268

Schlangenwurzel. Vz Rstp. 1256., Čl. Kv.
160., Slb. 233., FB. 30., Mllr. 16., 81. —
H. mor, scorconera, die Schwarzwurz. H.
nízký, s. humilis, obecný, s. hispanica, la-
hodný, s. deliciosa. Vz Rstp. 951., Schd. II.
280., Mllr. 96., Čl. Kv. 184., FB. 41., Slb.
469. — Řeka hadího toku, sich schlängelnd.
Koll. I. 124. — H. jazýček (j. amerikánský),
hornický nebozez hadovité kroucený, ha-
dovec, die Schlangenzunge. S. N.

Hadice, ophiuridae, ostnokošci, mají de-
skovité tělo a na něm pět oddělených dlou-
hých, velmi pohyblivých ramen. H. křehká,
ophiothrix fragilis; hladká, ophioderma lon-
gicauda; vlasatá, asterophyton verrucosum.
Vz Frč. 46.- 47., Schd. II. 540. — H., der
Schlauch. H. ssavá u stříkačky, Khl. 5., ko-
nopná, Hanf-. Lid ji zve: střevo. U Hořic.
Hk.

Hadicový, Schlauch-. H. vozík (na ha-
dici). Us.

Hadíjazykovitý. H. rostliny, ophioglos-
seae: hadi jazyk, hlízelka, vratička. Vz Rstp.
1773., Ves. IV. 169.

Hadík, a, m., hospoda u Mělníka.

Hadilice, e, f., ophidium, der Schlangen-
fisch, ryba. Srn.

Hadilov, a, m. H. písař, serpentarius
secretarius, sokolovitý dravec. Frč. 363.,
Brm. II. 645.

Hadí mor, vz Hadí.

Hadinec, echium, der Natterkopf, rostl.
H. obecný, e. vulgare. Vz Rstp. 1112., FB.
53., Čl. 78., Čl. Kv. 228., Kk. 180., Rosc.
134.

Hadinka, y, f. = steh moravského vy-
šívání.

Haditě = hadovité. H. se vinoucí řeka.
Jahn. Trubice h. zatočená, Kk.

Haditi = haniti. Místo St. skl. polož: Hr.
ruk. 219. — koho. Koho si hadil. Bj. By
potom nehadil (al. nehaněl) toho, což dříve
chválil přemnoho; Což si přivykl h. Sv. ruk.
265., 19. — H. se = plaziti se. Koll. III.
279.

Hádiť = žráti, hltavě jísti. Ssk. Krávy
se nahádily. Val. Brt. D. 212.

Hadito = haditě, hadovité. N. Hlsk. XIV.
246.

Haditý = jako had skroucený. H. čára.
Dk. Aesth. 165., NA. IV. 181. H. roura. Vz
Schd. I. 105.

Hadivec, vce, m., ophites, der Schlangen-
steinfels. Šm.

Hadižer, a, m., der Schlangenfalk. Šm.

Hadka, y, f., sam. u Rokycan.

Hádka dlouhá, těžká, Mus. 1880. 512.,
theologická, Anth. I. 3. vd. IV., náboženská.
Mus. 1880. 476. H. se mezi nimi rozpředla.
Osv. I. 92. Z něčeho hádku způsobiti. Dch.
Ihned sú učinili hádku neslušnú. NB. Tč. 7.
Přílišná hádka pravdě škodí. Bž. — H. =
hádanka. Také na Mor. Brt., Kld. Zahádam
ti hádku, na pol lakťa krátku; vieš ju, zješ
ju, neuhádneš ju? (Klobása). Mt. S. I. 134.
— H = pole u Piňovic. Pk.

Hádkovaný, geschlängelt, schlangenför-
mig gestreift. Šm.

Hádkovati, schlängeln. — se s kým =
hádati se. Slez. Šd.

Hadlav. H-vy = obstárlé šaty. Na Hané.
Bkř. Cf. Harlaf.

Hadlec, dlce, m., Haidles, ves v Chebsku.
Blk. Kfsk. 1168.

Hadlina, y, f., Streugras in Teichen. Šm.

Hadlivý. H. řeč, robota. Slez. Tč.

Hadmo = jako had. H. někam se dostati.
Kld., Němc. III. 260.

Hadobojce, e, m., der Schlangenkämpfer.
Dch.

Hadohnízdý, voll von Schlangennestern.
H. skaliny. Koll. I. 298.

Hadochvějný, wie eine Schlange sich
bewegend. H. čupřiny Medusy. Č. Růž. st.
89.

Hadojed, a, m., ophiofagus. Brm. III.
444.

Hadoještěr, a, m , ophiosaurus. H. křehký,

o. ventralis, die Glasschleiche. Brm. III. 197.,
NA. V. 639.

Hadoještěřík, a, m. H. nažloutlý, am-
phisbaena flavescens; dvounohý, chirotes
canaliculatus. Vz Frč. 322.., Brm. III. 274.

Hadokouzelník, a, m. Koll. St. 677.

Hadokřivý = hadovitý. H. tok. Pl. I. 35.

Hadolist, u, m., rostl. Slov. Koll. I. 352.

Hadonoš, e, m. H. s hadem = souhvězdí.
Stě. Zem. 24., S. N.

Hadopěnice. Také na Mor. Brt.

Hadoplzný. Biechu h-né tváři, serpentia
terrae. ZN.

Haďourek, rku, m. = malý hadr. N. Brod.
Brnt.

Hadouš, e, m., plotus Levaillantii. Holub

I. 38.

Hadovec = rdesno hadíkořen, polygonum
bistorta. Vz Mllr. 81., Rstp. 1256., Kram.
Slov. — H. = nebozez hadovité či závitko-
vitě kroucený, der Schlangeabohrer; má-li
k vrtání pohyblivý přístrojek, jímž se otáčí,
slove kolovrátek, Drehborer. Kram. Slov. Cf.
Hadí jazýček, S. N.

Hadovité, schlangenförmig. H. zatočený.

Hadovka = jelenka obecná, phallus, der
Eichpilz, houba. Rstp. 1954., Mllr. 81. H.,
colubrium, colubrina. 16. stol. — H. = ha-
ditá čára. Dk. Aesth. 165. — H. = hadice,
der Schlauch. Bc. — H,, sam. u Přeštic;
osada u Pacova; dvorec v Šárce.

Hadovně = jako had. Proud h. se vine.
Pl. I. 32.

Hadovy, dle Dolany, hájovna u Soběslavě.

Hadový. H. okurky, Schlangengurken,
Us. Pdl., sypění, BO., pokolenie, Hus 11.
22., rod, LPr., koření, 14. stol., podobenství.
Žalt. wit. 57. 5., 139. 4. I přistúpi k ní
v osobě hadovej. Rkp. Mus. 1884. 239. H.
strýc (který chytá hady, žáby a p., dělá
z nich masť a ji prodává). U Žamb. Dbv.

Hadozubí, n., ophiodontes, der Schlangen-
zahn. Šm.

Hadr. Vz KP. I. 272., 283.-285. Rozbil
šaty na hadry. Us. Jdr. Ten je na hadry.
Vz Opilý. Us. Sn., Kšť. — H., mlýn u Zbra-
slavě.

Hadraba, y, m. = trhan, nepořádný clo -
věk. Č. T. Tkč.

Hadragatě, pl, f. = nadávka.

Hadrářka. Šaty jeho byly, jakoby je
h. z nůše vytáhla (bídné). Šml.