284

Hataš, e, m, mlýn u Ml. Vožice. — H.
Sam., děkan 1660. Jir. Ruk. I. 233. H. z Le-
tošic. Sdl. Hr. L 253.

Hatati = tarasiti, hatiti, verdämmen;
másti, verwirren; se, stecken bleiben; sich
stämmen, sich verwirren. Cf. Hatiti. Slov.
Loos. Cigáň jal sa h. celý potok; Dva (hadi)
vyskočia na tebe a za nima druhé sa budú
h. Dbš. SI. pov. VI. 78., I. 304. — Str. Nrč.
60.

Hatavouz. a. m. Sdl. Hrd. V. 96., 97.

Hatě, vz Hať. — H., sam. u Poděbrad;
vsi u Kouřimě a u Příbramě; hájovna u Zbra-
slavic. PL., Blk. Kfsk. 388.

Hatecký mlýn (haťský), který je na hatích;
mlynář (který má takový mlýn). U Strážn.
na Mor. Šd.

Hatschettin, u, m., nerost. Vz Bř. N.
231.

Hatí, n., Hatty, osada u Jimramova.

Hatidlo, a, n., die Faschinenbank. Čsk.

liatin, a, m., Hatzken, ves u Jindř. Hradce.
Arch. II. 316., Sdl. Hr. IV. 55.

Hatiti, co. Nesnada hatí kroky naše. Sš.
Sk. 140. — kde. Počalo se to mezi nimi
h. Sá.

Hátiti = hladiti (v děcké řeči). Kšá., Zkr.
— H. = bíti. Zkr.

Hatka, y, f., myslivna u Vlašimě.

Hátka, pl., n., místo u Poličky blíže
Lázní pověstné, že se tam zdržuji čaroděj-
nice. Zkr.

Haťka, y, f. = plachta, v níž se dítě
chová, chůvka. Laš. Brt. D. 213.

Hátky, pl, f. = most z vrbového proutí
udělaný, aby se jezditi mohlo přes močály.
Vz Hať. Pk.

Hatláček, čka, m., vz Hatlák.
Hatlák. H. chce míti motláčka. Bž., Pk.,
Č. M. 38. — H. = špatný písař. Mor. Tč. —
H. Sdl. Hr. L 246.

Hatlánek, nka, m. = hatlal, der Plau-
derer. Šm.

Hatlanina = špatné písmo. Mor. Tč.

Hatlapa, y, f. = políček. Slov. Ssk.

Hatlati také: spatně psáti; rychle jísti,
hltati. Mor. Vck. Cf. Hltati.

Hatlovati sa = hádati se, vaditi se. Slov.
Ssk.

Hať mať. Lepší řád, nežli hať mať. Č.
M. 339.

Ható = dětský kočárek v dětské řeči.
Brt. Vz Hatotó.

Hátor, u, m. = špalek na štípání dříví.
Us. u Kvasin.

Hatotó == vézti se (v dětské řeči). Brt.

Hatou, znamená v dětské řeči jízdu. Po-
jedeme hatou. H. hy! (pobídka koňům).
Kšá., Dch. — Dostal h. = co proto. Na Pol.
Zkr.

Hatov, a, m., Hattow, ves u Borotína.
Blk. Kfsk. 177., Sdl. Hr. IV. 170.

Hatovati = hotovati. Hatuju vám, kole-
dníci, makovník. Kol. ván. 36.

Hatovec, vce, m. = prut, tatar. Val. Brt.
D. 213.

Haťový. H. cesta, hráz. Us.

Hátrati = kývavě choditi, wackelnd gehen.
Val. Vck.

Hattala Mart., prof. slavistiky na čes.
univers., nar. 1821. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 18.,
177., 179., Šb. D. ř. 2. vd. 245., Ukaž. 99.,
Mus. 1886. 628., Pyp. K. I. 19., 338., 11.539.,
S. N.

Hattišerif, u, m., z tur. = sv. písmo;
neodvolatelný rozkaz, manifest sultánův. Cf.
S. N. III. 668.

Haubice, e, f. = houfnice, druh těžké
střelby. NA. III. 94., 95.

Hauerit, u, m., nerost, sirník mangani-
čitý. Vz Bř. N. 229., Šfk. Poč. 336., S.
N. X.

Hauf Jos. 1744. Jg. H. 1. 2. vd. 560., Jir.
Ruk. 1. 233. — H. E. 1841. Vz ib.

Haugvic Václ. 1564. Jg. H. 1. 2. vd. 560.
O H. vz Blk. Kfsk. 1311, Sdl. Hr. I. 253.,
II. 276., V. 361., Ukaz. 99., S. N. III., X.

Hauser, sra, m. H. Frant., vlastník a řed.
veřej, vyučovacího ústavu a hudební školy
v Praze, nar. 1822. Vz S. N. X.

Hausmann Kar., kněz, nar. 1812. Jg. H.
1. 2. vyd. 1860., S. N., Ukaž. 99. — H. Čeněk,
řed. průmysl, školy v Praze, nar. 1826. Vz
S. N. X.

Hausmannit, u, m., nerost. Vz Bř. N.
229., Šfk. Poč. 334., S. N.

Hausroth, z něm. = příprava domová,
jako rúcho chodicie a lehacie a což k stolu
a k kuchyni příslušie. Výb. II. 342. 20.

Hauyn, u, m., nerost. Vz Bř. N. 178.,
Schd. II. 44.

Háv mnišský, Kká. Td. 302., panský, Čch.
Mch. 27., sněhový h. vrcholů, medvědů h.
kostnatý; obrové Alp zahaleni v mlhovitý
h. Vrch. Vz Zlatoháv, S. N.

Haváč, e, m. = kumhár, dlouhý kůl, mezi
trámce stěny kolibové nad vatrou zastrčený,
na němž z předu nařezáno osm vrubů, na
které kotel dle potřeby většího nebo men-
šího horka se zavěšuje. Val. Brt. L. N. I.
186.

Havačky nebo po h. terygá = lozí čtver-
nožky jako havák (pes). Cf. Lazačky. Val.
Vck.

Havák, a, m. = pes (v dětské řeči).
Zlínsky. Brt.

Havala, y, f. = Jméno vinohradů v Žera-
vicích u Bzence. Šd.

Havan, přesmyknutě: vahan, v čest. značí
die Wagschale, ale na Slov. značí na spôsob
koryta (necek, Backtrog) vydlabanú menšiu
nádobu, len že je vahan cele okrúhly a slúži
tiež k zarobeniu cesta (těsta), keď sa pečie
menej (méně). Havany prevalovať (hlavu na
zem, nohy hore a tak sa prehodiť = kozelec,
kotrmelec). Slov. Zátur.

Havanka, y, f., Havanna Cigarre. Syt.
Táb. 237.

Havanská cigara. S. N.

Havár = havíř. Slov. Bern.

Havati, havotati = ledajak zpívati. Na
mor. Slov. Brt. 213. Vz Havotati.
Havaždina, y, f. = chavaždina, chamra-
zdina, vraví sa o nezaviazanej kapuste. Slov.
Rr. Sb.

Havěď od hovado. Ht. Zv. 49. Vz hmyz
(dod.). Val. Brt.

Havel z Jablonného. Dal. 143., 146. —
H. Sklízí-li se želé na sv. Havla, je hořké.