Předchozí (282)  Strana:283  Další (284) |
|
|||
283
|
|||
|
|||
Hasivka. Vz Rstp. 1788., Kk. 91., Čl.
169., Čl. Kv. 76., FB. 2., Rosc. 80. Hasivý, löschend. Šm.
Haslice, dle Budějov., Hasslitz, ves u Li-
toměřic. Haslo, a, n. = heslo. Slez. Pk. Čest. 27.
Haslov, a, m. Ota z Haslova. Pal. Děj.
II. 1. 35. Hasnice, e, f. =jáma, v níž se vápno
hasí. Šand. II. 42. Hasník, u, rn., das Löschzeug. Slov. Ssk.
Hasnouti. — abs. Požár hasnul. Mcha.
Hasnoucí oko (umírajícího). Pobožnosť hasne. Vod. — jak. Zvolna haslo světlo života. Osv. I. 67. — kde. Žár ohňů zvolna hasnul kolem. Vrch. Slunce haslo na zdi klášterní. Vrch. Hasný == hasicí. H. sud. Slov. Bern. —
H., stillend. Ib. Haspra, y, f., der Sperrhaken. Bern.
Haspřiti, vz Hasprovati. Ssk.
Hasprový, Sperrhaken-. H. babka, očko.
Slov. Bern. Hasrman, a, m. = hastrman. U Místka.
Škd. Hastopier, a, m. = hacier, netopier. Slov.
Hdž. Šlb. 32. Hástor, u, m. = stádo husí; zástup. Val,
Brt. D. 213. Hastrbník, u, m. = trativod, drainage
v polích i ve sklepích, Wasserabzug Wasser- leitung, -graben. U Kr. Hrad. Hrš. Vz Ha- strlík. Hastrdam = Amsterdam. Možeš ísť (jíti)
do H-mu, tam dostaneš toho víc, zum Teufel, nach Tribstrill. Laš. Tč. — Brt. P. 69. Hastrlík, u, m. == hastrbník.
Hastrman. Hra na h-na. Vz Km. 1887.
214. Hastrmánek, nka, m., mlýny u Klobouk
a u Bystřice (v Brněnsku). PL. Hastroš, die Vogelscheuche, der Schreck-
mann, Hasenschrecker. Dch. Haš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.
Haša, dle Bača, os. jm. Šd., Blk. Kfsk.
1311., Sdl. Hr. V. 361. Hašek, ška, m. = prase. U Třebonína,
u Košic aj. Cf. Hašík, Haška. Olv., Brnt. — H. = ničemný hejsek, sprostý chlap. Dch. — H. = Jan, Hans. Us. Dch. — H., os. jm. H. z Waldšteina. Pal. Děj. III. 2. 81. - D. ol. III. 186., IV. 9., Tk. V. 240. Hasení ohně vodou.
Hašík, vz Pašík, Hušík, Hašek.
Hašiš, e, m. = opojný nápoj z konopí
vytlačený. Schd. II. 275., Kk. 146., KP. III. 265., Slov. zdrav., S. N. Haška, y, f. — svině. Cf. Na svině volají:
Haš, haš! Hašek. Us. Rgl., Olv. — H., y, m., os. jm. Haško Jak., probošt. 1693. Jir. Ruk. I.
232. Haškov, a, m., Haschkow, ves u Mnich.
Hradiště. Haškovec, vce, m., Haschkowetz, dvůr
u Příbora. Hašlovice, dle Budějovice, Hoschlowitz.
Hašpa, hašpla = klínek zarazený ve futře
dveří, do něhož zapadá závora. Val. Brt. D. 213. Na hašpu zavříti. Ostrav. Dšk. Tč. |
Hašpan, u, m. = zástřežka, lupínka,
plucha, travní koruna, die Spelze, das Bälg- lein. Slb. XL., Sl. les. Hašpánek, nku, m., vz Hašpan. — H.=
ječná krupice. U Něm. Brod. Holk. Hašpla, vz Hašpa.
Hašpléř. Stopilo se 16 h-řuov. Dač. I.
124. Hašpra, vz Haspra.
Haštabiga, y, f. = vysoká ženská. U Místka.
Skd. Hašták, a, m., os. jm. NB. Tč. 12.
Hašteřiti se snad z: jaščeřiti se. Cf. ští-
řiti se, škorpiti se. Vd. — se s kým oč. Bart. 39. — jak. H-řil se jako rákosník. Šml. — se proti komu: proti papeži. Bdl. Hašteřivec, vce, m. == hašterivý člověk.
Us. Pdl. Hašternosť, i, f. = hašterivosť. Použiť
vlastnej vždy Slovanom h-nosti. Slov. Let. Mt. S. X. I. 37. Haštořiti se = hašteřiti se. Val. Vck.
Haštra = kostrba ciže peň stromu tak
obťatý, že konáre asi na 6—10 côľov dlhé sa nahajú, neodtnú sa pri samom pni. Na takú haštru vešajú hrnce mliečniky, aby vyschly. GemeR. Dbš. — H. = jedle. Gemer, na Slov. Rr. Sb., Němc. IV. 409., VII. 73. Vz násl. Haštŕí, n., vz Haštra.
Haštřina, vz Haštra.
Haštriti = tančiti. Slov. Koll. St. 340.
Haštrový = jedlový. Slov. Gemer. H. les.,
Němc. VII. 73., hory. Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. IV. 65. Hašvan, u, m. = roztrhaný kabát. Brt.
1. Hať = ať. Zpívéte vesele, kohóti, h.
se mý srdečko nermótí, zpívéte vesele, je-li to má milá, h. sem de. Sš. P. 577. (183.) 2. Hať, i (é), f. = cesta atd., die Faschinen-
brücke, der Faschinensteg. Střežeš ny všie temné hatě. Sv. Mar. 392. — H. = haiová hráz, hráz z haluzí a kamení, aby voda ne- brala břehu, der Faschinendamm. Vz Od- háňka. Vck.., Čsk., J. tr. — H. == plot. U Uher. Hrad. Brt. D. 213. — H. =jáma, pleso. Val. Ib. — H. = prázdný prostor mezi kolibou (ovčáckou budkou) a pajtou (budkou pro ovce; asi 10 kroků). Val. Brt., Vck. — H. šestinedělní, thrombi puerperales; utuhnutí (konsolidace) hatí atd. Vz Kžk. Pord. 424., 411., 409., 436. Hata, y, f. = plachta k nošení dětí. U Brušp.
Mtl. — H. = hádka, sváda. Slov. Ssk. Hatá, hatou. Volání dětí na koně, aby
táhl. Vz Ható, Hatou. Háta. Kdo chce zbýti zleze, vstane na
sv. Hátu přede dnem nahý. Brt. L. N. II. 146. Na sv. Hátu (5/2.) nejde nikdo na zelí do bečky ani na zemáky do sklepa ani na mouku do komory, že sa do teho dajú žáby. V Podluží na Mor. Brt. Háty nafouká za všecky laty. Zlínsky, BRt. Haták, a, m. = dobrý kůň, běhoun i ta-
houn. — H. = housenka rychle se pohybující U N. Kdyně. Rgl. Haťapa, y, m., vz Haťapák. H. nemotorná.
Mt. S. 1. 117., Dbš. Obyč. 45, Haťař, e, m. = kdo je z hatí, na hatích
bydlí. Šd. 385*
|
||
|
|||
Předchozí (282)  Strana:283  Další (284) |