263

Gulovina, y, f., Gulaschfleisch. Slov. Bern.

Gulyáš, e, m. = guláš. Krávy pase g.
Slov. Pokr. Pot. I. 72.

Gumanec, nce, m.= štuchanec, na Hané
drcanec, der Stoss. Val. Vck., Brt. D. 212.

Gumati = dělati díru do země železným
sochorem pro kolky, na něž se věší obilí, in
die Erde ein Loch machen. Val. Vck.

Gumma. Vz Šfk. 554., Sfk. Poč. 516.,
Schd. I. 399., Kram. Slov., Rose. 39., S. N.
Místo Schleimharz polož: Gummiharz. Km.
G. arabská. Rosc. 168.

Gummalastika, y, f. = gummelastika.
Laš. Tč.

Gummelastika, y, f. = gummi elasticum.
Us. Rgl.

Gummi. Vz Rstp. 689., 1322., Schd. II.
312. G. ammoniacum = klejopryskyřiče am-
moniaková. Nz. lk. Vz Schd. I. 407., Šfk.
536. G. libanon = kadidlo. Šd. G. elasti-
cum = kaučuk. Schd. I. 406. Cf. Kram.
Slov.

Gummigutta, y, f. Vz Schd. II. 313.,
Šfk. 536., Kk. 229., Schd. I 407.

Gummit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 168.

Gummopryskyřice, e, f. == pryskyřice
klovatá, das Gummiharz. Šp. Vz Sfk. Poč.
583., S. N.

Gummovník, u, m., fieus elastica, strom.
Zl. kl. 1856. č. 2. G. modrý, eucalyptus
globulus. Ves. IV. 180.

Gumnúti = šťouchnouti, udeřiti v bok,
do zad, drcnouti, stossen. Ten mňa gumnul!
Val. Vck. — G., zgumnouti = hltavě snísti,
gierig verschlingen. U Místka. Škd.

Gumýcnouti = gumnúť. Val. Vck.

Guňa, dle Káča, f. = houně, Slez. Tč.
Slov. Ssk.

Gunár. Dávám žitko husom a vodu g-rom.
Sl. ps. 199. Keď si húsky pásla v zelenej
dolině, bolo ti nepúšťať g-rov mezi ně. Koll.
Zp. I. 321.

Gundel = chundel. Polívka byla samý g.
Us. u Č. T. Tkč.

Gundi, n., ctenodactylus Massoni, das
Gundi. Brm. I. 2. 463.

Gundža, e, f. = hrča, suk, der Knorren.
Hrča je v dreve i v tele najtvrdšia látka,
g. je i z mäkčej látky do okrúhla svinutý
kus (gula menšieho rozmeru a neforemná).
Slov. Hrbň. Cf. Hrče.

Gundžeti, el, ení = pohromadě držeti.
Gundža gundží. Hdž. Šlb. 22. Keď listy
kystu spolu sä držia (gundžia). Hdž. Čít.
197.

Guněc, ňce, m. = honec. Slez.

Gunhov, u, m. = budka. Slov. Ssk.

Guňka, y, f. = lajblík, kabátek, živůtek,
der Spencer. Slez. Tč.

Günter, tra, m. G. Tom., kazatel, 1567.
Jg. H. 1. 2. vd. 558. — G., 1793. Vz ib. -
G. Jan. Vz ib., Jir. Ruk. I. 208.

Z Günterodu Abrah., farář, f 1609. Jg.
H. 1. 2. vd. 558., Tf. H. 1. 3. vd. 76., Šb.
Dj. ř. 2. vd. 243., Jir. Ruk. I. 209., S. N.
III., X. 225.

Gura, y, f. = bouda. Slov. Ssk.

Guráš, e, m. Klobouk na tři g-še = se
širokou střechou do tří rohů spjatý šňůrami
kolem knoflíku nahoře; pršelo-li nebo pá

lilo-li slunce, šňůry se odpialy a střecha
chránila obličej (býval na Vsetínsku). Vck.
— G. = psí jm. Mor. Brt.

Gurica, e, f. = budka. Vz Gura. Slov.
Ssk.
Gurka, y, f., mlýn u Nepomuk.
Gurman, a, m., z fr. gourmand = lahůd-
kář, labužník, břichopásek. Sl. les.

Gurta, y, f. = klenbový pás. Zpr. arch.
VIII. 59.

Gurtka, y, f. Muži nosí veliké| širáky a
gurtku z bílého sukna černě nebo modře
portami pošitou. Slov. Pokr. Pot. I. 105.

Gury, pl., f. = šperky, výslužka od zabí-
jačky. Val. Vek.

Gusla, y, f. = srbský národní nástroj, na
kterém žebráci při cestách hrávají národ-
ními písněmi hru provázejíce, der Monochord.
Tč. Vz S. N.

Guslař, e, m., u Srbů = kdo na guslu
hraje; slepý pěvec. Vz Slepec.
Gusta, y, m. = Augustin. Us. Pdl.
Guše guše! volání na prase. Laš. Vz
Prase. Brt.

Gut, něm. Gut schreiben, vz Schreiben.
Dobrou měrou ho potrestal, im Guten. Bart.
307.
Guta, y, f., os. jm. Vz Tk. I. 606., II. 93.
Guth Ant., 1800. Jg. H. 1. 2. vd. 558.
Gutňa, ě, f. = kdoule. Slb. 516.
Gutně, ě, f. = gutňa. Slov. Bern.
Gutňový = kdoulový. Slov. Bern.
Gutný = starý, sešlý. Strom na spadnuti
je gutný. Val. Vck.

Gutta, y, f., gummigutta. Rstp. 41., 413.
Guttapercha (perča), y, f. Vz Kk. 11.,
192., Šfk. Poč. 585., Schd. I. 406., Kram.
Slov., Slov. zdrav., S. N.

Guttaperchový (-perčový). G. strom, vz
Kk. 192., výrobky. Wh.
Guttaramu, a, n., vz Libohlásek.
Guttenbergův pomník. Vz KP. I. 365.
G-berk. Sbn. 695., S. N.

Guttenštein, a, m., hrad u Bezdružic
v Plzeňsku. Z G-na, rodina rytířská. Vz Jg.
H. 1. 2. vd. 558., Jir. Ruk. I. 210, Blk. Kfsk.
1309., S. N., Sdl, Hr. II. 276., III. 302., IV.
369., V. 360.

Guzdati = do někoho mluviti. U Místka.
Guzý = kusý = neúplný, nedokonalý, ein-
seitig, unsymmetrisch, na př. kráva s jedním
rohem je guzá; délá-li někdo něco a není-li
to na všech stranách stejné, je to guzé. Slez.
Šd., Brt. D. 212.

Gvagati = gagati, kýhati. Husa gvagá.
Mor. Tč., Sš. P. 133.

Gvaják, u, m. G. obecný, quajacum offi-
cinale, der Quajakbaum, rostl. Kk. 239., Rstl.
266.

Gvaneť na kem = doléhati na koho,
domáhati se čeho. Val. Brt. D. 212.
Gvardista, y, m. = gardista. Bern.
Gvelb, u, m., z das Gewölbe. — G. =
kupecký krám, das Specereigewölbe, -ge-
schärt. Jdi do g-bu koupiť cukru. Laš. Tč.
Gvelbík, u, m. = gvelbená komůrka na
mléko, die Milchkammer. Laš. Tč.

Gvelbiti, wölben: strop, sklep. Laš. Tč.
Gverk, a, m. = kverk. Slov. Pokr. Pot.
II. 230. Vz Fraj.