285

Slez. Šd. Sv. Havel robotu na poli zastaví.
Slez. Šd. Je-li sucho na sv. Havla, bude
budoucí rok suchý; Nalévá-li H. (vína), bude
horké léto; Na sv. H. více se dobytek ne-
vyhání (na pastvu); O sv. Havle nechej krav
ve chlévě; Suchý H. suché léto; Na sv. H.
musí býti všecko ovoce v komoře; Jaký se
den Havla ukazuje, taková zima se objevuje.
Tč. — H. nebo Pavel, Peter oder Zappel.
Dch. — H. Tk. V. 240

Havelec, lce, m. H. Jos., 1816.--1854,
katech, a spisov. Vz S. N.

Havelka, y, f. U. Jan, prof. a spisov.,
1839.—1886. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 162., 200.
Jeho životopis od Fr. Bílého vz v Km. 1886.
681.—685. — H. Mat., rada vrch. soudu
v Praze, nar. 1809. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 183.,
Šb. D. ř. 2. vd. 245., S. N. — H, Jan. kněz,
nar. 1799. — H. Vilém. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
560. — H. Jan, prof. v Moskvě. Vz Ukaz.
99., Mus. 1885. 488. Vz o H. v S. N.

Havelkovský mlýn, Havelken, u Lobosic.

Havelok, u, rn. = sokolský nepromokavý
plášť.

Havelský. H. posvícení, v Neděli po sv.
Havle. Vz S. N.

Havenka, y, f, slypeola, das Schildkraut.
Šm.

Havéř. Aby h-řům hledati dopustil. Nar.
o h. a k.

Haverna, y, f, jm. pole v Jakubčovicích
na Opav. Šd.

Havěť, vz Havěď. — H. = ohrada kolem
něčeho zasetého. U Loučimě. Psčk.

Havez, adenostylium. Vz Slb. 417., FB.
45., ČI. Kv. 200., Mllr. 108. Cf. Devěsil.

Haviar, a, m. = havíř. Slov. Němc. IV.
390., Koll. 11. 431., Ssk.

Haviarka, y, f. = havířka. Slov. Němc.
III. 261.

Havíř. Vz Er. P. 389.

Havírna, y, f., die Steinkohlengrube,
der Schacht. Šd. — H., sam. u Letovic; ně-
kolik dorakův u Rochlic; Knappenzeche, ves
u Příbramě. PL.

Havířský. H. práce, kahan, Hř. 20., duš-
nosť (hutní nemoc), die Hüttenkatze, kroj,
škola, muzika.

Havkáč, e, m. == hafáč. Neboj sa h-čov
ani jich brechania. ČKžk. I. 1.

Havkati. Chrt vyje, ďafá, havká, je pes.
Hdž. Slb. 30.

Havko, a, m. = pes (v dětské řeči). Slov.
ZátuR.

Havlant, a, m. = capart, malé dítě. Má
těch h-tů kolem sebe! U Kr. Hrad. Kšť.

Havlas, a, m., os. jm. NB. Tč. 165.

Havlasa, y, m. H. Bohumil, spisovatel,
1852.—1877. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 143., Pyp.
K. II. 424.

Havle Ign. 1783.-1868 (?). Vz S. N. X.

Havlíček, čka, m. H. Borovský Kar.,
proslulý publicista, 1821.—1856. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 118., 120., 126., Šb. D. ř. 2. vd.
246., Ukaz. 99., Pyp. K. II. 539., S. N., Rk.
Kapes. slov. novinář. 109., Slavín I. 15., Šb.
D. ř. 246., Jg, H. 1. 2. vyd. 560. KaR. Hav.
Bor. Napsal KaR. Tůma. V Kutné Hoře. —
H. Jos. 1839. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 560. O ji-
ných vz Blk. Kfsk. 1311., S. N.

Havlík, a, m , os. jm. D. ol. X. 695., Tk.

IV. 284. — H. Bart. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
561., Jir. Ruk. I. 233., Mus. 1881. 537., S.
N. O jiných H. vz S. N. III., X.

Havlín, a, m., os. jm. H. Viktor.

Havlis, a, m., os. jm. NB. Tč.

Havliš, e, m., os. jm. NB. Tč.

Havlov, a, m., Hablesreith, ves u Budě-
jovic. Blk. Kfsk. 655., Sdl. Hr. III. 108.,
104.

Havlovec, vce, m., os. jm.

Havlovice, dle Budějovice, Hawlowitz,
vsi u Čes. Dubu, u Domažlic, u Náchoda a
u Chrasti. Blk. Kfsk. 1312., Sdl. Hr. II. 138.,

V. 23., 36.

Havlovič, e, m., os. jm. 1600.

Havlův. Havlova rež, Urbanův oves a
svatojanské hříbě: kdo to troje sívá, málo
z toho mívá. Kld. Žito Havlovo (16/10.),
Urbanův oves (25/5.), hříbě červNovo: z toho
trého bude málo dobrého. Zlinsky. Brt. —
H. David Žlutický, farář 1631. Jg. II. 1. 2.
vd. 561., Jir. Ruk. I. 233.

Havnatka, y. f, peltigera, die Schild-,
Hundsflechte. II. psí, p. canina, lišejník,
bradavičnatá, p. aphthosa. Vz Rstp. 1834.

Hávní, Rüstungs-, Lpř., Kleidungs-.

Havnice, das Scheibenkraut. Slb. 708. .

Havopestrý, aťoAotfwf. Vký.

Havořiti = hovořiti. Val. Brt. D. 213.

Havotati = do řeči skákati, pleskati. Val.
Vck. Vz Havati.

Havran, corvus. Frč. 356., Brm. II. 2.
455., S. N., Mkl. Etym. 395. H. polní, c.
frugilegus, der Karechel, die Feldkrähe, Sl.
les., Frč. 356.; poustevník, c. eremita, der
Einsiedler, Sl. les.; skalní, c. fregilina ; supo-
vitý, corvultur; tlustozubý, corvultur crassi-
rostris, pravý, corvinus. Brm. II. 2. 456.,
460,, 462., Schd. II. 447. II. krákoře. Brt.
Uklvali by mě jak h-ni. Šd. H. zvěstuje
neštěstí. Lepší havran než pochlebník. Slov.
Té. — H. = souhvězdí. Stě. Zem. 24. — H.,
os. jm. Tk. V. 79.

Havran, ě, f., llawran, Habran, Habern,
ves u Mostu. Sdl. Hr. II. 16., S. N.

Havrance, místo u Čelechovic.

Havránce, vz Havran.

Havranec, vz Havran. — H. = bývalý
les. nyní pole u Benátek ve Hradecku. Kšť.

Havránek, vz Havran.— H., sam. u Votic.

— H., os. jm. D. ol. III. 459. Vz o H-cích
v S. N. — H. Frant., kněz a spisovatel,
1805 — 1867. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 186., Jg.
H. 1. 2. vd. 561., Šb. D. ř. 2. vd. 246.

Havraník, a, m., mlýn u Kouřimě.
Havranka, y, f., sam. u Troje u Prahy.

— H., míst. jm. v Mal. Hontě na Slov. Let.
Mt. S. VII. 2. 13.

Havránka, y, f. = svačina. Slov. Dbš.
Obyč. 37., Pokr. Pot. I. 109., Ssk., Němc.
IV. 350. Po poludní, po h-kách. Hdž. Šlb.
59.

Havránkovati = svačiti. Slov. Ssk.

Havránkův potok = potok a most přes
něj na okres, silnici mezi Rožnovem a Fren
štátem, v tésréni úvale, obklíčeném vrchy
a lesy, k němuž se pojí mnoho pověsti
o loupežnících. Vck.