264

Gvězda, y, f. = hvězda. Sš. P. 770.

Gvint, u, m., gvintek, tku, m., z něm.
das Gewinde, der Schraubengang. Trestka
s g-tami, která sc může rozgvintovati. Slez.

Gvintovati = šroubovati, z něm. winden.
Laš. Tč.

Gvoth z Gvothovan Jon. Bob., lékař, 1837.
Jg. H. 1. 2. vyd. 558.

Gybas, a, m. = hlupák, nešika, der Tölpel.
Laš., slez. Brt, Šd. — G. = darebák, ničema.
G. darebáka pozná. Siez. Šd.

Gybza, y, f. = daremnina, co za nic ne-
stojí. To je g. Slez. Šd.

Gýgati = gágati. Čo to gýga, gága, ga-
goce? Slov. Hdž. Šlb. 11.

Guglati, giglikati — viklati, wakeln. Na
Mor. u Bzence. Brt., Šd. — G. = míchati.
Cf. Zgyglati. Val. Vck. — G. = špatně upra-
viti, uvařiti. Mor. Brt. — se = piplati se.
Brt. D. 212.

Gychauěc, ňce, m. = žduchanec. Slez. Šd.
Laš. Brt. D. 212.

Gychati, gychnouti = líti, giessen. U Bru
šperka. Mtl. — kde. To tam gychá (lejmem
prší). Brt. — co kam: vodu na koho. Brt.
— odkud. Tak z něho gychá krev. Mor.
Brt. D. 212. — G. = rýpati, trkati, žduchati
koho. Slez. Šd., Brt. D. 212.

Gylandka, y, f., guilandina, rostl. Šm.

Gymba, y, f. = gamba. Slez., Laš. Tč.

Gymlovanie, n. G-ním stromov zove sa
spôsob, ktorý pozostáva v tom, že okrem
vyschlého vrcholca stromu odtnú sa i všetky
ratolesti blízko samého pňa, aby strom bol
prinútený nové drevo vyhnať. Slov. Rr. Sb.

Gymlovati, vz Gymlovanie.

Gymnasiast, a, m., der Gymnasialschüler.

Gymnasium pův. = cvičírna gymnastická
u Řeků. Vz KP. I. 119. - Cf. KP. I. 410.,
Vlšk. 494., Kram. Slov.

Gymnit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 163.,
S. N. X.

Gynaekologie, e, f. = ženoznalství, znání
ženských věcí, nauka o povaze a nemocech
ženského pohlaví, die Gynäkologie. Rk.

Gynandria, e, f. = ženomužstco, 20. tř.
Linnéova, die Gynandrie.

Z Gynteroda. Vz Sbn. 903., z Günterodu.

Gyps. Figuru spravíš, jakú chceš, z gypsu
rozmoklého, jak g. ztvrdne, nenatlačíš do
formy tvrdého. Glč. II. 264.

Gypsovec, vce, m., der Gypsstein. Loos.

Gypsovina, y, f., die Gypserde. Loos.

Gypsovisko, a, n., der Gypsbruch. Loos.

Gypsovitý, gypsartig. Loos.

Gypsovka, y, f. = gypsová dýmka. Us.
Rjšk.

Gypsovník, a, m., der Gypser. Loos.

Gyptavý = nešika, nemotora. Val. Brt. D.
212.

Gyptoš, e, m. = gyptavý. Val. Brt. D.
212.

Gyroskop, u, m., das Gyroskop. Stč. Zem.
90.

Gyrotrop, u, m. G. Fesselův. Vz ZČ. I.
179.

Gyzd, u, m. = neřád, nečistota, smetí,
der Schmutz. Cf. Hyzd. Mor. Šd. — G., a,
m. = ošklivec; neřád, prasák, der Hässliche;
Saumensch. Mor. Brt., Mtl. Ty gyzde gy-
zdavý! Nadávka. U Místka. Škd. Jako jinde:
všivák.

Gyzda, y, f. = gyzd. G. v obilí. Slez
Šd. — G. = gyzd, a, m. U Přibora. Kčk.

Gyzdavý = ohyzdný. Laš. Brt. 212.

Gyzditi = hyzditi. U Příbora a j. Mtl.

Gzec, e, m., der Schäker, Muthwillige
Šm. — G. = bzec. Bern.

Gzel Petr, kněz, 1533. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
558., Tf. H. 1. 3. vd. 77., Sbn. 931., Šb. Dj.
ř. 2. vd. 243., Jir. Ruk. L 212., S. N., Pyp.
K. II. 338.

Gzení, n., das Schäkern. Slov. Bern.

Gzery, pl, m. Ten dělá g. = drahotu,
okolky, dá se prositi. U N. Kdyně. Rgl.

Gzešov, a, m. = Žešov, ves u Prostějova.
D. ol. I. 847.

Gzička, y, f., die Schäkerin. Slov. Bern.

Gzims, u, m., z něm. Gesims = římsa,
bankál, krancle, nadokní. Bern.

Gzíti se = plašiti se, scheu werden. Když
se krávy gzí, vytoulí ocas vzhůru a utíkají.
Laš. Tč. Také v Opav. Zkl. Cf. Střečkovati.

H jest souhláska hrdelná, jasná. Vz Gb.
Hl. 19., 20. Vzhledem ku měkkosti jest s.
tvrdá. Ib. 22. H mění se v ź a ž, vz Gb.
Hl. 108. O stáří čes. h m. g vz Archiv für
slav. Philol. II. 333. (Jir.). H z s. Vz Mkl.
aL. 258. — H. se střídá s g: gloh, grabnúc
(hrábnouti). U Frýdka, u Opavy a j. Vz G. —
S f: fusák (= husák). U Opav. Brt. D. —
H zní v jihových. Mor. místy jen slaboun-
kým přídechem, ba skoro docela mizí: Dá-li
Bů, bre, nocle (breh, nocleh). Brt. Sni, tvaro,
plu). U Litovle. Vck. O vypouštění h vz

také v Brt. D. 54., 111., Bž. 45., Gb. Hl. 117.
Na Lašsku se přisouvá: hofěra, hanyz, žhráč,
jahřabina, Hana, harešt, hapateka, hustina
(ústí), hazor. Brt. D. 110. Hrvať sa = rváti
se. V Podlúží na Mor. Brt. Vz Gb. Hl. 122.
— H. = sedmý diatonický stupeň základní
toniny. Mlt.

Ha. = hektar.

Ha (onomatop.), Šrc. 166., (mezisl.) 220.

Haan Ludv. 1845. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
558.

Haas Leonh. 1743. Jir. Ruk. 1. 212.