292

Herek, rka, m., os. jm. ARch. IV. 379.
Hereš, o, m., os. jm. Arch. III. 496., 190.,
Tk. II. 299., III. 387., V. 240. — H. =
zchudlý, pánovitý člověk. To je h. U Olom.
Sd. — H. = interj. = har mrkvička (ukazo-
vati někomu fík). Kom. II. (heda, wohlan,
nun)! leda já dobře nedělal! BaRt. 307. 34,
Vz Herež.

Heretický, haeretický = kacířský. II.
mravověda. MP. 4.

Heretik, haeretik, u, m. = kacíř. Šm.

Herež, citosl. Herež! budiž tak, vezmi
si ji. Er. Sl. čít. 10. H. Netbaj, žeť sú osoby
letní. BN. Vz Hereš.

Hergotič, e, m. = silák. Slov. Pokr.
Pot, 65.

Herharum něco dělati = pozdě. Seje
až h., pak mu pravda nic neroste. U Kr.
Hrad. Kšť.

Heřice, e, f., na lodéch, das Randgeer. Šm.

Herinkář, e, m., o8. jm. Arch. I. 413.

Herinky, dle DolaNy, Häring, ves u Je-
senic.

Herites Frant., naroz. 1851., spisov. Vz
Tf. II. 1. 3. vyd. 145., Pyp. K. II. 424. —
H. Jan, farář. 1612. Vz Jg. H. 1. 2. vyd.
561., Jir. Ruk. I 238., S. N.

Herka, y, f., os. jm. Arch. I. 186., D.
ol. I. 989., S. N.

Herkel, kla, m. H. Jan, advok. 1826. Vz
Jg. II. 1. 2. vd. 561.

Herklice, e, f. = hřbet hory u Kyšperka.
Krč.

Herkules = člověk silný, neobyč. svalo-
vitý. Bdl. — H. == souhvězdí. Stč. Zem. 24.

Herkulický = obrovský, velmi silný: pře-
těžký. H. práce. S. N. III. 751.

Herlička, y, f. = hrdlička. Ostrav. Tč.
— H. = Heliška. Sš. P. 725.

Herlikovice, dle Budějovice, Haekels-
dorf, ves u Vrchlabí. Blk. Kfsk. 926.

Herloš Karel. Vz S. N.

Herma, y, f. = polofigura, známka slohu
renaissančního. Suda.

Hermafrodit = cvikýř. Vz Slov. zdrav.

Hermann z Hermannsdorfu Jan Frant.,
nar. 1748., úřed. Vz Jir. Ruk. I. 238.

Heřman. Dal. 170., 171., Tk. V. 240.

Heřman, é, f., vsi u Chotěboře a u Písku,
S. N. X. 236.; sam. u Písku; Herrmanns-
doRf, ves u Budějovic; Herrmannsthal, sam.
u Kamenice n. L. PL.

Hermaučok, čku, m. = heřmánek. Slov.
Ssk.

Heřmanec, nce, m., ves u Počátek. Tk.
V. 95., 96.: Hermantsch, ves u Dačic. D.
ol. I. 815.

Hermaneci-us, a, m. H. Václ. 1570. Jg.
H. 1. 2. vd. 561., Jir. ruk. I. 238.

Heřmánek, matricaria. H. obecný, m.
chamomilla; nevonný, m. inodora. Vz Rstp.
899. H. římský = rmen římský, anthemis
nobilis. Ib. 892. H. plný zahradní, matri-
caria parthenium ; drobný, pyretrum aureum.
Dlj. 60. - Cf. Sehd. II. 282., FB. 43., Slov.
zdrav., Kram. Slov., Rosc. 129., Sbtk. Rostl.
292.-293., Kk. 165., Slb. 442., Čl. 99., Čl
Kv. 191. Mllr. 14., 66. Škubaje lístky z h-ku
nebo z květu kopretiny (chrysanthemum
leucanthemum) dovídá se jinoch, má-li ho

milenka ráda nebo nemá anebo dostane-li
pannu nebo babu. Sbtk. Výkl. 6.

Hermanice, die Budějovice, Hermanitz.
Od Heřmana. Pal. Rdh. I. 133. H. == vsi
u Těšína, u Frýdka, u Hrotovic, u Mor.
Budějovic, u N. Paky, u Jaroměře, u Gol-
čova Jeníkova (také Heřmaničky); Hermitz,
ves u Jičína na Mor. ; H. České, Böhmisch
H., ves u Litomyšle; H. Veliké, Gross-H.,
ves u Votic; H. Dolní, Unter-H., ves u Lan-
škrouna a u Velkého Meziříčí; H. Horní,
Ober-H., ves u V. Meziříčí a u Lanškrouna ;
H., dvůr u Skalice. PL. — Dal. 186., Tf.
Odp. 289., Blk. Kfsk. 1313., Sdl. Hr. L 253.,
II. 276., IV. 370., V. 361., S. N. X.

Hermaničky, pl., f., vz Heřmanice.

Heřmanka, y, f. H. Velká a Malá, Gross-,
Klein-Hermsdort, vsi u Oder v Opavsku.

Heřmánkovice, dle Budějovice, Herms-
dorf, ves u Broumova. Sdl. Hr. V. 63.

Heřmánky, dle Dolany, Hermsdorf, ves
u Podštaty; Hirschmantel, ves u Dubé. PL.,
Blk. Kfsk. 845., Sdl. Hr. V. 39.

Heřmanov, a, m., Hermannschlag, ves
u Křížanova.

Heřmanova Chaloupka, sam. u Přelouče.

Heřmanský ze Sloupna. Sdl. Hr. V. 361.

Heřmanův Městec, genit. Heřmanova
Městce. Vz Tk. I. 408., III. 73., Tf. Odp.
299., Blk. Kfsk. 1313, S. N.

Hermas, vz Pastýř.

Hermelín, a, m. = nejvzácnější a nej-
dražší kožešina z hranostaje, das Hermelin.
Vz KP. III. 351. Hranostaj.

Hermelínový, Hermelin-. H. plášť. Kos.
ol. I. 301.

Heřmen, a, m., Ebersdorf, ves u Peníče
ve Slez.

Hermeneutika = věda ustanovující a
vyučující způsob a zásady, dle nichž se
každý spis vykládati má, abychom se do-
pídili smyslu toho, jejž spisovatel sám slovy,
kterých užíval, vyjádřiti chtěl. S. N.

Hermon br. 1548. Vz Jir. Ruk. I. 239.

Hermovka, y, f, die Hermessäule. Lpř.
Vz Vlšk. 16., 70. Vz Hermy.

Hermut, a, m. = nadutý, hrubý člověk.
U N. Bydž. Kšť. U Čce. = člověk zamlklý,
nevlídný (z Herrnhutter?). Tkč.

Hermy = sochy boha Herma, jenž pů-
vodně ve způsobě sloupu čtyřhranného, na-
hoře širšího se ctíval. Vz S. N., Hermovka.

Herna, der Spielsalon. Dch. Pekelná h.
die Spielhölle. Pl. I. 27., Vlšk. 199., Dch.
— H., der Spielplatz (pro děti).

Hernandka, y, f., hernandia, der Königs-
baum. Šm.

Hernárek, rku, m. = náčiní k věšení a
navinování osnovy na stav tkadlcovský.

Herní papíry, Spielpapiere. Šp. H. dluhy
u soudu se Nepřijímaly. Vz Zř. zem. Jir.
452 , Cor. jur. IV. 414.

Herniotom, u, m., nástroj ku kýlořezu.

Heroický. H. oda, opera. Vz Jg. Slnosť.
108., 141.

Heroida. Vz Vor. P. 72., 81., Jg. Slnosť.
112., S. N.

Herold Ed., malíř a spisov. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 143., Šb. D. ř. 2. vyd. 246. — H.
Jak. Blk. Kfsk. 1083.