262

Gt mění se v c. Gb. Hl. 111., List. filol.
IV. 303.

Guacin, u, m., látka v listech stromu
mikania guaco. Vz S. N. X.

Guajacin, u, m., v lučbě, das Guajacin.
Nz.

Guajak, u, m., rostl. Vz Kram. Slov.,
Rosc. 153.

Guajakol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
534.

Guajakový, Guajak-. G. pryskyřice, ky-
selina. Nz.

Guajava. Rstp. 591.

Guanidin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
428.

Guanin, u, m., v lučbě, das Guanin. Nz.
Vz Šfk. 673., Šfk. Poč. 523., S. N.

Guano = látka povstalá nahromaděním
všelikých mořských organismů na nejnižším
stupni vývoje jsoucích, nikoli trus ptačí.
S. N. XI. 429. Cf. Šfk. 673., Schd. I. 388.,
II. 240., 476., KP. III. 240., 385., 386., S. N.
Sklad guana. Šp.

Guanový, Guano-. G. ložisko. Šp.

Guarago, a, n. = víno ze šťávy třtiny
cukrové. Vz KP. I. 22.

Guaranina, y, f., guaranium. Rstp. 49.,
413

Guba, také hnědý houněný šat. Hdk. C.
378., Němc. IV. 340., Lipa I. 185.

Gubatný = hubatý. G. dítě. Koll. Zp.
II. 451.

Gubatovka, y, f., dědina sev. od Tater.
Phld. IV. 260.

Gubčík, a, m. = chlapec s gubkou, který
v gubce chodí. Dbš. Sl. pov. I. 548. Vz
Gubka.

Gubernaci (gubernace), f. Za g. pana
Gryzle nebylo toho třeba. Mus. 1880. 248.

Guberni-um, a, n. = až do r. 1848. nej-
vyšší správní úřad zemský v kromuherských
zemích Rakouska. Vz S. N.

Gubka, y, f. = malá guba. Slov. G-ku
nositi. Dbš. Sl. pov. I. 548., si zrobiti. Hdk.
C. 178.

Guboš, e, m. = kdo nosí qubu. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 552.

Guč, e, m. = guča. Val.

Guča, dle Káča, die Dolde, chumel. U Niv-
nice. Kch. — Slováci kov z rudy vytopený
neliali do dlhých kusov, ale do guče (Klum-
pen) a tu guču nazývali chlebom (mor.
pecnem). Dbš. SI. pov. II. 39. — G. = grča.
G. peněz = mnoho peněz v pytlíku nebo
v šátku zavázaných. Val. Brt. D. 212. —
G. = chrástek, der Strauch. Vz Gúčí. U Uh.
Hrad. Tč. — G., Gutsch, míst. jm. ve Švý-
cařích. Sl. let. VI. 40.

Gučala, y, f. = hromada přimetů, bola-
vek. Na mor. Slov. Brt. D. 212.

Gúčí, n., das Gesträuch. Cf. Guča. Mor.
U Uh. Hrad. Tč. Zarůstly mně (cesty) drob-
ným gúčím, už sa milá s tebú lúčím. Sš. P.
515.

Gučkoriť sa, herumpatschen. Slov. —
kde. Chcejú sa iba v tých potokoch slo-
venských g. a Šplechotať. Let. Mt. S. VII.
50.

Gudel, dla, m. — hudel, hudec. Slov. Sl.
ps. Šf. II. 95.

Gudruna, y, f. Obsah její vz Vor. P.
172., S. N.

Guereza, y, f, colobus quereza, die Que-
reza. Prm. I. 97.

Gug, u, m. = glg. Taký si g. puscil, že
ostal pohár prázný. Slov. Rr. Sb. — G. =
glgol, hrvol, vole, der Kropf. Na gágore má
gugy a gogoly a je gogolatý. Slov. Hdž.
Slb. 11.

Guga, y, f. = dul'a, odulina, die Pest-
beule. Slov. Hdž. Čít. XII, Ssk.

Gugáč, e, m. == hrnek na pití. Vz Cabuk.
U Uher. Brodu. Brt.

Gugati = glgati. Slov. Rr. Sb.

Gugatý = hlíznatý. Slov. Bern.

Gugba, y, f. = bábovka. V Podluží. Brt.

Guillošírka, y, f. = stroj čárkovací. Vz
KP. I. 404.

Guipura, y, f. = za naší doby nejlepší
druh krajek, jež se zhotovují ve Francii.
Dědeček.

Gula, y, f. Také na Mor. ku př. v Pod-
luží. Brt. A ta naša dědina, jak by guló
hodil, néni tu synečka, co by se mně hodil.
Sš. P. 209. Keď mu guľa pres hlavu pre-
letela. Dbš. Sl. pov. 8. 31. Gulu gúliti. Sl.
ps. ě. 26. — Sl. sp. Cf. Hrče (dod.).

Guláč, e, m. = klobouk vyšší než širúch
a bez střechy. Na svatbu a k muzice místo
širúcha béře se g. širúcha něco vyšší, bez
střechy. V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 24.

Gulák, u, m. = válec, nástroj hospodář-
ský k stlačování země. Rr. Sb.

Gulár, a, m. = skoták, der Ochsenhirt.
Slov. Bern.

Gulárský, Ochsenhirt-. Bern.

Gulastý, rundlich. Slov. Ssk.

Guláš = jídlo. G. hovězí, telecí. Vck.
Z maď. gulas. Mz. v List. filol. VII. 203.

Gulaša, dle Káča, ein Mehlbrei. Slov.
Ssk.

Gulaška, gularka, y, f., die Ochsenhirtin.
Slov. Bern.

Gúlati, gúliti = kouleti. Mor. a slov. —
se kde. Už se tam pomály gúlá (batolí).
Na již. Mor. Šd. — se kudy. Když se páry
dolinami gúlajú a na hole vstupují, bude
pršeti. Němc. IV. 441. Červené jablíčko po
zemi sa gúla, moje potěšenie po světě sa
túla. Sl. ps. 156.

Gulatosť, i, f. == kulatosť. Bern.

Gulatý = kulatý. Guľa je guľatá. Slov.
Hdž. Šlb. 50. Ta gulatá řepa ta křičí ze
sklepa. Sš. P. 705.

Gule, e, f. = gula. Každý úrad stojí na
okrouhlej guli. Glč. I. 54.

Gulečka, y, f. = kulička. Slov. Bern.

Gulek, lku, m. = válek, mandl = nástroj,
na ktorom sa šaty váľajú, gúľajú. Slov.
Rr. Sb.

Gúliti, vz Gúlati. To linčanské pole jak
by gulu gúlil (je rovné). Sl. ps. 19.

Gulka, y, f. == kulka. Bern.

Gulkati = kouleti. Tak to jablčko gul-
kám sem i tam. Btt. Sp. 63.

Guločka, y, f. == kulička. Slov. Šúlal
z chleba g-ky. HVaj. BD. I. 128.

Gulovan, ě, m., das Sphäroid. Slov. Ssk.

Gulovatosť, i, f. == gulatost. Slov. Bern.

Gulovatý = gulatý. Slov. Bern.