345

Hostivín, a, m , Arnsdorf, ves u Hostin-
ného.

Hostivít. Dal. 38.—40., Tk. C. 12., S. N.,
Kram. S'ov.

Hostkovice, dle Budějovice, Hoskowitz,
ves u Olomouce; Hostes, ves u Dačic. —
H., ves v Čáslav. Blk. Kfsk. 690., Sdl. Hr.
IV. 105., 157.

Hostkyně, ě, f., vz Hostka. Rk.

Hostlovice, dle Budějovice, Hoslowitz,
ves u Volyně; H. Dolní, Unter-Hoslowitz,
sam. tamtéž. Blk. Kfsk. 877.

Hostný, gastfreundlich. Jrsk.

Hostoctivý, gastfrei, neujalo se. Šm.

Hostochtivý, gastfrei, neujalo se. Šm.

Hostokryje, pl., f., Hostokrey, ves u Ra-
kovníka. Blk. Kťsk. 184.

Hostomice, dle Budějovice, Hostownitz,
ves u Sedlčan. Tk. IV. 639., S. N., Blk.
Kfsk. 1318.

Hostonice n. Hostonnice, ves v Žatecku.
Vz Blk. Kfsk. 859.

Hostouň, ě, f., Hostau, mě. v Plzeňsku;
Hostaun, u Středokluk. Vz Tk. I. 407., II.
428., III. 50., 51., IV. 172., V. 183., 114., S.
N., Blk. Kfsk. 130. (Hostau).

Hostounský Balt. 1534-1600. Vz S. N.,
Jg. H. 1. 2. vd. 564. Sbn. 909., Jir. Ruk. I.
256., Šb. D. ř. 2. vd. 248., Mus. 1886. 652.

Hostovice, dle Budějovice, Hostowitz,
ves u Pardubic; Hottowies, ves u Ústí nad
Lab. Sdl. Hr. I. 254.

Hostovlice, dle Budějovice, Hostaulitz,
ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 703., Sdl. Hr. I.
254.

Hostovličky, pl., f., Hostaulitz, ves u Golč.
Jeníkova. Arch. III. 490., Blk. Kfsk. 34.

Hostovnice = Hostomice.

Hostovrah, a, m., der Mörder eines Gast-
freundes. Lpř. Sl. I. 592.

Hosťovský = hostinský. Slov. Bern.

Hosty, ves u Vltavotýaa. Tk. I. 361., III.
37., 43., Blk. Kfsk. 1241.

Hostýn. — H., dvůr u Úval. S. N. X.
249., Blk. Kfsk. 527.

Hostyně, míst. jm. Tk. II. 420., III. 165.,
Blk. Kfsk. 638., Sdl. Hr. 33.-34., V. 361.

Hosudár, a, m. = císař, král. Slov. z rus.
Vz Czm. 85., Phld. 1884. 525.

Hoša, chlapci, je nad vami rada, ja už
na vás šibeničky stavja. Pk. Ps. 25.

Hošácký, burschikos. Šm.

Hošáctví, n., die Burschikosität. Šm.

Husák, a, m. = slunečko brouk. U Br-
níčka. Brt. — H. = kleňhák, škvor obecný,
forficula auricularia. Us. v Bohuslav. Neor.

Hošan, a, m. — děvče, které si vede jako
hoch. To je h. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Hošanda, y, f. = hošan; děvče, které za
hochy běhá. U Ronova. Rgl.

Hošařka, y, f. = hošanda. U Kvasin.

Hošča, dle Bača. Tk. V. 136.

Hoščálek, lka, m., os. jm. Arch. III. 483.
Hoščije! Poskočiv si stárek dá předek
(bílé dřevko zdélí obyčejné tužky ozdobené
čtyřmi pantliékami, červenou, bílou, modrou
a žlutou) druhému volaje: Hoščije! Ten zase
třetímu. Brt. L. N. II. 75.

Hoše, ete, n., vz Hoch. Čch. Dg. v Kv.
1884. 239., Bs. 9.

Hošek, ška, m., os. jm. NB. Té. 107. H.

Jan, spis., † l8l8. Vz S N. Jg., H. 1. 2. vd.

565. — H. Frant., dr. a prof. theol. v Brně,

nar. 1827. Vz Tf. H 1. 3. vd. 185., Šb. D.

ř. 2. vd. 248.
Hošena, y, f., jm. hříbat. Mor. Brt
Hošín, a, m., les u Hrachoviště. Arch.

V. 525.

Hoškovice, dle Budějovice, Hoschkowitz,
ves u Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 47.

Hoškovský. H. pole u Zlina. Pk.

Hošnice, Hoschnitz, ves u Chomútova.
Blk. Kfsk. 1318.

Hošov, a, m., Hossau, ves u Jihlavy.

Hošovice, dle Budějovice, Hoschowitz,
ves u Březnice.

Hoštacký = předměstský, vorstädtisch.
Slov. Bern.

Hoštačan, a, m = hoštakár. Slov. Bern.

Hoštačník, a, m. = hoštakár. Slov. Bern.

Hošťák, u, m. = předměstí, die Vorstadt;
der Häuslergrund. Slov. Bern — H., a,
m. = kdo má polí asi na 12 měřic výsevku.
U Mor. Březové. Brt. v Osv. 1884. I. 49.
V Porubce jest sedlákov osm, h-ci čtyre.
Sl. let. III. 78.

Hoštakár, a, m. = obyvatel předměstí,
der Vorstädter; domkář, hofer, der Häusler.
Slov. Bern.

Hoštakáriť, ein Vorstädter sein, in der
Vorstadt wohnen; domkářem býti, ein Häusler
sein. Slov. Bern.

Hoštakárka, y, f., die Vorstädterin; Häus-
lerin. Slov. Bern.

Hoštakárský, vorstädtisch; Häusler-.
Slov. Bern.

Hoštakárství, n., eine Vorstädtersstelle;
domkářství, hoferství. Slov. Bern.

Hoštakárstvo, a, n., die Vorstädter. Slov.
Bern.

Hoštakovský, os jm. Vz Žer. Záp. II.
183.

Hošťálek, lka, m., os. jm. Arch. III. 393.,
483., V. 317., Tk. III. 202., S. N., Blk. Kfsk.
1318., 171.

Hošťálkov, a, m. = Hošfálková. P. L.

Hošťálková, é, f., ves u Vsetína. Vck.

Hošťálkovy, Gotschdorf, ves v Opavsku.
Vz S. N.

Hoštalovice, dle Budějovice, ves u Čá-
slavě. Sdl. Hr. I. 254., Blk. Kfsk. 114.

Hošťany, ves v Žatecku. Tk. I. 74., 374.,
Blk. Kfsk. 1100.

Hoštce, Hurschk, ves u Teplé.

Hostě, Hoscht, dvůr u Čerň. Kostelce.
Blk. Kfsk. 526., Sdl. Hr. 1. 114.

Hoštec, stce, na. = hostec. V Podluží. Brt.
Jak se tam hojí. Vz Obzor 1883. 146.

Hoštění, n. H a vypRodání ven z země.
Vz Zř. zem. Jir. 691.

Hoštice, dle Budějovice, Hoschtitz, vsi
u Zdounek a u Víškova, D. ol. III. 205.,

VI. 725., u Sudoměřic, u Zdib; sam. u Kou-
řimě; H., Sířehoštice, Strahl-Hoschtitz, ves
u Horažďovic, S. N. X. 249.; H Veliké,
Gross-Hoschtitz, ves u Klatov; H. Zadní,
HinteR-Hoschtitz, sam. u Horažďovic; Hostitz.,
ves u Volyně; Huschitz, ves u Vamberka.
PL. — Tk. II. 420., III. 115., Blk. Kfsk.
1318., Sdl. Hr. IV. 370.