295

Hippuran, u. m., hippursaures Salz. Nz.

Hippurový. H. kyselina, die Hippursäure.
Nz.

Hirbtový = chrbtový. Tady mi už bruch
ku h-vej kosci prirostnul. Dbš. Sl. pov. I.
280.

Hirschmentzel Krist., spiritual 1670. Vz
Jir. Ruk. I. 244.

Híska, y, f. = ovce. V dětské řeči. Na
Plaště. BPk.

Histologický, histologisch. H. vlastnosti
svalu, Osv. I. 485., cvičení. Nl.

Histologie, e, f., z řec. = tkaněsloví,
Stff., nauka o sklípkovatině těla živočišího.
Rk. H. jest nauka zabývající se vyšetřením
drobnohledných poměrů jednotlivých organů
ve stavu normalním a chorobném. Slov. zdrav.

Historicky,historisch. Četba h. urovnaná.
KB. III.

Historický. H. pravopis, vz Pravopis.
H. báseň, Ptů., pověsť, Us. Pdl., přesnosť,
Anth., svědectví, udaj, skoumání, Mus. 1880.
515., doba, Stč. Zem. 738., důkaz pro jsouc-
nosť boží. MH. 5. H. methoda jazykozpytu.
Vz Šrc. 297.—304. H. návod, látka, pravda.
Vz Jg. Slnosť. 40., 48., 49.

Historičnosť, i, f., die Geschichtlichkeit.
Dk. Aesth. 491.

Historie politická, kulturní, světská, cír-
kevní. Mus. 1880. 86.

Historiografický, historiographisch. H.
činnosť. Mus. 1880. 478.

Historiografie, e, f. = dějepisectví.

Historisovati, historisiren. Historisující
kritika. Dk. Aesth. 657.

Historka, y, f., das Geschichtchen. Za-
jímavá h. Mus. 1880. 453.

Hiščerák, a, m. = krtonoška. U Krum-
lova. Brt.

Hivo! Jazdec volá: Hivo! hivo! Č. Čt.
II. 91.

Hja. Vz Mkl. aL. 248.

Hju. Vz Mkl. aL. 249.

Hl, = hektolitr.

Hla = hel Ntr. IV. 37., 2.

Hlacenstvo, a, n., Krystallformen. Kv.
1842.

Hlacený, geglättet. H. železo. Ehr. —
Pl. I. 379.

Hláč, e, m. = hlaváč, hlavatice, der Gross-
kopf, ryba. Slov. Hdž. Čít. 185., 89. Tak
hláče lapajú (o šibalovi); Drží otvorené ústa
ako h. (keď zdechne). Zátur.

Hláčik, a, m. = malý hláč? Slov. Kačky
priletěly a lapaly si h-ky. Dbš. Sl. pov. I.
93.

Hlad = nepříjemný pocit potřeby pokrmů.
Vz Mkl. aL. 272., Mkl. Etym. 62., Kram.
Slov., Slov. zdrav., Mz. v List. filol. VIL
179. V MV. nepravá glossa. Pa. By (byl) h.
v Cechách. Dal. 116., Tk. IV. 631. Má h.,
že by snědl kohouta na kostele. Na Hané.
Vck. Chudý člověk i od hladu spává. Nrd.
Hýřil za mladu a pod starosť umírá z hladu.
Sb. uč. H. jest nejlepší lék lenosti. Bž. Co
je přes hlad, to je všecko se škodou. Sb.
uč. Lépe dobře jísti v komoře nežli h. tříti
při dvoře. Lpř. Hlad nouze netrpí. Bž. Pan
H. mívá vždy dobrého kuchaře. H. a práce
výborné koření. Sb. uč. Kdo pustí h. do

břicha pro groš, ani za dva ho nevyžene.
Č. M. 191. Keď vženieš do sebä za groš
hladu, za dva ho nevyženieš. Slov. Zátur.
H. není soused, abys od něho ujíti mohl.
Kdo se potí (postí) na poli a modlí v ko-
moře, ten hladem neumře. Hkš., Bž.

Hľadač, e, m. = hledač. Slov. Mt. S. I.
55. — H., os. jm. Blk. Kfsk. 1122.

Hľadačka, y, f. = hledání. Vstala, hľa-
dala a že dlho nenašla, nahala si h-ku na
ráno. Dbš. Sl. pov. I. 466.

Hladati. Hr. ruk. Al. 482., 571., NM. 176.,
530., Sv. ruk. Al. 482., 571., NM. 176., 530.

— koho: Hospodina. Ž. wit. 104. 3. Jednoho
člověka hladáš. Bj. Hladá koně a sedzi na
ňom. Rr. Sb. — čeho. Hladajúcím úpravy
jeho. Ž. wit. 24. 10. Kupec hladá dobrého
kamenie. ZN. — kde. Darmo tam dač hľa-
dáš, kde si nič nepoložil. Ht. Sl. ml. 163.
Hľadajmeže teda v povestiach pomer tento.
Dbš. Úv. 73.

Hladce. Chodí ještě h. (= učesaná i. e.
jest posud svobodná). Val Vck. — H. =
pěkně. Lépe a hláze zní. Bl. — H. = přátel-
sky a p. Vše se h. odbylo. Dch.

Hládek, dka, m., os. jm. Tk. III. 348.

Hladěna, y, f. = kráva hladké srsti. Val.
Brt.

Hladění, n., das Streicheln. H. lící. Posp.

Hladí. Miesto pláče hlasy hladie. Dle Gb.
v List. filol. 1882. 323. jest hladie 3. os. pl.
a nikoliv adj. hladký.

Hladíce, e, f., der Glanzdeckel. H. =
hladicí proložky klademe mezi papír, aby
v lisu byl stlačen a hlazen. Dch.

Hladicí kámen, vz Hladivec; soudek (na
střelný prach), das Rollfass. Čsk., NA. III.
132.

Hladič = hoblík, der Schlichthobel, Glatt-
hobel; krátký, kurzerSch., dvoubřitý, Doppel-
hobel, dvoubřitý posuvný, D. zum Verstellen,
dvoubřitý loďkový, Doppel-Schiffhobel, loď-
kový, Schlicht-Schifthobel, loďkový kRátký,
kurzer Schiffhobel. Skv. Cf. Hladík.

Hladidlo na řemeny, Riemenglättmasehine,
čtyrrohé, die Plattstosskugel. Šp.

Hladihlávek, vka, m., os. jm. 16. stol.
Wtr.

Hladihlavý = hlavu hladící; pochlebný.
Střez se řečí h-vých (lidí). Sv. ruk. 245. H.
ruka matky. Koll. I. 226.

Hladík, u, m. = hladič hoblík. Šp. Slov.

— H., a, m., os. jm. Šd.

Hladíkový. H. želízko (do hoblíku hla-
díku). Us. Pdl.

Hladílko, a, n. = sklenná kule (žehlička),
jížto sedlky na již Mor. tenké prádlo na
hladko žehlívají. Šd., Brt.

Hladimor, u, m., dRaba verna, lepidium
draba ruderale, z druhu: cruciferae. Slov.
Rr. Sb., Let. Mt. S. VII. 1. 36.

Hladina = hladká plocha. ZČ. I. 286.
II. = hladký povrch nějaké kapaliny. S. N. —
H. vody. Udržovati se na h-ně (neutonouti).
Dch.

Hladinatosť, i, f. II. vody. Koll. St. 683.

Hladinový, Niveau-. H. plochy. ZČ. I.
286.

Hladíšek, ška, m., die Zierpuppe (o mu-
žích). Sut.