les) u Vsetína, kde přebýval kdysi občan Roman, hejtman odbojníků valašských. Vck. Duní vetor, duní v tom zelenom gruni, pase valach ovce v otrhanej huni. Sl. ps. Z grúňa do doliny a z vrška do hory, kým dievča ne- vidím, nič mi je nie k vóli. Koll. Zp. I. 103. Čie sa to ovečky na tom grúně pasú? Sl. sp. 43. Zdrali (utíkali) sme dolů grúněm s tabákem. Šš. P. 536. Grúňom, ovce, grú- ňom, já pojdem v dolinu, veru vás narazím v drobnú datelinu; Dobre mi kosička na grúni kosila, keď mi moja milá vodičku no- sila. Sl. sp. 146., 213. — G , sam. u Nečkové na Holešovsku na Mor. Tč. G. = několik chalup u Nov. Hrozenkova; zastávka u Vel. Karlovic. Tč. — Cf. Ráztoka. Gruna. y, f., Grünau, ves u Mor. Tře-
bové. D. ol. XI. 134. Grúnar, a, m. = kdo bydlí na grúně;
kdo grúňá. Mor. Šd. Grúňati = pískati? Píšťalka lebo fujara
grúňa. Slov. Dbš. Obyč. 53. Grúně, pl, f. = grúň. Němc. VII. 9. 7.,
Hdk. C. 378. Grunerit, u, m. = metasilikat železa,
nerost. Šfk. Poč. 347. Gřungati = kašlati. U Brušperka. Mtl.
Grúničok, čku, m. = malý grúň. Grúni-
čok, grúničok, pod g-čkorn bučok, babám do ruk lúdeľ, chlapcovi obušok. Sl. sp. III. 103. Grúnik, u, m. = grúň. Redikal sa Ďurík
z g-ka na g.; keď sa doredikal, takto si tudlikal: Tuli, tuli, tuli, ovečky po gruni. Sl. spv. III. 86. (Koll. Zp. II. 390.). Gruniť = chrochtať. Slov. Bern.
Grünspan. ,Modř měděná' vynech. G. =
plísta (octan měďnatý), měděnka (zásaditý uhličitan měďnatý). Km. Grunt = spodek. Na zeleném gruntě sta-
věti (kde posud stavěno nebylo). U Rychn. Brv. — G. = základ. Tvé největší ponížení g. jest našeho vedení do nebe. Brt. P. 177. — G. = statek. Hejtman má míti moc kaž- dého, by i dobrovolně prodati nechtěl, z g-tu vybyti. Vc. St. děd. pr. 55. O užívání atd. gruntů vz Zř. zem. Jir. 451., 690., Cor. jur. IV. 3. 413. G. = sedění. 15. stol. Mš. Gruntovně věc vyslyšeti. 1528. Mus. 1880.
495. Gruntovní statek, unbewegliches Ver-
mögen. Všecek statek pozůstalý, g. i moho- vitý. 1522. Z. d. opav. O g. penězích vz Cor. jur. IV. 3. 413. Grünwald Vend., dr. a adv.. 1812.-1885.
Tf. H. 1. 3. vd. 182., S. N., Šb. Dj. ř. 2. vd. 243. Ukaz 98. |
Gruny, sam. u Holešova na Mor.
Grus Jan, kněz, nar. 1793. Jg. H. 1. 2. vd.
557. Grušpan, u, m. = krušpan, der Buchs-
baum. Slov. Bern. Gruť = chrochtati. Slov. BeRn.
Grutí, n. = chrochtání. Slov. BeRn.
Grvol, u, m. = vole. Slov. Ssk.
Grýb, u, m. = huba (hřib). Slov. Kyt.
1876. 22. Gryc, a, m., pl. gryci = dospělejší hoši,
kteří chodí přestRojení za sv. tři krále; pak vůbec výrostek, chlap, chlapisko. U Věrovan u Tovač. Hlk., Vck. Gryca. dle Káča, grycka, y, f. = keca,
pačesy, dlouhé vlasy vzadu v týle jako mí- vají u Hradiště na Mor. nebo Hanáci. Šd. Grýcaři, převzdívka Drahotoušanům na
Mor., poněvadž říkají grýcar m. krejcar. Sbtk., Brt. v Osv. 1884. 31. Grýčný, slov. drýčný = štíhlý, schlank,
Val. Brt. D. 64.; obratný, hbitý, ohebný, flink, behend, drall. U Frenšt. Tč., Brt. Ď. 212. Cf. Gričný. Grýfek, fku, m. = plíšek, jímž se vůl
podkouvá. Val. Brt. D. 212. Gryfona, y. f. = kravské jm. Mor. Brt.
Gryfyt, u, m. G-ty, z řec. = zkamenělí
měkkýši z žijícího dosud rodu gryphea. Vz S. N. Gryll z Gryllova Jan, 1526.-1600., měst-
ský radní. Jg. H. 1. 2. vd. 557., Mus. 1880. 357., Šb. Dj. ř. 2. vd. 243., S. N. — G. z G. Matéj, 1551.—1611., prof. Vz ib. O obou vz Jir. Ruk. I. 207.—209. Gryna, y, f., nadávka k masc. gryůo.
Mt. S. I. 116. Grynda, y, f. = slina. U Hostýna. Zkl.,
Zlinsky. Brt. D. 212. Gryndáček, čku, m. = slintáček. G. mí-
vají na krku děti, aby při jídle se neuma- zaly. U Hostýna. Zkl. — Brt. D. 212. Gryndati (se) = slintati (o dětech). U Ho-
stýna. Zkl., Brt. D. 212. Gryňo, a, m., nadávka. Mt. S. 116.
Grynta, y, f. = slina. Šm.
Gryntala, y, m. = kdo se grynce, gryntá,
das Geifermaul. U Olom. Sd. Gryntálka, y, f. = slinták. Mor. Vek.
Gryntati (se) = gryndati. Mor. Sd., Vck.
Gryspek z Gryspachu. Vz Blk. Kfsk.
1309., Sdl. Hr. V. 148. Grytan. u, m , der Männerkittel. U Mor.
Ostrav. Mtl. Grytí, n. = řiť. Val. Brt. D. 212.
Grytka, y, f. = ženský živůtek, kabátek,
der Spencer, Weiberkittel. U Mor. Ostravy. Tč., Mtl. Kupil ji postav sukna, byla jen malá g. Sš. P. 710. Grzna, y, f., das Pelzwerk. Slov. Loos.
Vz Grzno. Grznár, a, m. = kožešník. Slov. — G. =
koželuh (zřídka). Dbš. Sl. pov. 8. 11. Grznáriť = kožešníkem býti. Slov. Bern.
Grznárský = kožešnický. Slov. Bern.
Grznárstvo, a, n. = kožešnictví, dieKirsch-
nerei. Slov. Ssk. Grzno, a, n. = grzna, kožešina, kůže
ovčí s vlnou na ní. Baranica, kučma ušitá z grzna. Slov. Dbš. Obyč. 10. |
||
|
|||
Předchozí (260)  Strana:261  Další (262) |