Předchozí (262)  Strana:263  Další (264) |
|
|||
263
|
|||
|
|||
Gulovina, y, f., Gulaschfleisch. Slov. Bern.
Gulyáš, e, m. = guláš. Krávy pase g.
Slov. Pokr. Pot. I. 72. Gumanec, nce, m.= štuchanec, na Hané
drcanec, der Stoss. Val. Vck., Brt. D. 212. Gumati = dělati díru do země železným
sochorem pro kolky, na něž se věší obilí, in die Erde ein Loch machen. Val. Vck. Gumma. Vz Šfk. 554., Sfk. Poč. 516.,
Schd. I. 399., Kram. Slov., Rose. 39., S. N. Místo Schleimharz polož: Gummiharz. Km. G. arabská. Rosc. 168. Gummalastika, y, f. = gummelastika.
Laš. Tč. Gummelastika, y, f. = gummi elasticum.
Us. Rgl. Gummi. Vz Rstp. 689., 1322., Schd. II.
312. G. ammoniacum = klejopryskyřiče am- moniaková. Nz. lk. Vz Schd. I. 407., Šfk. 536. G. libanon = kadidlo. Šd. G. elasti- cum = kaučuk. Schd. I. 406. Cf. Kram. Slov. Gummigutta, y, f. Vz Schd. II. 313.,
Šfk. 536., Kk. 229., Schd. I 407. Gummit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 168.
Gummopryskyřice, e, f. == pryskyřice
klovatá, das Gummiharz. Šp. Vz Sfk. Poč. 583., S. N. Gummovník, u, m., fieus elastica, strom.
Zl. kl. 1856. č. 2. G. modrý, eucalyptus globulus. Ves. IV. 180. Gumnúti = šťouchnouti, udeřiti v bok,
do zad, drcnouti, stossen. Ten mňa gumnul! Val. Vck. — G., zgumnouti = hltavě snísti, gierig verschlingen. U Místka. Škd. Gumýcnouti = gumnúť. Val. Vck.
Guňa, dle Káča, f. = houně, Slez. Tč.
Slov. Ssk. Gunár. Dávám žitko husom a vodu g-rom.
Sl. ps. 199. Keď si húsky pásla v zelenej dolině, bolo ti nepúšťať g-rov mezi ně. Koll. Zp. I. 321. Gundel = chundel. Polívka byla samý g.
Us. u Č. T. Tkč. Gundi, n., ctenodactylus Massoni, das
Gundi. Brm. I. 2. 463. Gundža, e, f. = hrča, suk, der Knorren.
Hrča je v dreve i v tele najtvrdšia látka, g. je i z mäkčej látky do okrúhla svinutý kus (gula menšieho rozmeru a neforemná). Slov. Hrbň. Cf. Hrče. Gundžeti, el, ení = pohromadě držeti.
Gundža gundží. Hdž. Šlb. 22. Keď listy kystu spolu sä držia (gundžia). Hdž. Čít. 197. Guněc, ňce, m. = honec. Slez.
Gunhov, u, m. = budka. Slov. Ssk.
Guňka, y, f. = lajblík, kabátek, živůtek,
der Spencer. Slez. Tč. Günter, tra, m. G. Tom., kazatel, 1567.
Jg. H. 1. 2. vd. 558. — G., 1793. Vz ib. - G. Jan. Vz ib., Jir. Ruk. I. 208. Z Günterodu Abrah., farář, f 1609. Jg.
H. 1. 2. vd. 558., Tf. H. 1. 3. vd. 76., Šb. Dj. ř. 2. vd. 243., Jir. Ruk. I. 209., S. N. III., X. 225. Gura, y, f. = bouda. Slov. Ssk.
Guráš, e, m. Klobouk na tři g-še = se
širokou střechou do tří rohů spjatý šňůrami kolem knoflíku nahoře; pršelo-li nebo pá |
lilo-li slunce, šňůry se odpialy a střecha
chránila obličej (býval na Vsetínsku). Vck. — G. = psí jm. Mor. Brt. Gurica, e, f. = budka. Vz Gura. Slov.
Ssk. Gurka, y, f., mlýn u Nepomuk. Gurman, a, m., z fr. gourmand = lahůd- kář, labužník, břichopásek. Sl. les. Gurta, y, f. = klenbový pás. Zpr. arch.
VIII. 59. Gurtka, y, f. Muži nosí veliké| širáky a
gurtku z bílého sukna černě nebo modře portami pošitou. Slov. Pokr. Pot. I. 105. Gury, pl., f. = šperky, výslužka od zabí-
jačky. Val. Vek. Gusla, y, f. = srbský národní nástroj, na
kterém žebráci při cestách hrávají národ- ními písněmi hru provázejíce, der Monochord. Tč. Vz S. N. Guslař, e, m., u Srbů = kdo na guslu
hraje; slepý pěvec. Vz Slepec. Gusta, y, m. = Augustin. Us. Pdl. Guše guše! volání na prase. Laš. Vz Prase. Brt. Gut, něm. Gut schreiben, vz Schreiben.
Dobrou měrou ho potrestal, im Guten. Bart. 307. Guta, y, f., os. jm. Vz Tk. I. 606., II. 93. Guth Ant., 1800. Jg. H. 1. 2. vd. 558. Gutňa, ě, f. = kdoule. Slb. 516. Gutně, ě, f. = gutňa. Slov. Bern. Gutňový = kdoulový. Slov. Bern. Gutný = starý, sešlý. Strom na spadnuti je gutný. Val. Vck. Gutta, y, f., gummigutta. Rstp. 41., 413.
Guttapercha (perča), y, f. Vz Kk. 11., 192., Šfk. Poč. 585., Schd. I. 406., Kram. Slov., Slov. zdrav., S. N. Guttaperchový (-perčový). G. strom, vz
Kk. 192., výrobky. Wh. Guttaramu, a, n., vz Libohlásek. Guttenbergův pomník. Vz KP. I. 365. G-berk. Sbn. 695., S. N. Guttenštein, a, m., hrad u Bezdružic
v Plzeňsku. Z G-na, rodina rytířská. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 558., Jir. Ruk. I. 210, Blk. Kfsk. 1309., S. N., Sdl, Hr. II. 276., III. 302., IV. 369., V. 360. Guzdati = do někoho mluviti. U Místka.
Guzý = kusý = neúplný, nedokonalý, ein- seitig, unsymmetrisch, na př. kráva s jedním rohem je guzá; délá-li někdo něco a není-li to na všech stranách stejné, je to guzé. Slez. Šd., Brt. D. 212. Gvagati = gagati, kýhati. Husa gvagá.
Mor. Tč., Sš. P. 133. Gvaják, u, m. G. obecný, quajacum offi-
cinale, der Quajakbaum, rostl. Kk. 239., Rstl. 266. Gvaneť na kem = doléhati na koho,
domáhati se čeho. Val. Brt. D. 212. Gvardista, y, m. = gardista. Bern. Gvelb, u, m., z das Gewölbe. — G. = kupecký krám, das Specereigewölbe, -ge- schärt. Jdi do g-bu koupiť cukru. Laš. Tč. Gvelbík, u, m. = gvelbená komůrka na mléko, die Milchkammer. Laš. Tč. Gvelbiti, wölben: strop, sklep. Laš. Tč.
Gverk, a, m. = kverk. Slov. Pokr. Pot. II. 230. Vz Fraj. |
||
|
|||
Předchozí (262)  Strana:263  Další (264) |