Předchozí (292)  Strana:293  Další (294)
293
Herolt. Vz Tk. III. 19. Dadie-li co komu,
tehdy chtie. aby h-tové provolávali. Hus
II. 44. — H. = pyšný člověk. To je kus
h-ta! U Rychn.
Heroltice, ves v Čásl. Blk. Kfsk. 1098.,
S. N. X.
Heronův. H-va báně, studně. Vz S. N.
Herostrat, a, m. = Efesan, který chrám
Artemidin zapálil, aby se jeho jméno ne-
smrtelným stalo. — H. = kdo ze hříšné
ctižádosti památkám vlasteneckým se rouhá
a je ničí. Bdl.
Herotice, dle Budějovice, Herotitz, vsi
u Tišňova a Víškova; Herautz, ves v Zá-
březsku. PL.
Herout, a, m., sam. u Dobříše. — H.,
os. jm.
Heroutice, dle Budějovice, Herautitz,
dvůr u Neveklova. Blk. Kfsk. 155.
Herpiška, y, f. = jeptiška, erdek baba.
Zlínsky. Brt.
Herrmann Em., dr. a advok. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 184.
Hersán, a, m. = hrubý člověk, sprosták.
U Sadské, Kšť.
Herský, han. hrský = dosti veliký, statný,
čacký.
České hezký je hodný. To je h. chla-
pík; Dáí mu h. kúsek. Zlinsky. Brt. Ty
Jeničku h., Marianko h. Mor. Brt. Esli si
už posnídala, Madlenko herská ? Sš. P. 528.
H. kus cesty; Je toho ovsa herská míra.
Mor. a slov. Šd
Herstošice, dle Budějovice, Herscheditz,
ves u Buchova. Vz Blk. Kfsk. 1313.
Herstrůjce, e, m., der Schauspielgeber.
Rk.
Heršík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 120.,
D. ol. VII. 672.
Heršlák, a, m., Hörschlag, ves u Vyšňo-
brodu.
Heršovati, muthwillig treiben. Vz Heso-
vati. Rk.
Herštein Nový, Herrnstein, ves u Nové
Kdyně. Sdl. Hr. III. 302.
Heršteinský Jan. 1580. Jg. H. 1. 2. vd.
561., Jir. Ruk. I. 239., S. N. X.
Hert pohyblivý, nepohyblivý, odrážkový,
Rittingerův. Vz KP. V. 62., 63., NA. IV.
159.
Hertice, dle Budějovice, Hertitz, ves
u Opavy. Šd.
Hertin, vz Rtýn.
Hertový. H. plocha, jazyk. NA. IV. 160.,
161.
Hertvici-us, a, m. H. J., farář. 1617. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 561., Jir. Ruk. I. 239.
Hertvík Jan. Mus. 1877. 149. (biogr.).
Hertvikovice, dle Budějovice, Hartmanns-
dorf, ves u Trutnova. Blk. Kfsk. 1239., Sdl.
Hr. V. 361.
Hervikov, a, m., Hartlikov, ves u Tá-
bora.
Herwert Jos., prof., f 1883. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 191.
Herynečník, a, m., der Häringhändler.
Tk. II. 405.
Herynek, nku, m. = vápenný chlum
u Vraže v Berounsku. Krč.
Herynk, vz Herink. Pč. 20., Půh. I. 157.,
186., II. 10. - H. Jan, farář. 1609. Vz Jg.
H. 1. 2. vyd. 562,. Jir. Ruk. I. 240. H.,
vrch mezi Berounem a sv. IvaNem. Krč.
Heryška = Heliška. . P. 725.
Herz. Er konnte es nicht übers Herz
bringen. Na Zlínsku: Nemohl toho oboleť.
Brt.
Herzog Jan, spisov., okolo 1840. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 113., Jg. H. 1. 2. vd. 562.,
Šb. D. ř. 2. vd. 246.
Herzovka, y, f., sam. u Dejvic.
Hések, ska, m., os. jm. NB. Tč. 128.
Heselný. H. báseň. Dk. P. 127.
Hesín, a, m , Hessin, sam. u Richmburka.
Heskov, a, m., Hiskow, ves u Berouna.
Heslo od gad (hádati): gad-tlo, gas-tlo,
gaslo (rus.), haslo (malorus., polsky), čes.
heslo. Co do významu = slovo n. znak, dle
něhož lze hádati: Losung, Devise, Parole.
Prk. Přisp. 22. Cf. Mkl. Etym. 60., 62. H.
aby bylo povědíno. Žžk. 10. Dali si h. =
zřekli se. Brt. Mtc. 1878. 33. Nechtěla sem
dělať hesla (křiku). U Příbora. Brt. D. 213.
Vz o h. v Mus. 1855. 518., 1856. 81., S. N.
H. u Římanů. Vz Vlšk. 416., 453. — H. =
krátká, významná průpověď, postavi-li se
slovesné práci v čelo dávajíc jaksi uhod-
nouti směr a obsah její (motto). Vor. St.
83. — H. = titul, erb. Bart., Bj., Anth. I.
3. vyd. XXXV. H. Rodinné. Sdl. Hrd. I. 33.
Pana Albrechta téhož hesla. Půh. I. 370.
Z Alexandře jest mé heslo. Kat. 1270. H. =
insigne. H. na korábu. ZN.
Heslovati = heslo dáti Slov. Hdž. Vět.
101., 121.
Hesnouti. Vz Mkl. Etym. 60.
Hesováti = ed soud pohnati. H-val ho
před úřad. 1467. Soud. kn. opav.
Hessonit, u, m. = odrůda granátu. Osv.
I.  666., Bř. N. 179., KP. III. 192.
Hesuňk, u, m., gerichtlicher Zwang, Klage.
1500. Vz Hesovati. Soud. kn. opav.
Heš, heš! Tak se odhánějí slepice, husy.
Mor. Brt., Slov, Ssk.
Heša. Tak se odhání ptactvo. Slov. Na
Mor.: kš! kšo! Sb. sl. ps. II. 1. 95.
Heši, heši! Tak se odhánějí ptáci. Sl.
spv. IV. 146.
Hešl = jestli. V Hodově na Mor. Brt.
Hešo. Ej h. h. táčata, už je má hlava na-
čatá. Sš. P. 92.
Het = pryč, stranou. Slov. Zaraz je h.
Rr. Sb. Choď mi h. z očí. Chalup. Chlpk.
II. 2. Keho som ľubela, ten mi odišol
het. Sl. ps. 96. Len ho h. odbaviť. Dbš.
Sl. pov. I. 185. Už som h., už som pryč.
Sb. sl. ps. II. 1. 77. — H., heta = na pravo.
Tyn člověk též něví ani kaj (kde) je hejta
a kaj čihi (nerozumí ničemu). Laš. Tč.
Heta, vz Het.
Hetera, vz Haetera.
Heterocerkalní ganoid. Stč. Zem. 703.
Heteroklita v češtině: slze a slzy, gt.
kozy a mor. koze, ve vozi (Sš.) ve voze.
Vz více v Prk. Přisp. 10.
Heteromerický. H. stélka. Rosc. 67.
Heteromesický. H. útvary. Stč. Zem.
691.
Heteromorfit, u, m., nerost. Bř. N. 215.,
Schd. II. 56.
Předchozí (292)  Strana:293  Další (294)