346

Hoštický, os. jm. Žer. Záp. II. 188.

Hoštičky, pl., f., Klein-Hoschtitz, ves
u Klatov.

Hoštišovce, pl-, ves na Slov. n Drienčan.
N. Hlsk. XIV. 81.

Hoštišťany, ves zašlá. Blk. Kfsk. 641.

Hošťka, y, f., Gastdorí, mě. u Dabé. Tk.
II. 414 , III. 34., 44., IV. 627., V. 241., Blk.
Kfsk. 196., S. N.

Hošťov, a, m., míst. jm. Vz Tk II. 273

Hota = hot. Slov. Bern.

Hotař = slovo cizí. Mor. Brt., Pk., S. N.
H. horní. Pk. Mtc. 1880. 119. Hra na h-ře.
Kyt. 1878. 96., Km. 1887. 214. Bil kyji mého
hotaře. Půh I. 284. Cf. Horný. Trhám, tr-
hám stróčí na zeleném lóčí, h. néni doma,
jel do Holešova kupovat koření od brucha
bolení. Brt. v Km. 1886. 637. Z něm. Hüter.
Wrch.

Hotaříček, čka, m. = hotař. Kyt. 1878.
96. — H., čku, m., rostl. Na jihových. Mor.

Hotařiti, il, ení = hotařem býti. U Uher.
Hrad. Tč.

Hotárna, y, f. = hotařův byt. Mor. Wrch.
. Hotě, pl., f. == vinohrady. Mor. Pk.

Hotel. Ve vojenské řeči v Praze = sprostá
hospoda. Kld.

Hotírati = utírati. Mor. Brt. P. 102.

Hofmanova Lhota, zaniklá ves na Mor.
D. ol. VIII. 409.

Hoto = hot. Slov. Bern.

Hotovák = výpomocný plavec. Sl. les. —
H. = řemeslník, jenž pracuje na hotovo, na
zakázky naproti jarmerečníku, jenž pracuje
pouze na trhy. U Hořic. Hk. — H. = vý-
měnkář. U Příbramě. Sml.

Hotovati se. Káza sě všem h. Alx. V.
956. Voj se poče h. Alx — se k čemu.
Ktož se hotuje k smrti. Št. Uč. 155. b. —
co komu: zlodějiem klíče. lb. 115. b. Ko-
ledičku někomu h. Sš. P. 746., voničku. lb.
583. Cf. Sš. P. 464.

Hotově. Když tělo naše bude h. poslušno
duši. Št. Kn. š. 52. Vz Hotovo.

Hotovec, vce, m., os. jm. Arch. IV. 376.,
Tk. III. 20., V. 49.

Hotovení, n., die Verfertigung. H. oděvu,
die Konfektion, Dch., skla, zbraně. Lpř. Dj.
I. 29, 20., bičisf, deštníků atd. Us.

Hotovenství. Za Výb. I. přidej: 1047.

Hotovíce, ves u Chabařovic. Tk. I. 363.,
Blk. Kfsk. 165.

Hotovina, y, f., der Vorrath. Slov. Loos.

Hotoviti co. Jdeš li na medvěda, hotov
lůžko. Pk. — co kdy. Hotov v létě saně
a vůz v zimě. Tč. — co k čemu. Ktož
miluje syna, h-ví k němu biče (Šalom.). Hus
I. 143.

Hotovizeň, vz Hotovizna Mor. a slov.
Hdž. Vět. 82., Phld. IV. 482., Brt. D. Člá-
nek tento ako h., ako vzor prednášky pre
školu určený jest. Slov. Ev. Šk. II. 110.

Hotovník, a, m., der Zubereiter. Slov.
Loos. Vz Hotovitel.

Hotovo. Plniti něco na hotově (v hoto-
vosti), in natura leisten. J. tr. Nz. Na slav-
kovském krchově tam mám místo v hotově.
Sš. P. 71. A ti, jenž s nimi zase šli do toho
domu, v hotově stáli a řeči s nimi žádnej
nejměli. NB. Tč. 107. Zlato na hotově míti.

Nar. o h. a k. V h-vě stáli. Trist. 88. b. Sám
bych byl v h-vě. Kat. 1432. Ale (druhé)
(knihy) ty jsem h. sebrané vyložil česky.
Št. Kn. š. 1.

Hotovosť = připravenosť. Hasičská h. Dch.
Mužstvo je v h-sti. Pdl. exc. Starcům volnou
h. a poslušenství prokazují. Ler. — H. ==
hotové peníze. Příjem v h-sti (hotový), baare
Geldeinnahme; placení v h-sti, die komptante
Z. Nz. H. v pokladnici, der Kassavorrath.
Šp Víte, že má h-sti (hotové peníze). Kká.
Td. 92. H. pokladniční. Us. Pdl. Výdajná
h. Mus. 1880. 399. Vz S. N., Kram. Slov. —
H. veřejná, obecná. Mus. 1880 457., Tk. Č.
8., Pal. Rdh. I. 180. H. hejtmané krajští na-
řizovali. Zř. zem. Jir. 452. Cf. Tk. VI 20.,
269., S. N., Kram. Slov.

Hotový. Mkl. Etym. 75. Přiezň jest vždy
hotova, což by sprostného viděla, by to
svým pláščem zastřela; Budeť služba vždy
hotova; Rozkáza, aby sě h-vi jměli. Alx.
Máme vždy mieti mysl hotovú, abychom
v núzi spomohli jim. Št. Kn. š. 42. —
k čemu. K smrti jsa h. Výb. II. 2. Ty ru-
kávce ty kmentové, co mám k svatbě ho-
tové. Sš.P. 792. Že jest k službě h.; K lovu
měj svú mysl vždy h-vu. Smil. v 30., 1354.
K podstúpení Pražan byl h. Let. 48. H-vi
jste ku právu se svými potřebami. NB. Tč.
280 H. k pobití (k bitvě). BO. H-oví proti
sobě k sváde. BO. H. buď k smrti pro
Krista. Hus I. 184. — s čím. Jsem h.
s oráním, mlácením, s kupectvím atd. zby-
tečně m.: dooral, domlátil, dokupčil jsem.
Brt. S. 3. vd. 179. — jak. Slečna jest již
hotova až do těch rukaviček. Šml. — proč.
Keď som išiel z Ivanky, zlámaly sa mi sánky,
ej sánočky javorové pre mladuchu mú h-vé.
Sl. sp. 175. — več. Abyste h-vi byli u po-
třebu. Št. Kn. š. 166. — s inft. Oba byli
h-vi voliti muky těla. Koll. I. 144. Jest h.
za svého jazyka česť umřieti. Dal. 69. 4.
Jsem h. k vám přijíti. ZN. Věř h-vá pad-
nouti. GR. — H. = dokončený. Na polo h.
Lpř. H. výrobek, událosť (fait accompli);
sklad h-vých obleků. Dch. Jen chutě do
toho a půl máš hotovo. Sb. uč. Přijda a
sedni si k h mu (druzí na něho pracovali).
Us. Brt. — H. = celý. On je h. kůň (silný
a pracovitý). Db. — H. = přllezitý. Vždy
h-vým časem zjevuješ milosť svoji. Kat. 160.
— H. == sklonný. H. jsem k Vaší vůli. Dh.
9., BN. Paměť člověčie jest u prodlení času
k zapomínání h-va. Anth. I. 76. Buď tvá
mysl vždy h-va k rytieřství. Smil. v. 1416.
H. k hřešení. Hus. Post. 24. b. — s inft.
Těch jsem jemu hotov dáti. Půh. II. 481. —
aby. Jaú hotovějšie, aby se líbili pánům,
než . . . Hus I. 87. — H peníze. H. summa
peněz; hospodářství s h. penězmi; obchod
za h. peníze; prodej za h-vé; h. úrok, Na-
turalzins. Šp. Vzali mu 70 grošuov h-mi
penězi. Pč. 25. Za h. prodati, dáti. Št Kn.
š. 173. — H. Ta je už s Frantou hotova
(otěhotněla). V Kunv. Msk. — H, os. jun.
Blk. Kfsk. 1017.

Hotrcati se = pomalu se loudati. V Kunv.
Msk.

Hottentotština, y, f. = řeč Hottentottův,
Kos. Ol. I. 161. Cf. Šrc. 392. 509.