287

Hebl = malý peníz. Ve skříni té bylo
mnoho heblat narovnáno. Němc. Bab. Ani
heble = nic. Brt. D. 213. — H. = brykule.
Dlouho se svými h-ty v hlavě choditi ne-
mohl. Ehr. Cf. Raška, Heble.

Heble, vz Hebl, Mkl. Etym. 84.

Heblina, y, f. = heblí. Rk.

Heblota, y, f. = nouze, bída; daremnina.
Laš. Brt. 213.

Hebný, biegsam. H. bříza. Pl. I. 77.

Heboučký = hebounký.

Hebounký = velmi hebký, weichgeschrnei-
dig, mollig. Koll. I. 159. H. trávník, ručka.
Tbz. Ten boží dar je jako peří h. Dbv.

Hebrejština, y, f. = hebrejská řeč. Us.
Vz S. N. III. 687.

Hebroniti, il, ění = brečeti (o dětech).
Val. Vck., Brt. D. 213.

Hebucha, y, f., tapura, die Tapura, rostl.
H. šedokvětá, t. guianensis. Vz Rstp. 317.

Heč, hečte! = hleď! Heč, já už mám nové
šaty a ty ne. Us. Kšá., Brnt. — H. Dolní
a Horní, Unter-, Ober-Heidisch, vsi u Králík
(Krulicha).

Hečačka, y, f. = krátký popěv žňový
(ve žních), jejž pROzpěvují žnice po celý
čas žní. Brt. P. 92. H. zpívají se edem na
vrchoch. Ib. Slabiku héj vydrží každá žnice,
pokud jí dech stačí. Tč., Brt. P. 94., 95.

Hečati, hečiti = hečačky zpívati. H. sa
začne po karlovskej púti a hečí sa až do
Václava a to edem na vrchoch. Brt. P. 92.
Na Val. děvčata v létě při práci se stráně
na stráň na sebe vzájemně hečajú, t. j. zpě-
vem za zvláštní modulace pokřikují. Vck.
Cf. Helekati.

Hečeti, el, ení = zpívati, pozpěvovati.
Mor. Odřímala mladých žnic a při tom si
vesele hečela. Brt. L. N. I. 228.

Hečkati = hejčkati (dítě). Laš. Tč.

Hečmanica, e, f. = tlačenice. U Vel. Lo-
senic. Holk.

Hečmati = tlačiti, cpáti, mačkati. U Vel.
LoseHic, Holk., u Ronova, Rgl., u Poličky,
Kšá., u Nezamyslic na Mor. Bkř. — co kam.
Nehečmej to obilí na vrstvu. U Kr. Hradce.
Kšť. Hečmá seno do koše. Ib. Kšť. Hečmá
šátek do kapsy. Mor. Kurz.

Héčnóť = s vysoka sednouti. U Bohusl.
Neor.

Hedbáv, vz Sfk. 663., Mkl. Etym. 69.
H. rostlinný. Kk. 131.

Hedbávenka, y, f., vz Hedvábenka.

Hedbaví. Paní h. (prodavačka, která
málo dává). Čce. Tkč. Č. psal: hedbáví,
hedbávný atd. Vz List. filol. VIII. 111.

Hedbávitě, seidenartig. H. lesklý. Kk.
Rr. 24., 45.

Hedbávitec, tce, m., serica, brouk. H.
hnědavý, s. brunnea, celohedbávný, s. holo-
sericea. Kk. Rr. 185.

Hedbávitoštítník, a, m., sericoderus,
brouk. H. hnědý, s. lateralis. Kk. Rr. 399.

Hedbávitotělník, a, m., sericosomus,
brouk. H. hnědý, s. brunneus, prchavý, s.
fugax. Kk. Br. 219.

Hedbávka, y, f. = červené, kropenaté,
sladké jablko. Mor. Brt., Vck., Šd.

Hedbávnice, e, f. = druh jablek. Mor.
Brt. v Osv. 1884. 50. — H., colletes hirta,

rauhe Seidenbiene. Brm. IV. 262. — H; =
šňůrka k bičí z hedbáví upletená. Čce.
Tkč.

Hedbávník, a, m. = bourovec morušový,
bombyx mori, der Seidenspinner, Maulbeer-
spinner. Km. Vz Bourovec. 11. pajasanový,
saturnia cynthia; dubový, s. pemyi; atlas,
s. atlas; jujubový, s. paphia; assamský, s.
assamensis ; skočcový, s. arRyndia. Kk., Brm.
IV. 407., 408., 411., Ves. IV. 101.

Hedbávný, vz Hedvábný.

Hedbávočerv, a, m., der Seidenspinner.
Koll. III. 358.

Hedbávovzdělávatel, e, m., der Seiden-
spinner. Koll. III. 428.

Hedčany, dle Dolany, Hetschan, ves
u Kralovic; sam. u Holic. Sdl. Hr. I. 39.,
64.

Hedecko, a, n , dvůr u Kralovic.

Hedl Frant., děkan 1717. Jg. H. 1. 2. vd.
561., Jir. Ruk. I. 233.

Hedvábenka, y, f. H. mnohokvětá, py-
laissia polyantha, druh mechu na stromech
a střechách. Let. Mt. S. VIII. 1. 14.

Hedvábí, vz Kram. Slov.

Hedvábní barvíř, Seidenfärber. Dch. Vz
Hedvábník. H. a rozkošní lidé. Ler.

Hedvábnický. II. jednota. Vz Mus. 1880.
370., Kram. Slov.

Hedvábnictví, vz Kram. Slov.

Hedvábník = bourovec. Vz Hedbávník,
Kram. Slov. — H., der Seidenspinner, dělník.
Tk. II. 373.— H.= pes. H., canis familiaris
extrarius, der Seidenhund; maltézský, das
Maltheserseidenhündchen. Brm. I. 651., 652.

Hedvábný. Je h-ná (má hrb na zádech).
Us. v Praze.

Hedvábopředce, e, m., der Seidenspinner.
Šm.

Hedvika. Sv. H. do řepy medu nalévá.
Šd.

Hedyfan, u, m., nerost olovnatý. Vz
S. N.

Hef, vz Hev.

Heftyka, y, f. = souchotiny. U Jilemn.
Ktk.

Hegati, hegnouti = drcati, drkati, stos-
sen. — koho. Heglo ho; Ale ho heglo (na-
děje ho zklamala)! Slov. Zátur., Mt. S. I.
103. — kde. Na voze po zlej cestě nás
hegá. Ib. Na vozíku hegá sa za chrbtom
kočovým pár ľudí (hrncuje se). Syt. Táb.
87. — kam. Heglo ho v zuby (nezdařilo
se mu). Zátur.

Hegavý, heglavý, stossend, schüttelnd;
holperig. Slov. Loos.

Hegelčina, y. f. = filosofie Hegelova.
Phld. II. 2. 67.

Hegeš, gše, m. = vůl s rohy vzad. Mor.
Brt. L. N. II. 13.

Hegi-us, a, m. H. Mik. Jg. II. 1. 2. vyd.
561., Jir. Ruk. I. 233.

Hegnouti, vz Hegati.

Hehana, y, f. Tak zpívají Morenu vyná-
šejíce. Nesú na palici Morenu Hehanu. Let.
Mt. S. IX. 1. 39.

Heilbronský paRní hrnec k vaření. Šp.

Heilmann Jan, kněz 1618.; H. Frant.,
kněz 1733. Vz Jir. Ruk. I. 234., Jg. H. 1.
2. vd. 561. . , .