Předchozí (264)  Strana:265  Další (266)
265
Haasova knihtiskárna v Praze. Vz KP.
I. 364.
1.  Haba, habíc, habíček, habínek = chléb
(v dětské řeči). Místy na Mor. Brt., Bkř.,
Šd., Škd., Tč.
2.  Haba, y, f. = háby, šat. Ssk. Nemajú
ani háby, ani chaty, ani šaty. Hdž. Šlb. 10.
Habaděj (od hanba díti), nesklonné =
mnoho, dost. Máme peněz h.; Mám toho h.
Us. u Ném. Brodu, u Litomyš., u Příbr.,
u Roudn., u Rychnova, u N. Kdyně, u Písku,
u Jaroměře, u Sobčic v Hořicku. Brut.,
Holk., Gth.. Harp., Rgl., Ktk., Mk., Šg.,
BPk., Hk.
Habakuk, a, m. = chytrák, podšitý Muk.
U Domažl. Rgl.
Habakůň, koně, m. = žalář. Rožn. Brt.
D. 212.
1.  Habán = kolohnát. U Místka Škd. —
H. = dítě zdravé a veselé. Brt. — H. =
dieta, ktoré všetko berie, menovite kvári
(kazí). Cf. Gabati, Habati. Slov. Zátur. —
H. = lakomec. Koll. St. 487. — H-ni == novo-
křtěnci v 16. století do Slov. přistěhovalí,
Wiedertäufer. Vz S. N., Kram. Slov., Ssk.
2.  Habán = míč z kravských chlupů. Cf.
Pucka, Kolornastryka, Míč. Mor. Brt., Tč. —
H. = hubka ku křesaní. Na Hané. Bkř.
H. = veliký starý hřib. Pěkných hříbků
málo, ale h-nů dosť. U Skuhrova. Sem.
Chlib je jak habáň. V Bohuslav, na Mor.
Neor. H. = choroš, polyporus fomentarius;
z něho se dělá zápalná hubka. Vz Rosc.
71. — H. = veliký nůž. Kram. Slov.
Habáň, ě, f. = hubka. Mor. Brt. D. 212.
H. = habán, míč. Na mor. Slov. Brt.
Habanár, a, m. = kdo vyrábí habán. Val
Brt. D. 212.
Habanka, y, f., die Wiedertäuferin. Vz
Haban. Šrn.
Habánský kus = veliký. Na Hané Sbtk.
H. dům: jeho stěny jsou ze dvou řad prken
uprostřed hlinou a vápnem vyplněné; střechy
jsou doškové, šmíšeninou vápna a hlíny na-
puštěné. Val. Vck.
Habar, u, m., vz Habarka. — H., os. jm.
Tk. V. 159.
Habarka, vz Čír. — H. = topárka v mú-
tovníku, v máselnici. Slov. Rb. Sb., Ssk. —
H., y, m. = kdo rychle mluví. Slov. Ssk.
Habarnica, e, f., die Landkrabbe. Slov.
Ssk.
Habart = strážce pocestných. Dh. 118.,
133. - H., os. jm. D. ol. II. 51., Tk. V.
55.-57., Žer. Záp. II. 183.
Habartí, n. = habedí. Rk.
Habartice, dle Budějovice, Habartitz, ves
u Klatov. Habartičtí mají o pouti podmáslí
s ouborky. Vz Sbtk. Krát. h. 30. — H.,
Ebersdorf, vsi u Starého Města na Mor.,
u Teplice a u Jihlavy; H. Dolní a Svrchní,
Nieder-, Ober-E., vsi u Benešova (Bensen).
PL. Cf. Blk. Kfsk. 1309., Sdl. Hr. V. 136.
Habati = sobě přivlastňovati, jmouti,
míti, získati,
Slov. Koll. St. 487. Ty bys
pořád jenom habal. Val. Vck. Kňazské statky
h. P. Tóth. — se = pomalu se bráti (o těžké
chůzi nemocného). Brt. D. 212.
Habatky, pl., f. = kožené střevíce. Val.
Vck.
Habe = aby. Mor. Sš. P. 368., 313.
Habečka, y, f. = malá haba. Bern.
Habel, bla, m. H. Frant., kanov. Jg. H.
1. 2. vd. 558.
Habemus, lat. Má h. Vz Opilý. Us. Sn.,
Škd.
Haberský Mlýn, mlýn u Vys. Mýta.
Habeš = Habart, os. jm. Pal. Rdh. I.
120.
Habešský šilu, xerus rutilus, Schilu. Brm.
I. 2. 306.
Habětínek, nka, m., os. jm. H. Kar.,
vysl. ministr spravedlnosti, nyní předseda
senatu nejvyššího soudu.
Habíc, e, m. vz Haba.
Habíček, čku, m. = chlebíček. Vz Haba.
Habilitační, Habilitations-. H. dissertace,
spis. Us. Pdl.
Habínek, nku, m. = chlebíček. Vz Haba.
Mor. Bkř.
Hábisko, a, n. = špatný oděv. Cf. Háby.
V takých h-koch si najvěc šikovný mezi
ludi vyjíť (do konce nejsi, iron.). Brt. D.
Habit. Složiti h. = vystoupiti z kláštera.
Us. H. nedělá mnicha. Té. exc. H. = dlouhý
šat. BPk.
Habitualní vědění. Hlv. 41.
Habit-us, u, m., lat. = postava, povaha,
obvvklosť, postavení. S. N.
Habka, y, f. = habečka. Bern.
Hable = láhev na zavařeninu. U Ronova.
Rgl. — H., sam. u Chvalšin a u Plané.
PL.
Hablov, a, m., Habelsdorf, ves u Olo-
mouce.
Hábočky = šaty. Cf. Háby. Slov. Němc.
VII. 253., Hdk. C. 378., 67. Ženu potrebujem,
čo by mi zvárala, h. právala. Sb. sl. ps. II.
1.  124.
Habola, y, f., die Habel, řeka. Pal. Děj.
I.95.
Habr, na Zlínsku hrab, Brt., lat. carpinus.
H. obecný, c. betulus, die Hainbuche. Vz
Rosc. 119., Čl. 116., Čl. Kv. 338., Slb. 583.,
Schd. II. 275., FB. 27., KP. III. 308., 309.,
Kram. Slov., Mllr. 29., S. N., Sbtk. Rostl.
120, Kk. 139., 140. 142. — H., Haber, sam.
u Čern. Kostelce a u Rokycan, ves u Mnich.
Hradiště; Habern, sam. u Kouřimě. PL., Blk.
Kfsk. 46 , Sdl. Hr. V. 95., 167.
Hahrati, vz Habrovati.
Habrek, u, m., Habrk, ves u Ledče. Blk
Kfsk. 696.
Habří, vsi u Buděj. a u Horní BobRové;
sam. u VItavotýna a u Blovic; ves u Chaba-
řovic. PL. Jest z H. (neotesaný). Bdl. —
Tk. I. 363., Žer. Záp. I. 39., Blk. Kfsk.
1399., Sdl. Hr. I. 39., 142., III. 302., IV. 93.
Habříček, vz Habr.
Habřík, vz Habr.
Habřina, ves u Smiřic; sam. u Lomnice
v Jičín, a u Kutné Hory, H. Vlčí, ves
u Přelouče; Haber, vos u Úště. PL. Cf. Blk.
Kfsk. 1309., Sdl. Hr. I 253., II. 276., IV.
338. — H. = habrový les. Pl. I. 81. — H.,
y, m., os. jm. H. Jan, 1784. Vz Jg. H. 1.
2.  vd. 558., Jir. Ruk. I. 212.
Habřinka, y, f., ves u Pardubic. Arch.
I. 540., Sdl. Hr. II. 276.
384
Předchozí (264)  Strana:265  Další (266)