341

Horšův Týn v Plzeňsku. Vz S. N., Blk.
Kfsk. 330.

Hort, u, m. = krample na roztrhování
vlny (u souken.). Sedl. Rychn. 38. 15.

Hortensie, e, f., hydrangea hortensis
(japonica), die Hydrangee, Hortensie, kvě-
tina. Vz Rstp. 690., Schd. II. 312., Kk. 203.,
Dlj. 65. H. obecná, h. vulgaris; ozdobná,
h. hortensis. Rstp. 690.

Hortensiovitý. H. rostliny, hortensiae:
hortensie, trojpuk. Vz Rstp. 690.

Hortensius Jan, vz ZahRádka.

Hortovský bakalář, vz z Ekšteina.

Horúci = horoucí. Slniečko h., nepalže
ma. Sl. ps. 306. Plamen ohně h-ho. Pec
ohně h-ho (ohnivá). BO. H. peklo, železo.
Št. Ku. š. 8., 148. Horúce rty dotkly sa
ruky zpanilej. Ntr. V. 301. — čím. Oheň
h. sirů. ZN. — H. láska, vz Horoucí.

Horúcník, a, m. = pekelník. Kšch. Vz
Horoucník.

Horúcnosť, i, f. = horkosť? Oheň má
svoju h. Slov. Té. Vz Horoucnosť.

Horúcný = horoucný. H. kamení. Sš. P.
775.

Horúco, hitzig, eifrig, inbrünstig. Slov.
Ssk.

Horúčava, y, f. = horúcnosť, heisses
Wetter. Slov. Potom prestaly dažde a na-
staly h-vy neznosné. Phld. III. 2. 140. —
Sldk. 554.

Horúčosť, i, f. = horko, parno, vedro,
die Hitze. Slov. Ssk., Loos. Dým a plameň
valil sa z Nich a sám Popelvár omdlieval
od h-sti. Dbš. Sl. pov. VI. 45. (I. 520.).
Čože ma je po tvojej peknosti, keď nerada
robíš v h-sti. Sl. ps. 368. Keď je v izbe h.
Ev. Šk. II. 189. — Sl. let. V. 106., N. Hlsk.
III. 228., Ntr. V. 301.

Horuch, u, m. — hlomoz, Lärm, m. Laš.
Té. Bylo trochu h-chu. Brt. D. 215.

Horusice, obec v Táborsku. Vz Blk.
Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 303.

Horušný křik = který mnoho horuchu
dělá, lärmend. Laš. Tč.

Horušanky, pl., f., Klein-Horausehan,
ves u Čes. Brodu.

Horušany, dvůr u Přeštic; H. = Horou-
šany, ves u Čes. Brodu. S. N. X. 248., Tk.
1. 930., III. 115.. Tf. Odp. 267.

Horušice v Čáslav. Vz Blk. Kfsk. 1064.,
Sdl. Hr. I. 253., IV. 370.

Horušín, a, m., Hornosin, ves u Blatné.

Horvať, ě, f., das Gebirge, Wandland, die
Gebirgskette, hornatina, die Gebirgsgegend.
Vz Horovat. Slov., Zátur., Němc. IV. 384.
Oko vám utkvie na severnom stredu tejto
h-té. Phld. IV. 246. To je už potom samá
h. Rr. Sb.

Horvát, a, m. = Chorvát. Koll. I. 156.,
244.

Hory, vz Hora, Blk. Kfsk. 1318. — H. ==
hájovna u Petrovic, samota u Votic, mlýn
u Plzné; Berghof, ves u Těšína; Birken-
berg, městečko u Příbramě ; něm. Hora,
ves u Haber; Horný, ves u Želetavy. PL.

Hory = chorý. Slov. Bože, Bože, jakam
hora, pošlice mi pro doktora. Sl. ps. 47.

Horyč, e, m. = vedro, parno, die Hitze.
Laš. Tč., Brt. D. 215. — H., picris, das

Bitterkraut. IL jestřábníkový, p. hierai-
coides. Vz Rstp. 952.

Horycabsko, a, n., ves u Březnice. Vz
Hořapsko a Blk. Kfsk. 335.

Horyčka, y, f. = malá hora. Ej hory,
hory, dvě h-čky zelené. Sb. sl. ps. II. 1.
11. — H. = parno, vedro. Laš. Brt. D. 215.

Horýl, e, m. = vysoký klobouk. Mor.
Brt. D. — H. = chřapác houba, má široký
vršek jako talíř, ostatek jest bílá. Slez. Šd.,
Brt. D. Rostú tam enem také h-le. Šd.

Hory Matky Boží, městečko u Sušice.

Horymír, a, m., os. jm. Horymírův skok.
Vz S. N., Kram. Slov. — H. Vinařirký (pseu-
donym) = Hora Frant. Al.

Horyna, y, m., os. jm. Arch. III. 543 ,
Tk. V. 79. H. z Honbic. Žžk. 7., Tk. Ž.
172., Sdl. Hr. I. 254., II. 243., V. 254.

Hory Německé, Hur, ves u Lišova.

Hory Ratibořské, Bergstadtel, městečko
u Tábora.

Hory Viničné u Prahy, Vinohrady, Prager
Weinberge, předměstí Prahy.

Hosa Ant. 1826. Jg. H. 1. 2. vd. 564.

Hosač, e, m., der Hüpfer. Šm.

Hosačka, y, f., die Hüpterin. Šm.

Hosáky = druh síti. Hospod, novin. 1856.
13. Zb. exc.

Hosć = hosť. Mor. Sš. P. 13., 424.

Hoscinec, nce, m. = hostinec. Slov. Koll.
I. 20.

Hóser, a, m. Žati na hósera. Vz Janovač,
Žíti (žnu).

Hosín, a, m., Hossin, ves u Budějovic.
Tk. V. 241., Blk. Kfsk. 350. — H., les
u Hluboké. Tk. I. 444.

Hosi-us, a, m. H. Mat., † asi 1565. Pře-
ložil z lat. Kroniku moskevskou. Vz Šb. D.
ř. 2. vd. 248., Sbn. 909., 922., Pyp. K. II.
359.

Hoska, empis, der Hüpfer. Šm.

Hóska, y, f. = housenka. Mor. (hor.).
Brt.

Hoskora, y, í. Môj ostatní salaš bude
v tej lipovskej hoskore. Mt. S. I. 29.

Hoskovice, vz Hostkovice. Blk.

Hosladice, vz Hostlovice. Blk.

Hoslo, a, n. = heslo. Slov. Ani hosla
ani posla (ani zprávy ani posla, když posel
nejde a ani zprávy nedává). Cf. Job.

Hospic, vz Hostikovice. Blk.

Hospitantka, y, f. = posluchačka před-
nášek jako hosť, die Hospitantin.

Hospod', i, vz Hospoda.

Hospoda = pán, paní atd. Št. Kn. š.
166., 32., 110., 107., Hr. ruk. D. 55., 59.,
Dal. 59. a j., Kšch. — H. = jemuž se slouží,
přede všemi vladař země a Bůh. Kn. rož. čl.
129.—130. Dle Bdl. neznamená h. nikdy
paní, domina. Mnoho příkladů vz v Št. N.
354. (Vyd. Vrťátko). Ku př. Aby h-du svú
milovali; Ktož své h-dě pomáhá války. 65.
33., 94. 13. H. = pán. Sv. ruk. An. 374.
Liud svej h-dě nevěrný. Alx. K. Ježíšovi,
svému h-dě. Ž. Kr. Svú h-du (hospodina)
prodati. Sv. ruk. 175. Hospodo, mój králi!
BO., Bj. To diete h-dě vašemu. BO. Zdali
jsem bez h-dy mého vóle přijel?; Zabil jest
h-du svého; H. náš, David, toho nevie. Bj.
Ustavil jeho h-dú domu svého. Ž. wit. 104.