294

Heterotopický — různomístný. Stě. Zem.
691

Hetešiti, trippeln. Kam hetešíš? Val.
Brt. D. 213., 214., Slov. Ssk. Cf. Hepelati.

Hetkati = malé hlty dělati. Slov. Let.
Mt. S. VI. 1. 52.

Hetlín, a, m., ves u Zbraslavic. Blk. Kfsk.
169.

Hétman = hejtman. Sš. P. 714, 567.

Hetov, a, m., Hettau, ves u Bíliny. Blk.
Kfsk. 1313.

Hettig Jak. 1727. Jg. H. 1. 2. vyd. 562.,
Jir. Ruk. I. 240.

Heulandit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 143.

Hev, hevaj, hevajky, heva, hevka, hevkaj.
Mor. a slez. Brt. D. 171., Šd.

Heva, hevaj atd. Vz Hev.

Hevaj = hev. — H., e, m. = zouvák.
U Uh. Hrad. Tč. — H, e, f. = kamenný
žlab u studně n. u zřídla. U Rožnova. Tč.

Hevař, e, m, os. jm. NB. Tč. 163.

Hever = mlýn, ein Mahlgang mit stehen-
dem Vorgelege. Šp. — H. = koštýř, ná-
soska, kolínko, krokvice. Šp. Cf. Mkl. Etym.
84.

Hevera, y, m., os. jm.

Heverář, e, m. = heverník. St. kn. 1883.
94.

Heveřiť sa, vz lleverovati.

Heverovati sa = lenošiti. Slov. Ssk.

Hevka, vz Hev. Žeň ty h. ke mně. Mor.
Brt.

Hevlín, a, m., Höflein a. d. Thaya, ves
u Jaroslavic.

Hevže = sem! Velení kravám. Mor. laš.
Brt.

Hexaboran, u, m. Šfk. Poč. 132.

Hexaëdr, u, m., z řec. = šestistěn. Vz
KRychle.

Hexafluorid, u, m. Vz Šfk. Poč. 327.

Hexachloraethan, u, m. Vz Šfk. Poč.
477.

Hexachlorid, u, m. Vz Šfk. Poč. 167.

Hexametafosfat, u, m. Vz Šfk. Poč.
184.

Hexamethylbenzol, u, m. Vz Šfk. Poč.
580.

Hexan, u, m. C₆H₁₂. ZČ. III. 22., Sfk.
Poč. 455.

Heybal Aut., Nar. 1815., kněz. Šb. D. ř.
2. vd. 246.

Heydukr, a, m. H. Adolf, prof. a básník,
nar. 1835. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 133., Slavín
II. 232., Šb. D. ř. 2. vd. 246., Pyp. K. II.
539., S. N. — H. Frant., nar. 1823., úřed.
a spisov. Vz S. N. X.

Hezká, é, f., jm. feny. Škd.

Hezkolilav, a, m., anthriscus, der Maul-
käfer. Šm.

Hezky, vz Hezký.

Hezký. Cf. Mkl. Etym. 61. Kompar. hezší.
Ale toto by se vyslovovalo hešší či heší,
tak že by kmen slova (hez) zmizel. Aby
se kmen zachoval, utekl se jazyk k odchyl-
nému tvaru hezčí m. hežší opíraje se jednak
o dialektické tvary jako lepčí, jednak o od-
vozeniny jako teHČiti. Máme tedy v kompar.
příponu -ší, nikoli -í. Vm. v Km. 1887. 441.
Mějte se tu h. Us. Tkč. Hezkých pár grošů
si uspořil. Us. Co čtete hezkého? Vlč. I toť

je vám po čertech hezký chlapík! Us. Při-
nesla jablek na hezkou (dosti velikou) misku.
Us. Vk. Ten měl už h. léta. Dch. Je tomu
už hezkých několik let. Tbz. Aj Nanynko
má milá, jak seš ty h. děvče; A ten jeden
nejpyšnější, proto že jest nejhezčejší. Sš. P.
204., 554. Néni hezčéší panenky v celé dědině,
jak ta naše Marjána, dyž — se umyje. Sš.
P. 660. Hezký jako prase (= nehezký, uma-
zaný); Holka h. jako oltář (= zbožná a
hezká). Us. Dbv. H. jako obrázek. Us. Dch.
Válejí-li se sedmi- n. osmileté děti ve lnu,
jsou pak hezké. Mus. 1883. 473. — s inft.
Tahle hvězda byla by hezká vyšit. U Do-
brušky.

Hezoučký, hezounký, vz Hezký.

Hg. = hektogramm.

Hi = i. Alx. B. v. 46., Brt. P. 100. Proč
sem jáz hi mój muž hyna. Leg. Mar. 26. —
Bož. umuč. v. 77., 197., 228. a j.

Hia. Čo tu dobrého slýchať ? H. veru nič
dobrého, ale zlého hej. Dbš. Sl. pov. I. 3.

Hibernský. H. ulice v Praze. Us. Vz
Hiberňácký.

Hibralec, lce, m., Hilbersdorf, ves v Čá-
slavsku. Blk. Kfsk. 1099.

Hic, vz Pic.

Hicka, y, f. = míč. U Kroměř. K. Adámek.

Híč, e, m. Jde jeden h., nesie plnú kapsu
bíč; ej hiču, híču, daj mi jednu bíču; veď
ti ja ju dám, keď sa nadudám. Hádka:
Lyžičiar a lyžica. Slov. Mt. S. I. 135.

Hierarchický, hierarchisch. H. absolu-
tismus. Mus. 1880. 486.

Hieratický = posvátný, bohoslužebný,
hieratisch. H. sloh, Vlšk., písmo. Lpř. Dj.
1. 31. Cf. S. N.

Hieroglyfický, hieroglyphisch. H. znaky,
Lpř. Dj. I. 31., nápis. Zpr. arch. VIII. 17.

Hieroglyfika, y, f., die Hieroglyphik.
Nz.

Hieroglyfy = obrazná znaménka, jichž
ku psaní užívali. Vz KP. I. 295., S. N.

Hieserle Jind., nar. 1575. Vz Jir. Ruk.
I. 240., Šb. D. ř. 2. vd. 246., Blk. Kfsk.
1314., 204.

Hihihi! Us. Tč.

Hihínek, nka, m. = smíšek. U Žamb. Kf.

Hilari-us, a, m. H. Litoměřický, děkan,
1413.—1469. Vz Jir. Ruk. I. 241., Tí. H. 1.
3. vd. 54., Jg. H. 1. 2. vd. 562., Sbn. 664.,
Pyp. K. II. 336.

Hilmar Frant., učit. 1839. Jg. H. 1. 2. vd.
562.

Himalaja, e, f. Bž. 122.

Himmeli-us, a, m. H. Jan. Jg. H. 1. 2. vd.
562., Jir. Ruk. I. 244.

Hiu = tam. U Domažl. Jrsk.

Hinko, takě psí jm. Škd.

Hintov, u, m. = krytý kočár. Slov. z maď.
Němc. VII. 171., Er. Sl. čít. 68., Zátur. Priat.
IV. 100.

Hintury = tamtudy. U Domažl. Jrsk.

Hiný =jiný. Sš. P. 628.

Hio! Volání na koně, aby táhli. Volá na
koně: Hio, hio, kone mé! Mt. S. I. 48.

Hippodamia, e, f., hippodamia, brouk.
H. třináctitečná, h. tredecimpunctata; sedmi-
skvrnná, h. septemmaculata. Kk. Br. 402.