276

hledali statek od h-kň až do sklepa. Tbz.
Mohlas chodiť po jarmarkoch jak kuřátko
po h-koch. Sš. P. 480. — Cf. KP. I. 207. —
H. == zamazané ruce. Umej si ty h-ky.
U Žamb. Dbv. — II., lka, m. = veliký člo-
věk, klacek, kolohnát. Takový h. si hrá.
Us. u Kr. Hrad., u Něm. Brodu. Kšť., Brnt.
— H-ky = čes. tanec. Škd.

Hambalkář, e, m., der Schwindler.
U Opavy. Brt. D. 213.

Hambous, vz Hanbous.

Hamburský Mat. Jg. IT. 1. 2. vd. 559.

Hamejžď, é, m., der Unrath am Felde;
schlechter Boden. Rk.

Hamek, mka, m. = poberta vůbec, zvl.
pak jídla, kdo si ho přes míru a slušnosť
béře. U Zbir. Lg.

Hamerák, a, m., Arbeiter in einer Eisen-
hütte. U Místka. Škd.

Hamerna, y, f, die Hammermühle. Vz
PL.

Hamernice, e, f., Hammernitz, ves u Sol-
nice.

Hamernický mlýn, Hammermühle, u Ra-
kovníka. H. řád, die Hammerwerksverord-
nung. J. tr.

Hamerník, sam. u Kutné Hory. — H.
Jos., prof. a dr. lékařství, 1810.—1887. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 196., S. N., Slavín I. 116.,
Šb. D. ř. 2. vd. 244., S. N.

Hamersko, a, n., míst. jm. v Boleslav-
sku.

Hamerský, sam. u Milevska; H. mlýn,
u Konic, u Jičína. PL.

Hamerný. H. ohniště. NA. IV. 163.

Hameš, mše, m., os. jm. Arch. V. 529.

Hamfešt a papežský list, Gewährbrief.
Hus 1. tí. H. neb list na grunty. Zř. zem.
Jir. 690. Cť. Sdl. Hr. 1. 144.

Hamiga, y, f. = jm. červené feny. Mor.
(kop.) Brt.

Hamilton, a, na., ves u Víškova.

Hamišný, vz Hamižný. Pl., Sl. ps. 84.,
Koll. — H. = vyběračný. U Strunkov. Rjšk.

Hamižný. H. skutky, Vký., prostředek,
Šmb., titérnosť. Nic než samé taškářství
v tom hamižném člověčenstvu. Šml.

Hamižovati se = hádati se. — se s kým
oč. Val. Vck., Brt. D. 213.

Hamknúť = udělati ham. — kam. Roz-
ďaví ústa a rozprostrúc ruky i prsty hamkne
do najbližšieho. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 82.

Hamlar, u, m. = veliká zušlechtěná višně,
z amarelle? Slez. Šd.

Hammerschmied Jan Florian, farář,
1655.—1735. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 73., Jg. H.

1. 2. vd. 559., Jir. Ruk. I. 223., Šb. D. ř.

2. vyd. 244., Ukaž. 43., Pyp. K. II. 370.,
S. N.

Hamoněnice, e, f. = hádka. Us.

Hamosní půda = obsahující úrodnou prsť
(humus). Brt.

Hamotný = hmotný. Sm.

Hamouz, a, m. = dříč (při práci). U Poč.
Kš. Lecjakýs smrdutý h. (kurva). Reš. (Jir.).

Hamouziti se = dříti se prací.

Hamovati. Nikdy od statečnej věci ruky
své nehamuj. Glč. II. 94. Jazyk od spor-
ného hlasu h. Ib. I. 63. Vz Hemovati (dod.).

Hamovní kůl ve stavu, der Hemmpfahl.
Z. d. opav.

Hampál, a, m., os. jm. NB. Tč. 138.

Hampalíř, e, m. Sbtk. Krat. h. 106.

Hampasovati se = mnoho, neunavně
pracovati, prací se škrtiti, viel, unermüdlich
arbeiten. Nebudu se už na tebe h.; Šak
jsme se s tím už dosť nahampasovali. Val.
Vck. — Na Slov. Ntr. V. 250., Brt. D. 213.

Hampejs, z něm. Hahnpis, lat. gallimor-
dium. Obraz kohouta na slepici býval na
domech nevěstek. Vz Tk. II. 219., 218., IV.
6., 9. Staré město (rejstřík). Nedávej dcerky
své do h-su. Štl. Mateř dceru svou mu
k h-su propůjčila. Šb. — H. = špatná ho-
spůdka. Us. — H., osada u Sedlce; sam.
u Tannwaldu. PL.

Hampejstvo, a, n. = cizoložstvo. Ziak.

Hampel, plu, m. = pradlisko. Laš. Brt.
D. 213.

Hampeškovati = hampejziti.

Hampeští, n., das Gerümpel, Rumpel-
sachen. Šm.

Hampl J., kněhtis. 1700. Jir Ruk. I. 223.

Hamplasiti se = hampasovati se. Brt.
D. 213.

Hamplatiť sa = namáhati se. Zlinsky.

Hamplovati = těžce pracovati. — na
koho. Rodiče hamplují na děcka. U Místka.
Škd., Mtl. — se kde. Celý den hamploval
jsem se v lese. Slez. Šd. Vz Hamplasovati.

Hamprlati = hýbati, kolébati. U Jimra-
mova. Ktk.

Hampula, y, f. = nádoba so širokým
hrdlom. Slov. Dbš. Eine Kanne. U Místka.
Škd.

Hampulec, lce, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1164.

Hamr, u, m., Hammer, ves u Mimoně,
u Veselí; H. Dolejní a Hořejní, Unter-,
Ober-Hammer, vsi u Něm. Brodu. PL., Blk.
Kfsk. 1310., Sdl. Hr. III. 302., IV. 159.
V Horním Hamře štěpují jahody. Vz Sbtk.
Krat. h. 31. V Dolním ti. mají posvícení
o týden později. Ib. 31.

Hamrák, a, m. = vychrtlý kůň. U Tiš-
nova. Bkř.

Hamrale. Vz Rstp. 479.

Hamrár, a, m. = hamrník. Slov. Bern.

Hamráriť = hamrníkem býti. Slov. Bern.

Hamrárský = hamrnický. Slov. Bern.

Hamrárství, n., die Hammerkunst. Slov.
Bern.

Hamraziti se nač = domáhati se čeho,
shledávati, žebrati. Val. Brt. D. 213.

Hamřík, u, m., ves u Hlinska.

Hamrla, y, f. = hamrně, višeň, prunus
cerasus, die Sauerkirsche. Sl. les., Slb. 514.

Hamrně, ě, f. = hamrla. Sl. les.

Hamřníci. Tk. II. 375.

Hamry, pl., m. Vz KP. IV. 89. — H.,
Hammer, vsi u Hlinská, u Plumlova; sam.
u Domažl; myslivna u Chotěboře; Ham-
mern, ves u Ledče; Adamsthal, ves v Brněn-
skú; Eisenhammer, ves u Bechyně; Hammer-
grund, ves u Bystré v Policku; Hrusitz,
ves u Benešova; Kupferhammermühle, mlýn
u Olomouce; Schlaghammer, osada u Žďáru.
PL., Blk. Kfsk. 1310.