330

Holučičký = zcela holý. Slov. Čkžk. I.

18.

Holučko = holo. Hruška do h-čka obrú-
bána. Brt. v Km. 1886. 628.

Holus, a, m. = holub. Slov. Ssk. —
Holus, holus! Tak se volá na holuby. U Kr.
Hrad. Kšť. Mor., Slov. Ssk., Šd.

Holuš, e, m. = holus. Na Plaště. BPk.

Holušice, dle Budějovice, Holuschitz,
vsi u Blatné a u Zalužan. Blk. Kfsk. 61.,
222., Sdl. Hr. IV. 199.

Holuška, y, f., mlýn u Horažďovic.

Holůtka, y, f. = holota. Osv. I. 86.

Holúz, holůz! Vz Holus. Mor. Brt.

Holvěť = kolovat. Koll. III. 239.

Holvik = halbwegs. Na Policku. Hrš.

Holy, dle Dolany, Holl, ves u Středo-
kluk. Tk. I. 156., IV. 171.

Holý = oblezlý atd. Cf. Mkl. Etym. 75.
H. pták (netopýr). Na jihových. Mor. Brt.
H. jako krysa. Dch. H. hlava jako koleno,
Brt. H. vojín (neozbrojený). Dch. Raději
bych v holé kůži zůstal, než . . . Dbv. Měl
h. krk, h. hlavu (nepokrytou); h. vrchy,
skály (ne: nahé). Brt. D. 205. Až ta holá
přijde (smrť). Sd. H. paseka, der Kahlschlag.
Sl. les. Přijdu k vám, než se holá splete
(hned). Na Hané Vck. Závidí lysý holému.
Bž. — H. = pouhý etc. H. mléko (sebrané).
Rjšk. H. řízky (bez obalu). Dch. Sotva h.
život zachránil. Dch. Jeďa do Ameriky měl
peníze, přijďa tam byl h. Brt. D. 215. Živí
se na holé ruky. Ib. Byl holá (samá) lata.
Ib. H. prosa, Pdl., bláznovství. Sbn. Měla
by starečka holým bláznem. Er. P. Bylo
s podivením, že jsme tak bez holého (bez
půtky) odjeli. Korka. H. lež, ruce. Št. Kn.
š. 9., 148. — H. plat. Pun, II. 392. Ktož
by kúpil jen tak h. plat. Št. Kn. š. 154. —
H. = ubohý, chudý. Holému rozbroj ne-
strašen. Č. M. 172. — H. Vrch u Čen-
kova, u Drozdova v Berounsku, Krč., nad
Brumoyem na Mor. Kon. — H. Chlum, Kahl-
berg. Čechy I. 116. — H., os. jm. 1528. —
H. mlýn, Höllenmühle, u Jihlavy; IL Vrch,
Sam. u Mělníka; liadostín, samota u Hum-
polce. — H., os. jm. Tk. VI. 348., Tk. Žk.
6., Blk. Kfsk. 1316.

Holyň, ves v Pražsku. Tk. I. 78., Blk.
Kfsk. 267.

Holzpek Ign., kněz. 1744. Jg. H. 1. 2.
vd. 563., Jir. Ruk. I. 251.

Homalogralický = rovnopisný. Stč. Zem.
451.

Homar, a, m. = rak mořský, homarus
vulgaris. Frč. 106., Brm. IV. 2. 28.

Homek, mku., m., der Flugsand.

Homeomorfism, u, m. Šfk. 719.

Homer. Někdy i tatík H. pospává. Tyl.
Cf. Mus. 1843. 92., List. filol. V. 312., X.
465. O starších překladech básní Homero-
vých, vz Listy filol. 1881. 242.

Homilář kláštera opatovského. Vz Jir.
Ruk. I. 251., Mus. 1880. 109. a násl. R.
rožmberský. Jir. Ruk. I. 252.

Homiletika, y, f. = umění kazatelské,
die Homiletik. S. N., Nz.

Homily, míst. jm. v Hradecku. Blk. Kfsk.
218., 413.

Homkovice, e, f., elymus, das Flugsand-
gras. Šm.

Homla, y, homle, e, f., die Kaue, das
Häuschen über dem Schachte, das Gruben-
haus. Šm.

Homocentrický = concentrický, sou-
střední. S. N. X. 245.

Homocerkalní. Ryby s ploutví souměr-
nou či h. Stč. Zem. 703.

Homočistý = homokový, prašný, pískový.
H. kraj. Slov. N. Hlsk. XIV. 253.

Homočný, v homoku rostoucí. Rst. 515.

Homoeomerická stélka. Vz Rosc. 67.

Homoeopathie = léčení podobného po-
dobným. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. IV. 200.,
V. 176., 183., VII. 125., IX. 88., S. N.

Homofokalní. H. či konfokalní kuželo-
sečky, mají-li společná ohniska. Vnč. 31.,
S. N. X. 245. H. plochy druhého stupně =
plochy, které mají společné tak zvané ex-
centrické nebo fokolní křivky. S. N. X. 245.

Homolonický, z řec. = souhlasný, homo-
phon. Hrad.

Homofonie, e, f. = způsob skládání, když
jednomu hlasu hlavní melodie, ostatním pak
jednoduchý, podřízený průvod se přidělí.
Mlt.

Homogenní = homogenický. H. funkce,
rovnice Stč. Dif. 5., Zh. 29.

Homografie, e, f. = zvláštní způsob sou-
vislosti dvou útvarů geometrických. S. N.
X. 245.

Homok. Nz., Němc. IV. 347., Hdk. C.
332., 378., Hdž. Čít. XlI, Btt. Sp. 66. Slav-
sfcý národ ráje tvoří v h-ku. Koll. I. 155.
(St. 224.).

Homokatý = homok mající. Rst. 415.

Homokovina, y, f. = létavá píšcina, die
Flugsandseholle. SI. les.

Homokový, vz Homočistý.

Homola, y, f. = večeře po dodrhání peří
n. po dožínce. Val. Vck.

Homole jehlancovitá, kuželovitá. Jd.
Geom. II. 31. H. čedičová. Krč. 966. —
H. == hrob pohanský, tvar h. mající, mohyla.
Hrš. — H., Hummel, vrch u Kladska; plo-
ský kopec u Neumětel, Krč., pastviště u Ro-
venska a j. na Mor., Pk., les u Víckovic.
Pk. — H., sam. u Nov. Města nad Met.;
ves u Dobříše; Homile, ves u Neohanic;
Homol, ves u Kostelce nad Orl. Sdl. Hr. II.
276., III. 303., V. 261. Cf. S. N. — H., os.
jm. Tk. V. 91, 92.

Homolice,conoidea,měkkýši břichonožci.
H. sífkovaná, conus textilis; mramorová, c.
marmoratus; středomorská, c. mediterraneus.
Vz Frč. 239.—240., Schd. II. 536.

Homolička, y, ř. = jablko. Mor. Brt.

Homolika, y, f. H. jedlá (lanýž j.), tuber
cibarium, die schwarze Trüffel; bělavá (la-
nýž b), tuber albidum, weisse T. Sl. les.,
Rstp. 1957., Kk. 76., Šv. 148., Schd. II. 257.

Homolinec. Frč. 244., Brm. IV. 2. 263.

Homolinka, y, f. — malá homole.

Homolitý. H. horstvo, Sté. Zem. 794.,
mušle. Frč.

Homolka. Vz Mkl. Etym. 71. Lépe za
živa jedna h. než po smrti dvě. Us. Vk. —
H., Homoch, sam. u Zbirova. -- H-, os. jm.
Blk. Kfsk. 1257.