Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |
|
|||
291
|
|||
|
|||
Hemživý, wimmelnd. Mour. H. lid, Pdl.,
mravenci. Laš. Tč. Hen = tam, na otázku kde? Mor. Brt. D.
171. Slov. Ps. sl. č. 5. Cf. Mkl. Etym. 56. — H., os. jm. Pal. Rdh. I. 120. Hena, y, f., lavsonia, rostl. Kk. 246. —
Hena, hena! Vz Héna! Héna, héna! Tak odhánějí husy. Mor.
Brt. Ja h., husičky, héna, nekalte vodičky. Slov. Pk. Ps. 25. Henadlo, a, n., v horn., der Heinz. Šm.
Henaj, henajky = hen. Mor. Brt. D.
Henčlov, a, m., Hentschelsdorf, ves u Pře-
rova. Henčov, a, m., Heinzendorf, ves u Jihlavy
Hendekagon, u, m. = geometrický obra-
zec, skládající se z 11 stran a 11 uhlů. S. N. X. 236. Heneky = hen. Mor. Brt. D.
Henice, dle Budějovice, Heinitz, ves
u Vamberka. Sdl. Hr. II. 276. Z Henigsberka Soliman. Jg. H. 1. 2. vd.
561. Heník, a, m., os. jm. Arch. I. 249., Pal.
Rdh. I. 120., D. ol. I. 59. Henil, a, m. = modla. Slov. Hol. 186.,
338. Henka = hen tam. Mor. Kčk., Škd. —
H.- y, f-, os. jm. Arch. I. 174. Henkaj, henkajč = hen. Brt. D. 171.
Henkšt, u, m., vrch a zbořený hrad v Pří-
bramsku. Krč. v Kv. 1884. 310. Henky = tam, tamhle. Na Hané. Bkř.
Hennet Václ., farář, 1734. Jg. H. 1. 2. vd.
561., Jir. Ruk. I. 236. Heno = tamo. Slov.
Henok = henky, henkaj, hen. Slov. Hdž.
Šlb. 58. Henpec, henopec, i, f., der Heinz in der
Scheidekunst. Šm. Henrich Jan, 1597. Jg. II. 1. 2. vd. 561.,
Jir. Ruk. I. 236. Heinrichů mlýn u Čechtic.
Hensluvce, e, n., revír u Rožnova.
Henta = tam, dorthin. Slov. Ssk.
Hentam = tam, dort. Slov. Ssk.
Hentela, y, f. = šílená, bláznivá ženská.
Slov. gemer. Dbš. Hepa, y, f. = děvče. Slov. Ssk.
Hepáň, ě, m. = vysoký člověk. Val. Vck.
Hepar sulphuris. Vz Šfk. Poč. 111., 228.,
238 Hepatalgie, e, f. = bolesť n. neduh jater.
S. N. Hépati = skákati, poskakovati, hlavně
o jedné noze; nehezky, nemotorně skákati n. tancovati. Val., zlínsky. Vck., Brt. Hepatit, u, m. = šedý merotec. S. N.
Hepčík! Říkají, když někdo kýchl. Vz
Hapčí. Hepelať, trippeln. Slov. Ssk. Cf. Hetešiti.
Hepěti, ěl, ění = dřepěti. Mor. Knrz.
Hepnouti, vz Hepati. Hepl na něho.
Mor. Šd. Hepsák, a, m, = kabátník po městsku
oblečený. Nadávka u mor. kopaničárův. Km. 1877. 486. Heptagon, u, m. = sedmiúhelník, útvar
geometrický, skládající se ze 7 stran a 7 úhlů, S. N. X. 236. |
Ileptan, u, m. Sfk. Poč. 456.
Heptandria, e, f. — sedmimužstvo, 7. Liu-
néova tř. Vz S. N. Hepýcnouti, cnul, utí = vyskočiti, auf-
springen. Mor. Vck. Heř, e, m. =jarus obecný, kozí noha,
kerhart, aegopodium, podagraria; vodní kmín, halucha, oenanthe phellandrinum. Vz Rstp. 718., 715. Hera. Hera črte, hera! Dal. 130.
Herald, vz Heralt.
Heraldické figury či znaky, heraldische
Figuren o. Wappenzeichen. Vz S. N. Heraldika — věda, která učí rozuměti
znakům erbovním, uměti je vypisovati a erby nové dle pravidla sestavovati. Kram. Slov. Cf. S. N. Heralec, lce, m., Heraletz, městečko
u Něm. Brodu, S. N., vsi u Nového Města v Brněnsku a u Richmburka. PL., Tk. I. 360., 362., III. 646., Blk. Kfsk. 468., 1270., Sdl. Hr. II. 49. Heralt, a, m., os. jm. D. ol. VI. 159. a j.
Heraltice, dle Budějovice, Heraltitz, ves
u Třebíče; H. Malé a Veliké, Klein-, Gross- Herrlitz, vsi u Opavy. PL. Herb, lit. erbas. Vz Mkl. Etym. 84. Ka-
ždému, komuž král h. dá, beze všeho otporu má v desky kladeno býti; Synové neřádně přišlí řádu, titule ani heRbu otce svého uží- vati nemohu. Vš. 174., 176. Herbář. II. dříve = kniha botanická,
která rostliny popisovala a jejich hojivé účinky udávala. Kram. Slov. Cf. S. N., Sbn. 799., Jir. Ruk. I. 236., S. N. Herbek, bka, m. H. Eman. 1809.-1859.
Jg. H. 1. 2. vd. 561., S. N. Herben Jan, dr. a spisov, v Praze. Vz
Mus. 1886. 628., 1884. 557., 559. Herberk. Na h. někomu dáti = natlouci;
na h. dostati = býti bit. Us. Kšť. Herbert Petr, br. 1556. Vz Jir. Ruk. I.
237. Herbortice, ves u Landškrouna. Blk.
Kfsk. 195., Sdl. Hr. II. 107. Herbynka, y, f. = bílá sukně s pantlem.
U Plzně. Hercinit, vz Hercynit.
Hercinky, f. = hnětinky, vopelky. Rgl.
Hercovka, y, f. = dvorec v Šárce. Pdl.
Hercynec, nce, m., der Hercynit. Šm.
Hercynit, u, m., nerost. Bř. N. 188., Sfk. Poč. 296., S. N. Hercynský. H. ruly, hory. S. N., Krč.
G. 227., 275., Tk. I., Šf. Strž. I. 530. Herčany, zaniklé místo. D. ol. III. 589.
Herčik Jan, nar. 1825., kněz. Šb. D. ř.
2. vd. 246. Herčisko, a, n,, die Schaubühne. Slov.
Loos. Herda, y, f., obec u Chlumce v Třeboň.
Herdovice, dle Budějovice, Herlsdorf,
ves u Libové. Herdulice, e, f. = herda, rána. Dala
mu takovou h-ci, že ... V Kunv. Msk. Here. Ona řekla: Here, však mu zase
dá Wtr. Herec. H-ci, vz Tk. II. 379., S. N. U Ří-
manův a Řekův. Vz Vlšk. 494. Hereční, Spiel-, Schauspieler-. |
||
|
|||
Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |