267

Hačky, vz Hačka.

Hačmo. Vis h., der Häkelhang. Čsk.

Hačov, a, m. = pole u Zašové. Pk., Vck.

Had. Vz Šrc. 58.-60., Kram. Slov., S. N.
Hadi červovití, Frč. 328., Brm. III. 302., jedo-
vatí a) dutozubí, 331., b) rýhozubý, 330.; mořští,
330., Brm. III. 450., nejedovatí, 328., pestří,
330., podezřelí rýhozubí, 329., tlamatí. 328.
H. ještěrčí, Schd. II. 483., Kleopatřin, ib.
485., mořský, 485., jedovatý, 485., kopinatý,
486., podezřelý, 485., zlatý, 485. Hadi štíto-
repí, uropeltidae, Schildschwänze, plnozubí,
Kernzahnschlangen, Brm. III. 304., drobní,
Zwerg-, válcovití, Walzen-, ib. 306., píseční,
Sand-, 318., sladovodní, Wasser-, 386., stepní,
Wüsten-, 387., pokřovní, Baum-, 389., po-
křovní pobřežní, Natterbaum-, 391., stromoví,
Glanznattern, 393., měsícoví, Mondschlangen,
400., bradavičnatí, Warzen-. 401. H. vinutý.
Koll. Nasazoval na mne hady (štval na mne).
Jrs. v Osv. 1885. 483. Hada podsazuje (způ-
sobuje různice). Jrs. Nad hadem aspidem a
basiliškem choditi budeš. Ž. Kl. H. po ska-
lách lazí. Alx. Vzal to starý had (čert). Bdl.
Kdaž hada potříti chceši, na hlavu najjistěje
(i. e. šlápnouti). Rkk. 10. Ten jest mu hadem
z ráje (původem neštěstí). Osv. 1878. 82.
Neviděl-li hada žádný člověk po 30 roků,
stane se z něho drak n. smok. Uzří-li člověk
hada a zkřikne-li naň: Hade stoj, až donesu
od panny Marie hůl, tož on stojí: Objevuje-li
se mnoho hadů, bude pršeti; Vidí-li hada,
říkají: Hade, hade stůj, panenka Maria nese
hůl a pán Ježíš kameň, zabijem tě na něm!
Val. Vck. Chytí-li sekáč hada před sv. Jiřím
a namaže-li jeho sádlem svou kosu, žádný
sekáč mu nestačí; Kdo si upeče hada před
sv. Jiřím chyceného a sní ho, rozumí řeči
všech zvířat. Kld. Pověry o hadech vz v Mus.
1853. 489., 1854. 544., 1855. 180. Malý h.
najviece sípá. Anth. Jir. I. 3. vd. 34. Ani
h. svých střev nesežírá. Bř. exe. Zůstal jako
h. = holý, nezbylo mu nic. U N. Bydž. Kšť.
Koho h. uštknul, (ten) i ještěrky se bojí.
Bž. Budeš-li s hadem obývati, nebudeš dlouho
bez škody. Hkš. — H. = hadice, ohebná
roura kožená n. kaučuková na vodu, der
Schlauch, das Schlangenrohr.. Stříkací h.
Sp. — H. = roura ohebná, roura kovová
hadovité točená ku př. v chladnici, das
Schlangenrohr. NA. IV. 208. — H. = moučné
jídlo, štrudl stočený a svinutý jako had,
závitek. Us. H. jablečný, Aepfelschlauge.
Šp. — H. = vodní či Hydra, souhvězdí. Stč.
Zem. 25. — H., os. jm. Tf. Odp. 321. —
H. Jan, vz Kantor Jan. — H. Václ. 1566.,
knihtisk. Jir Ruk. I. 212. Cf. o H. Blk. Kfsk.
1309., S. N. III., X.

Haďací = hadí. H. kože. Slov. Dbš. Sl.
pov. 1. 58.

Hádactví, n. = hádačství. Koll. St. 285.,
57.

Hadač, v MV. nepravá glossa. Pa. H-či
ze snu, z lin na rukou, na tváři, z štěbetu
ptačího, z lítání ptáků lidem věci budoucí
a tajné povídají. 16. stol. Vz Mus. 1864.
29.

Hadačka, ves u Kralovic; H. Nová, osada
tamtéž.

Hádačka, y, f., die Ratherin. Hádej, hádej
hádačko, kdo můj zlatý prsten má? Čes.
mor. ps. 50.

Hadačství, n., vz Hadactví, Pocta, Há-
dání.

Hadalka, y, f., psí jm. Škd.

Hádání = umění, z jiných patrných zna-
mení zvěstovati věci tajné a zvl. budoucí.
Vz S. N. Pověry o h. vz v Mus. 1856. 59.

— H. kněžské. Tk. VI. 113., 344.
Hádanka. Vz S. N., Er. P. 12. a násl.

Mluviti v hádankách (nesrozumitelně, ne-
jasně), in Räthseln o. dunkel sprechen. Lpř.
Sl. 18. H. u Ěímanův. Vz Vlšk. 198.

Hádankový, räthselhaft. Ty tvore h-vý!
Kká. Td. 353.

Hádati. Vz Mz. v List. filol. VII. 175. —
abs. Hádám = myslím. Němc. VII. 25. Aby
hádal, kto tuto písničku skládal. Sš. P. 296.

— komu = domlouvati, plísniti. Nepěkně
mu hádal. U N. Bydž. Kšť. — o kom. Snadno
mu o nás h. (klevetiti). Dh. 104. — jak.
H. skrze vodu, oheň. 1620 Konečný, Mus.
1864. 32. — se jak. Do pláče se hádej,
jenom se nezakládej. Bž. Do krve se s ním
hádal. Us. — zač. Hádáno (ceněno) role za
to bude. BO. — se s kým (oč). Hrbatá se
s krejčím hádá, že jí ušil křivy záda. Sš. P.
691. Od jakživa som se s vámi hádal o to
právo mladosti. Ntr. IV. 93.

Háďátko, a, n. H. octové, anguillula aceti.
Vz Frč. 73., Brm. IV. 2. 113. H. pšeničné,
a. glutinis. Brm. IV. 2. 113.

Hadatlivosť, i, f., die Schwatzhaftigkeit.
Šm.

Hadatlivý, schwatzhaft. Sm.

Hádavý. H. řemeslo, die Sophistik. Hymni
1418.

Hadbáb, u, m. = hedvábí. SI. ps. 259.

Hadcovápenec, nee, m., das Ophikalcit.
Šm.

Hadci, vz Hadší.

Hadec, der Serpentin. Vz Bř. N. 139.,
140., KP. III. 11., 15., 199., Kram. Slov.,
Krč. G. 154., 181., 229., 240., 813., Schd.
II. 47., 141. — H. = hudební nástroj, das
Serpentbombardon. Dch.

Hádek, dka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.,
Tk. V. 136., 139.

Haděnec, rostl. Vz Slb. 364., Schd. II.
290., Mllr. 42.

Haděnina, y, f. Calapatina s h-nou (koláč
sýrový s máslem). V Krkonš. Kram. Slov.
53.

Haderka, y, f. = hadra. Šm.

Hadí jazyk je obojetný, je na jedné straně
teplý, na druhé studený a všecek jedovatý.
Wtr. v Osv. 1884. 611. H. červi, nereidea.
Brm. IV. 2. 72. — H. matka = vodní šídlo.
Mor. Brt. H. panenka = čolek vodní. Kdyby
kdo naň hodil, vyskočí a zakousne se mu
do prsou. Č. T. Tkč. — H. v bot. H. jazyk,
ophioglossum, die Natterzunge. H. j. obecný,
o. vulgatum. Vz Rstp. 1774., FB. 3., Ves.
IV. 169., Čl. Kv. 77., Kk. 91., 163, 236.,
Slb. 87., Mllr. 74., 91. H. mléči = pryšec,
chvojka, euphorbia cyparissias. Vz Čl. Kv. 149.,
FB. 26., Odb. path. III. 711., Rr. Sb., Mllr.
45. — H. střecha = kapradí. Na Plassku. BPk.

— H. kořen, rdesen, polygonum bistorta, die

384*



	267

	Hačky, vz Hačka. Hačmo. Vis h., der Häkelhang. Čsk. Hačov, a, m. = pole u Zašové. Pk., Vck. Had. Vz Šrc. 58.-60., Kram. Slov., S. N. Hadi červovití, Frč. 328., Brm. III. 302., jedo- vatí a) dutozubí, 331., b) rýhozubý, 330.; mořští, 330., Brm. III. 450., nejedovatí, 328., pestří, 330., podezřelí rýhozubí, 329., tlamatí. 328. H. ještěrčí, Schd. II. 483., Kleopatřin, ib. 485., mořský, 485., jedovatý, 485., kopinatý, 486., podezřelý, 485., zlatý, 485. Hadi štíto- repí, uropeltidae, Schildschwänze, plnozubí, Kernzahnschlangen, Brm. III. 304., drobní, Zwerg-, válcovití, Walzen-, ib. 306., píseční, Sand-, 318., sladovodní, Wasser-, 386., stepní, Wüsten-, 387., pokřovní, Baum-, 389., po- křovní pobřežní, Natterbaum-, 391., stromoví, Glanznattern, 393., měsícoví, Mondschlangen, 400., bradavičnatí, Warzen-. 401. H. vinutý. Koll. Nasazoval na mne hady (štval na mne). Jrs. v Osv. 1885. 483. Hada podsazuje (způ- sobuje různice). Jrs. Nad hadem aspidem a basiliškem choditi budeš. Ž. Kl. H. po ska- lách lazí. Alx. Vzal to starý had (čert). Bdl. Kdaž hada potříti chceši, na hlavu najjistěje (i. e. šlápnouti). Rkk. 10. Ten jest mu hadem z ráje (původem neštěstí). Osv. 1878. 82. Neviděl-li hada žádný člověk po 30 roků, stane se z něho drak n. smok. Uzří-li člověk hada a zkřikne-li naň: Hade stoj, až donesu od panny Marie hůl, tož on stojí: Objevuje-li se mnoho hadů, bude pršeti; Vidí-li hada, říkají: Hade, hade stůj, panenka Maria nese hůl a pán Ježíš kameň, zabijem tě na něm! Val. Vck. Chytí-li sekáč hada před sv. Jiřím a namaže-li jeho sádlem svou kosu, žádný sekáč mu nestačí; Kdo si upeče hada před sv. Jiřím chyceného a sní ho, rozumí řeči všech zvířat. Kld. Pověry o hadech vz v Mus. 1853. 489., 1854. 544., 1855. 180. Malý h. najviece sípá. Anth. Jir. I. 3. vd. 34. Ani h. svých střev nesežírá. Bř. exe. Zůstal jako h. = holý, nezbylo mu nic. U N. Bydž. Kšť. Koho h. uštknul, (ten) i ještěrky se bojí. Bž. Budeš-li s hadem obývati, nebudeš dlouho bez škody. Hkš. — H. = hadice, ohebná roura kožená n. kaučuková na vodu, der Schlauch, das Schlangenrohr.. Stříkací h. Sp. — H. = roura ohebná, roura kovová hadovité točená ku př. v chladnici, das Schlangenrohr. NA. IV. 208. — H. = moučné jídlo, štrudl stočený a svinutý jako had, závitek. Us. H. jablečný, Aepfelschlauge. Šp. — H. = vodní či Hydra, souhvězdí. Stč. Zem. 25. — H., os. jm. Tf. Odp. 321. — H. Jan, vz Kantor Jan. — H. Václ. 1566., knihtisk. Jir Ruk. I. 212. Cf. o H. Blk. Kfsk. 1309., S. N. III., X. Haďací = hadí. H. kože. Slov. Dbš. Sl. pov. 1. 58. Hádactví, n. = hádačství. Koll. St. 285., 57. Hadač, v MV. nepravá glossa. Pa. H-či ze snu, z lin na rukou, na tváři, z štěbetu ptačího, z lítání ptáků lidem věci budoucí a tajné povídají. 16. stol. Vz Mus. 1864. 29. Hadačka, ves u Kralovic; H. Nová, osada tamtéž.	Hádačka, y, f., die Ratherin. Hádej, hádej hádačko, kdo můj zlatý prsten má? Čes. mor. ps. 50. Hadačství, n., vz Hadactví, Pocta, Há- dání. Hadalka, y, f., psí jm. Škd. Hádání = umění, z jiných patrných zna- mení zvěstovati věci tajné a zvl. budoucí. Vz S. N. Pověry o h. vz v Mus. 1856. 59. — H. kněžské. Tk. VI. 113., 344. Hádanka. Vz S. N., Er. P. 12. a násl. Mluviti v hádankách (nesrozumitelně, ne- jasně), in Räthseln o. dunkel sprechen. Lpř. Sl. 18. H. u Ěímanův. Vz Vlšk. 198. Hádankový, räthselhaft. Ty tvore h-vý! Kká. Td. 353. Hádati. Vz Mz. v List. filol. VII. 175. — abs. Hádám = myslím. Němc. VII. 25. Aby hádal, kto tuto písničku skládal. Sš. P. 296. — komu = domlouvati, plísniti. Nepěkně mu hádal. U N. Bydž. Kšť. — o kom. Snadno mu o nás h. (klevetiti). Dh. 104. — jak. H. skrze vodu, oheň. 1620 Konečný, Mus. 1864. 32. — se jak. Do pláče se hádej, jenom se nezakládej. Bž. Do krve se s ním hádal. Us. — zač. Hádáno (ceněno) role za to bude. BO. — se s kým (oč). Hrbatá se s krejčím hádá, že jí ušil křivy záda. Sš. P. 691. Od jakživa som se s vámi hádal o to právo mladosti. Ntr. IV. 93. Háďátko, a, n. H. octové, anguillula aceti. Vz Frč. 73., Brm. IV. 2. 113. H. pšeničné, a. glutinis. Brm. IV. 2. 113. Hadatlivosť, i, f., die Schwatzhaftigkeit. Šm. Hadatlivý, schwatzhaft. Sm. Hádavý. H. řemeslo, die Sophistik. Hymni 1418. Hadbáb, u, m. = hedvábí. SI. ps. 259. Hadcovápenec, nee, m., das Ophikalcit. Šm. Hadci, vz Hadší. Hadec, der Serpentin. Vz Bř. N. 139., 140., KP. III. 11., 15., 199., Kram. Slov., Krč. G. 154., 181., 229., 240., 813., Schd. II. 47., 141. — H. = hudební nástroj, das Serpentbombardon. Dch. Hádek, dka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., Tk. V. 136., 139. Haděnec, rostl. Vz Slb. 364., Schd. II. 290., Mllr. 42. Haděnina, y, f. Calapatina s h-nou (koláč sýrový s máslem). V Krkonš. Kram. Slov. 53. Haderka, y, f. = hadra. Šm. Hadí jazyk je obojetný, je na jedné straně teplý, na druhé studený a všecek jedovatý. Wtr. v Osv. 1884. 611. H. červi, nereidea. Brm. IV. 2. 72. — H. matka = vodní šídlo. Mor. Brt. H. panenka = čolek vodní. Kdyby kdo naň hodil, vyskočí a zakousne se mu do prsou. Č. T. Tkč. — H. v bot. H. jazyk, ophioglossum, die Natterzunge. H. j. obecný, o. vulgatum. Vz Rstp. 1774., FB. 3., Ves. IV. 169., Čl. Kv. 77., Kk. 91., 163, 236., Slb. 87., Mllr. 74., 91. H. mléči = pryšec, chvojka, euphorbia cyparissias. Vz Čl. Kv. 149., FB. 26., Odb. path. III. 711., Rr. Sb., Mllr. 45. — H. střecha = kapradí. Na Plassku. BPk. — H. kořen, rdesen, polygonum bistorta, die 384*