325

Hojiti se čím nač. Kterouž se lidé h-li
na rozličné nemoci. Let. 300. — co jak
dlouho. Hojila bych tvé srdečko od večera
do rána. Sš. P. 185.

Hojivka, y, f. = přílep, das Pflaster. Šm.,
Loos.

Hojkačka, y, f. = houpačka. Mor. Brt.,
Vck.

Hojkov, a, m., ves u Pelhřimova. Tk.
III. 36., 43., Blk. Kfsk. 485., Sdl. Hr. IV.
370.

Hojky. Cf. Hojkati. Hoja, hoja, hojky,
máma peče vdolky a tatíček chlebíček, ukrájí
nám krajíček. Pk. Ps. 93.

Hojnal, u, m. = hajnal. Slov. Pokr. Z hor.
204.

Hojnalník, a, m. = kdo po svatbách
chodí po hojnalu. Vz Hojnal. Pokr. Z hor.
160., Pokr. Pot. I. 223.

Hojnam, u, m. = hojnal. Šd.

Hojná Voda, Heilbrunn, městečko u Nov.
Hradův.

Hojně. Takových šohajů ješče je v světě
moc. Néni jich h., všeci jsú na vojně. Sš.
P. 359. Kolik to stojí? Nehojně (ne mnoho).
Las. Brt. D. 215.

Hojni = couvni! Cf. Hoj. Také u Jižné.
Vrů.

Hojníce, Honitz, ves u Nov. Strašecí.
Arch. I. 500., Sdl. Hr. III. 224.

Hojník, u, m. = chlapina srstnatá, side-
ritis hirsuta, rostl. Vz Rstp. 1188., Čl. Kv.
260.

Hojno. Naraz h., na druhý raz h. (o ne-
šetrném). Slov. Zátur. — H., míst. jm. Tk.
IV. 405., 406.

Hojnočlenný, vielgliedrig. Dk. Aesth.
282.

Hojnoklasý, reich an Aehren. H. pole.
Dk., Hdk.

Hojnoplnosť, i, f. Lidstvo darů tvých,
přírodo, v h-sti požívá. Pl. I. 13.

Hojnoplodý, reich an Früchten. Lpř.

Hojnoprsťní, reich an fruchtbarer Erde.
Lpř.

Hojnoprsý, brüstenreich. H. idoly ženské.
Dk. Aesth. 573.

Hojnosť jest matka sytosti, sytosť ukrut-
nosti. Slov. Tč.

Hojnostenský roh, das Füllhorn. Slov.
Phld. V. 49.

Hojnota, y, f. = hojnost. Sš. II. 83., Hol.
393.

Hojnotoký, reichlich strömend. Dch.,
Lpř.

Hojnozlatý, vvxqvóoc;. Lpř.

Hojnozvučný, klangreich. Ssk.

1. Hojný. H. návštěva, účastenství, do-
klady, příklady, Us. Pdl., prut vinný, ovce,
Ž wit. 127. 3., 143. 13., mluvení. Bl. Kra-
jina velmi h. a úrodná. BR. II 17. b. —
nač. Řeč hojná na slova. Skl. V. 345. Moře
na ryby h. Har. II. 120. Život na zlé h.
Zátur. — čím: révami, vínem. Lpř. Sl. Cf.
Brt. S. 3. vd. 188. — v čem. Království
sicilské jest ve všem obilí, vínu i oleji hojné.
Troj. 201. Království české jest h-né ve
všech rudách zlata. 1462. Mtc. 1879. 148. —
čeho. Hojna tě učiní pán všech dobrých
věcí. Hus I. 55. — jak. Brouk dosti h-ný.

Us. Pdl. — kde. Brouk všude h. Us. Pdl. —
H. Voda, Heilbrunn, městečko v Buděj.
Sdl. Hr. III. 220., S. N.

2. Hojný, ého, m. = hajný. Laš. Tč.

Hojostroj, e, m., der Heilapparat. Šm.

Hojovice, dle Budějovice, ves u Jindř.
Hrad. S. N. X. 244., Sdl. Hr. IV. 370.

Hojsánek, nku, m. = kolébka. V Kunvald.
Msk.

Hojsvěd, u, m. = veronica offic. U Mešna.
Osm.

Hojšín, a, m., sam. u Votic. Blk. Kfsk.
238., Sdl. Hr. I. 253.

Hojštra, vz Hajštra. Slov. Mt. S. I. 116.

Hojtalka, y, f. = kolébka. U Kr. Hrad.
Hrš.

Hojza, dle Káča, f., eine grosse unge-
schickte Weibsperson. Slov. Ssk.

Hoiže, vz Hoj. Koll. I. 395.

Hokakyka, y, m. = taškář (nadávka).
U Smidar. Kšť.

Hokov, a, m., Hokau, ves u Horosedel.
Sdl. Hr. IV. 370., V. 137., 311.

Hokuspokus = kejklířství. Rk. Vz. S. N.

Hokynník, a, m. = hokynář. Tk. II. 405.,
109.

Hól = hůl H. podpory. BO.

Hola, y, f. = hůl Čaká ťa za dvermi
ta dubová hola. Sš. P. 426. — H. = hole,
nackter Berg. Bern.

Holáč, e, m., os. jm. D. ol. VIII. 463.

Holahej! das Halloh. Dch.

Holajka, y, f., u Vídně, der Kahlenberg.
Mor. při Ostrohu. Šd. — H. = osada u Hole-
šova na Mor.

Holajzník, a, m. = trhan, který chodí
s nahým krkem, bez šátku, bez košile; kdo
nedbá zevnějšku. Mor. Knrz., Č. T. Tkč.

Holakov, a, m., dvůr u Pelhřimova. Sdl.
Hr. IV. 370.

Holakovský, os. jm. Blk. Kfsk. CXL.,
Sdl. Hr. IV. 370.

Holan, a, m. = býk. U Šilberka. Brt.
U Jablonného. Sbtk. Vz Býk, Jablonné. —
H Václav, varhaník okolo r. 1671. Vz Tf.
H. 1. 3. vd. 49., Jg. H. 1. 2. vd. 563., Jir.
Ruk. I. 249., Sdl. Hr. IV. 306.

Holán, a, m. = hulán. Sš. P. 586.

Holandr, vz KP. I. 270., 273. — H., das
Holländerholz. Sl. les. — H. = hřib krvavý,
boletus sanguineus. Na Vsacku. Vck. —
H. = holub. Mor. Brt.

Holánek Mat. 1794. Jg. H. 1. 2. vd. 563.

Holany, dle Dolany, Hohlen, městečko
u Čes. Lipy. S. N. X. 244., Blk. kfsk. 846.

Holár, a, m. = holič. Slov. Bern.

Holáriť = holiéiti. Slov. Bern.

Holárna, y, f., sam. u Radnic.

Holas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Holásek, ska, m., farář, 1787.—1844. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 112., Jg. H. I. 2. vd. 563.,
Šb. D. ř. 2. vyd. 247., Ukaz. 99.

Holasice, dle Budějovice, Halasitz, vsi
u Tuřan, Tk. III. 95. a u Veveraké Bityšky
v Brněnsku.

Holasici, Holasovici, plemeno mor. Smb.
S. II. 144.

Holaska, y, f., nassauvia, die Nassauvie.
H. libovonná, n. suaveolens. Vz Rstp. 943.