291

Hemživý, wimmelnd. Mour. H. lid, Pdl.,
mravenci. Laš. Tč.

Hen = tam, na otázku kde? Mor. Brt. D.
171. Slov. Ps. sl. č. 5. Cf. Mkl. Etym. 56.
— H., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Hena, y, f., lavsonia, rostl. Kk. 246. —
Hena, hena! Vz Héna!

Héna, héna! Tak odhánějí husy. Mor.
Brt. Ja h., husičky, héna, nekalte vodičky.
Slov. Pk. Ps. 25.

Henadlo, a, n., v horn., der Heinz. Šm.

Henaj, henajky = hen. Mor. Brt. D.

Henčlov, a, m., Hentschelsdorf, ves u Pře-
rova.

Henčov, a, m., Heinzendorf, ves u Jihlavy

Hendekagon, u, m. = geometrický obra-
zec, skládající se z 11 stran a 11 uhlů. S. N.
X. 236.

Heneky = hen. Mor. Brt. D.

Henice, dle Budějovice, Heinitz, ves
u Vamberka. Sdl. Hr. II. 276.

Z Henigsberka Soliman. Jg. H. 1. 2. vd.
561.

Heník, a, m., os. jm. Arch. I. 249., Pal.
Rdh. I. 120., D. ol. I. 59.

Henil, a, m. = modla. Slov. Hol. 186.,
338.

Henka = hen tam. Mor. Kčk., Škd. —
H.- y, f-, os. jm. Arch. I. 174.

Henkaj, henkajč = hen. Brt. D. 171.

Henkšt, u, m., vrch a zbořený hrad v Pří-
bramsku. Krč. v Kv. 1884. 310.

Henky = tam, tamhle. Na Hané. Bkř.

Hennet Václ., farář, 1734. Jg. H. 1. 2. vd.
561., Jir. Ruk. I. 236.

Heno = tamo. Slov.

Henok = henky, henkaj, hen. Slov. Hdž.
Šlb. 58.

Henpec, henopec, i, f., der Heinz in der
Scheidekunst. Šm.

Henrich Jan, 1597. Jg. II. 1. 2. vd. 561.,
Jir. Ruk. I. 236.

Heinrichů mlýn u Čechtic.

Hensluvce, e, n., revír u Rožnova.

Henta = tam, dorthin. Slov. Ssk.

Hentam = tam, dort. Slov. Ssk.

Hentela, y, f. = šílená, bláznivá ženská.
Slov. gemer. Dbš.

Hepa, y, f. = děvče. Slov. Ssk.

Hepáň, ě, m. = vysoký člověk. Val. Vck.

Hepar sulphuris. Vz Šfk. Poč. 111., 228.,
238

Hepatalgie, e, f. = bolesť n. neduh jater.
S. N.

Hépati = skákati, poskakovati, hlavně
o jedné noze; nehezky, nemotorně skákati
n. tancovati. Val., zlínsky. Vck., Brt.

Hepatit, u, m. = šedý merotec. S. N.

Hepčík! Říkají, když někdo kýchl. Vz
Hapčí.

Hepelať, trippeln. Slov. Ssk. Cf. Hetešiti.

Hepěti, ěl, ění = dřepěti. Mor. Knrz.

Hepnouti, vz Hepati. Hepl na něho.
Mor. Šd.

Hepsák, a, m, = kabátník po městsku
oblečený. Nadávka u mor. kopaničárův. Km.
1877. 486.

Heptagon, u, m. = sedmiúhelník, útvar
geometrický, skládající se ze 7 stran a 7
úhlů, S. N. X. 236.

Ileptan, u, m. Sfk. Poč. 456.

Heptandria, e, f. — sedmimužstvo, 7. Liu-
néova tř. Vz S. N.

Hepýcnouti, cnul, utí = vyskočiti, auf-
springen. Mor. Vck.

Heř, e, m. =jarus obecný, kozí noha,
kerhart, aegopodium, podagraria; vodní kmín,
halucha, oenanthe phellandrinum. Vz Rstp.
718., 715.

Hera. Hera črte, hera! Dal. 130.

Herald, vz Heralt.

Heraldické figury či znaky, heraldische
Figuren o. Wappenzeichen. Vz S. N.

Heraldika — věda, která učí rozuměti
znakům erbovním, uměti je vypisovati a
erby nové dle pravidla sestavovati. Kram.
Slov. Cf. S. N.

Heralec, lce, m., Heraletz, městečko
u Něm. Brodu, S. N., vsi u Nového Města
v Brněnsku a u Richmburka. PL., Tk. I.
360., 362., III. 646., Blk. Kfsk. 468., 1270.,
Sdl. Hr. II. 49.

Heralt, a, m., os. jm. D. ol. VI. 159. a j.

Heraltice, dle Budějovice, Heraltitz, ves
u Třebíče; H. Malé a Veliké, Klein-, Gross-
Herrlitz, vsi u Opavy. PL.

Herb, lit. erbas. Vz Mkl. Etym. 84. Ka-
ždému, komuž král h. dá, beze všeho otporu
má v desky kladeno býti; Synové neřádně
přišlí řádu, titule ani heRbu otce svého uží-
vati nemohu. Vš. 174., 176.

Herbář. II. dříve = kniha botanická,
která rostliny popisovala a jejich hojivé
účinky udávala. Kram. Slov. Cf. S. N., Sbn.
799., Jir. Ruk. I. 236., S. N.

Herbek, bka, m. H. Eman. 1809.-1859.
Jg. H. 1. 2. vd. 561., S. N.

Herben Jan, dr. a spisov, v Praze. Vz
Mus. 1886. 628., 1884. 557., 559.

Herberk. Na h. někomu dáti = natlouci;
na h. dostati = býti bit. Us. Kšť.

Herbert Petr, br. 1556. Vz Jir. Ruk. I.
237.

Herbortice, ves u Landškrouna. Blk.
Kfsk. 195., Sdl. Hr. II. 107.

Herbynka, y, f. = bílá sukně s pantlem.
U Plzně.

Hercinit, vz Hercynit.

Hercinky, f. = hnětinky, vopelky. Rgl.

Hercovka, y, f. = dvorec v Šárce. Pdl.

Hercynec, nce, m., der Hercynit. Šm.
Hercynit, u, m., nerost. Bř. N. 188.,
Sfk. Poč. 296., S. N.

Hercynský. H. ruly, hory. S. N., Krč.
G. 227., 275., Tk. I., Šf. Strž. I. 530.

Herčany, zaniklé místo. D. ol. III. 589.

Herčik Jan, nar. 1825., kněz. Šb. D. ř.
2. vd. 246.

Herčisko, a, n,, die Schaubühne. Slov.
Loos.

Herda, y, f., obec u Chlumce v Třeboň.

Herdovice, dle Budějovice, Herlsdorf,
ves u Libové.

Herdulice, e, f. = herda, rána. Dala
mu takovou h-ci, že ... V Kunv. Msk.

Here. Ona řekla: Here, však mu zase
dá Wtr.

Herec. H-ci, vz Tk. II. 379., S. N. U Ří-
manův a Řekův. Vz Vlšk. 494.
Hereční, Spiel-, Schauspieler-.



	291

	Hemživý, wimmelnd. Mour. H. lid, Pdl., mravenci. Laš. Tč. Hen = tam, na otázku kde? Mor. Brt. D. 171. Slov. Ps. sl. č. 5. Cf. Mkl. Etym. 56. — H., os. jm. Pal. Rdh. I. 120. Hena, y, f., lavsonia, rostl. Kk. 246. — Hena, hena! Vz Héna! Héna, héna! Tak odhánějí husy. Mor. Brt. Ja h., husičky, héna, nekalte vodičky. Slov. Pk. Ps. 25. Henadlo, a, n., v horn., der Heinz. Šm. Henaj, henajky = hen. Mor. Brt. D. Henčlov, a, m., Hentschelsdorf, ves u Pře- rova. Henčov, a, m., Heinzendorf, ves u Jihlavy Hendekagon, u, m. = geometrický obra- zec, skládající se z 11 stran a 11 uhlů. S. N. X. 236. Heneky = hen. Mor. Brt. D. Henice, dle Budějovice, Heinitz, ves u Vamberka. Sdl. Hr. II. 276. Z Henigsberka Soliman. Jg. H. 1. 2. vd. 561. Heník, a, m., os. jm. Arch. I. 249., Pal. Rdh. I. 120., D. ol. I. 59. Henil, a, m. = modla. Slov. Hol. 186., 338. Henka = hen tam. Mor. Kčk., Škd. — H.- y, f-, os. jm. Arch. I. 174. Henkaj, henkajč = hen. Brt. D. 171. Henkšt, u, m., vrch a zbořený hrad v Pří- bramsku. Krč. v Kv. 1884. 310. Henky = tam, tamhle. Na Hané. Bkř. Hennet Václ., farář, 1734. Jg. H. 1. 2. vd. 561., Jir. Ruk. I. 236. Heno = tamo. Slov. Henok = henky, henkaj, hen. Slov. Hdž. Šlb. 58. Henpec, henopec, i, f., der Heinz in der Scheidekunst. Šm. Henrich Jan, 1597. Jg. II. 1. 2. vd. 561., Jir. Ruk. I. 236. Heinrichů mlýn u Čechtic. Hensluvce, e, n., revír u Rožnova. Henta = tam, dorthin. Slov. Ssk. Hentam = tam, dort. Slov. Ssk. Hentela, y, f. = šílená, bláznivá ženská. Slov. gemer. Dbš. Hepa, y, f. = děvče. Slov. Ssk. Hepáň, ě, m. = vysoký člověk. Val. Vck. Hepar sulphuris. Vz Šfk. Poč. 111., 228., 238 Hepatalgie, e, f. = bolesť n. neduh jater. S. N. Hépati = skákati, poskakovati, hlavně o jedné noze; nehezky, nemotorně skákati n. tancovati. Val., zlínsky. Vck., Brt. Hepatit, u, m. = šedý merotec. S. N. Hepčík! Říkají, když někdo kýchl. Vz Hapčí. Hepelať, trippeln. Slov. Ssk. Cf. Hetešiti. Hepěti, ěl, ění = dřepěti. Mor. Knrz. Hepnouti, vz Hepati. Hepl na něho. Mor. Šd. Hepsák, a, m, = kabátník po městsku oblečený. Nadávka u mor. kopaničárův. Km. 1877. 486. Heptagon, u, m. = sedmiúhelník, útvar geometrický, skládající se ze 7 stran a 7 úhlů, S. N. X. 236.	Ileptan, u, m. Sfk. Poč. 456. Heptandria, e, f. — sedmimužstvo, 7. Liu- néova tř. Vz S. N. Hepýcnouti, cnul, utí = vyskočiti, auf- springen. Mor. Vck. Heř, e, m. =jarus obecný, kozí noha, kerhart, aegopodium, podagraria; vodní kmín, halucha, oenanthe phellandrinum. Vz Rstp. 718., 715. Hera. Hera črte, hera! Dal. 130. Herald, vz Heralt. Heraldické figury či znaky, heraldische Figuren o. Wappenzeichen. Vz S. N. Heraldika — věda, která učí rozuměti znakům erbovním, uměti je vypisovati a erby nové dle pravidla sestavovati. Kram. Slov. Cf. S. N. Heralec, lce, m., Heraletz, městečko u Něm. Brodu, S. N., vsi u Nového Města v Brněnsku a u Richmburka. PL., Tk. I. 360., 362., III. 646., Blk. Kfsk. 468., 1270., Sdl. Hr. II. 49. Heralt, a, m., os. jm. D. ol. VI. 159. a j. Heraltice, dle Budějovice, Heraltitz, ves u Třebíče; H. Malé a Veliké, Klein-, Gross- Herrlitz, vsi u Opavy. PL. Herb, lit. erbas. Vz Mkl. Etym. 84. Ka- ždému, komuž král h. dá, beze všeho otporu má v desky kladeno býti; Synové neřádně přišlí řádu, titule ani heRbu otce svého uží- vati nemohu. Vš. 174., 176. Herbář. II. dříve = kniha botanická, která rostliny popisovala a jejich hojivé účinky udávala. Kram. Slov. Cf. S. N., Sbn. 799., Jir. Ruk. I. 236., S. N. Herbek, bka, m. H. Eman. 1809.-1859. Jg. H. 1. 2. vd. 561., S. N. Herben Jan, dr. a spisov, v Praze. Vz Mus. 1886. 628., 1884. 557., 559. Herberk. Na h. někomu dáti = natlouci; na h. dostati = býti bit. Us. Kšť. Herbert Petr, br. 1556. Vz Jir. Ruk. I. 237. Herbortice, ves u Landškrouna. Blk. Kfsk. 195., Sdl. Hr. II. 107. Herbynka, y, f. = bílá sukně s pantlem. U Plzně. Hercinit, vz Hercynit. Hercinky, f. = hnětinky, vopelky. Rgl. Hercovka, y, f. = dvorec v Šárce. Pdl. Hercynec, nce, m., der Hercynit. Šm. Hercynit, u, m., nerost. Bř. N. 188., Sfk. Poč. 296., S. N. Hercynský. H. ruly, hory. S. N., Krč. G. 227., 275., Tk. I., Šf. Strž. I. 530. Herčany, zaniklé místo. D. ol. III. 589. Herčik Jan, nar. 1825., kněz. Šb. D. ř. 2. vd. 246. Herčisko, a, n,, die Schaubühne. Slov. Loos. Herda, y, f., obec u Chlumce v Třeboň. Herdovice, dle Budějovice, Herlsdorf, ves u Libové. Herdulice, e, f. = herda, rána. Dala mu takovou h-ci, že ... V Kunv. Msk. Here. Ona řekla: Here, však mu zase dá Wtr. Herec. H-ci, vz Tk. II. 379., S. N. U Ří- manův a Řekův. Vz Vlšk. 494. Hereční, Spiel-, Schauspieler-.