347

Hottonka, y, f., hottonia, die Wasser-
nelke. Šm.

Hotuvať = hotoviti. Hrbň. Jskr.

Houba. Mkl. Etym. 71. Húba v MV. ne-
pravá glossa. Pa. Vz Rosc. 51., 60. H. be-
dlovité, ib. 72., cizopasné, parasitické, sapro-
fytické, 51., ronškaté, 71., spájivé, vrcholo-
výtrusé, 63., stopkovýtrusé, 70., terčoplodé,
66., vřeckaté. 64. H. císařská, ib. 72., ne-
plodná, sterilní. 61. H. bezová, dřínová, du-
bová, jeřábová, Mllr. 78., skřivánčí, řeřabová,
vrbová, 24., mořská, pro tlustý krk, pro
vole, 102., růžová, šípková. 48. H. rezovitá,
conyomycetes, der Staubpilz, prstencovitá,
Ringpilz, rouškatá, hymenomycetes, Hautpilz,
kvasničná, Gährungspilz, Sl. les., smradlavá,
phallus impudicus, jelení, lycoperdon cer-
vinum, Bartol., plícní, champignon du pou-
mon, cizopasník rostlinný, Odb. path. III.
127., jeřábí (dřínová, modřínová), agaricus
albus, der Lerchenschwamm, Nz. lk., kva-
sničná, Hefenpilz, lisovaná, Presschwam,
Us., kladná, hydnum, der Igelstachelpilz,
zottiger Stachelpilz, U Uher. Hrad., troucho-
bytná, poltivá či drobivá, vřeckatá, výtrusná,
vejcoplodá, Hg. 187., 189., lesní, Byl. 15. stol.,
domácí a prostředky proti ní. Kk. 78., Prm.
III. č. 19. H. na jihových. Mor.; bučáky,
hrabelňáky, osyčňáky, modráky, maselňáky,
kozáky, jánky, kovále (beranice), prstňáky
(kozí brady), podborovničky, hromadnice,
kurátka či kurjačky, mléče (pekou se), smrhy,
pesterce (rostou na bucích), hlivy (jeseným
časem rostou na buku n. na ořechu), syrůvky
(kravičky; jedí se syrovy). Brt. v Osv. 1884.
51. Na Zlínsku: majůvky, kuřátka, pod-
borůvky, holoubky, kravičky, baranice, ko-
záky (janky, hanáky), hřiby (máselníky,
lipoviáky. Brt. Jiné h. na Mor.: dubáky,
hromaždinky, hlavičky, kozíbrady, králůvky,
křapáky, mléčnáky, prášníky, pýchovky, ry-
zíky (ryzky, hryzíky), sináky, smrhy (smrže),
stončáky, stonkůvky. U Uher. Hrad.: jele-
nice, Trüffel, čertův tabáček, der Staubpilz,
kozák či lipový kozáček, Kapucinerpilz,
podborůvky, Schmalzling, panšták, Sandpilz,
janek, Kuhpilz, šafranica, schöngelber Täub-
ling, kuřátka, Röthling, karfiolky, Seiten-
stiel-P., kravina či syrůvka, Goldbärtling,
václavky, Hallimasch, křivanka, Parasol-P.,
beranica, Eichhase. Schlögel. H. americká,
bahenní, hruškovitá, koňská, kornatá, levan-
tinská, nachová, obrovská, pletená, pysknatá,
řasnatá, řecká, sladkovodní, válcovitá, vr-
tavá, křemenitá, masová; h. mořské, pryžové,
rohovíté, zkamenělé, vápenité. Frč. 2.— 5.
H. iridová, platinová. Šfk. Poč. 366., 44.,
360., Schd. I. 359., KP. IV. 275. H. zápalná.
Vz KP. IV. 637. O h. a druzích jich vz
Kraut. Slov. 137.—145.; o h. u malých dítek
vz ib. 137. O h. mycích, jedlých a jedova-
tých. Cf. Slov. zdrav. H. mořské. Vega I.
303. O h. vz také KP. I. 20., III. 341., 370.,
371., 380., Schd. II. 257.-259., 547., Kk.
68., 69., 72., Čl. 179, Rstp. 1882. a násl,
Sbtk. Rstl. 332.-333. H-by na kyselo. Dch.
Toho nenaroste jako hub po dešti (toho
bývá málo). Us. Dbv. Tehdá chodils ještě
po houbách (nebyls na světě). Us. Mg. Pije
jako h. Us. Vz Opilý. Dej mi také. Od-

pověď: Houby (nic), Quarkspitz. Dch. Houby
s octem (dej mi pokoj). Us. Húby skoro
vyrostajú, ale skoro hynú. Glč. I. 263. Sedí
jako hořká h. (zasmušilý). Na Hané. Vck.
Roste-li mnoho hub, jest neúrodný rok.
Rostou-li houby na hnojišti, rádo pršívá.
Kld. Rostou-li h. záhy z jara, bude brzy
zima a naopak. Je-li mnoho hub, bude ve-
liká zima. Exc.

Houbec, bce, m. Dám ti h. = houby, nic.
Cf. Houba. Us. Holk.

Houbic Krist. Žer. Záp. II. 183.

Houbice, e, f., epatica. Byl. 15. stol.

Houbička, y, f. = malá houba, das
Schwämmchen. Us.

Houbisko, a, n. = neúhledná houba. Ty
h-sku rozorníš (ničemu nerozumíš). Mor.
Knrz.

Houbka, y, f. = houba. Našli húbku
hořící na seno položenú. NB. Tč. 85. —
H. = huba. Pečené holoubky nedá B. do
houbky. Č.

Houbný = houbový, Schwamm-. H. po-
lívka. U Poličky. Zkr. — H. = záhubný.
H. mysl. Pl. I. 38.

Houbokaz, u, m., diaperis, brouk. H.
obecný, d. boleti. Kk. Br. 248.

Houbomil, a, m., mycetochares, brouk.
H. žlutonohý, m. flavipes, čárkovitý, m. li-
nearis. Kk. Br. 256.

Houbov, a, m. = smyšlené místo. Ten
chlapec přišel nedávno z H-va, čuchl trochu
k lejstrám a už nám chce kázati. O nedo-
spělém. Cf. Houby pásti. Us. Vlk.

Houbovatosť, i, f., die Schwammigkeit.
Kř. 30.

Houbovec pýchavkový, lycoperdina bo-
vistae, brouk. Frč. 183.

Houbovina, y, f. Mj. 151., Kk. 72.

Houbovitosť, i, f. = houbovatosť. Šp. H.
dásní. Osv. I. 633.

Houbovitý, schwammig. H. usně, Šp.,
bradavky, Šv. 50., chléb, sýr. Dch.

Houbový. H. kyselina, die Pilzsäure, sliz,
der Pilzschleim. Sl. les.

Houbozpytec, tce, , m., der Mikolog. Sl.
les.

Houbožrout, a, m., mycetophagus, brouk.
H. čtveroskvrnný, m. quadripustulatus, malo-
ěíenný, m. atomarius. Kk. Br. 158.—159.

Houbuška, y, f., psilocybe, der Leucht-
schwamm. Šm.

Houčíř, e, m., der Gautscher. Šm.

Houčiti, gautschen. — co: papír. Šm.

Holička, y, f., der Musseiwagen auf grossen
Schiffen. Šm.

Houčová, é, f., Autschowa, ves u Staň-
kova.

Houčovice, dle Budějovice, Seibersdorf,
ves u Berouna v Olom.

Houdati také = vše omlouvati. Cf. Houdoň.

Houdek, dka, m., os. jm.

Houdkovice, vz Houtkovice.

Houdoň, ě, m. = smilník. Cf. Houdati. —
H. = kdo vše, co pokazí, omlouvá. U Čejova.
Svátek.

Houf. Zšikovali svůj h. V. Cf. Mkl. Etym.
84.

Houfec, fce, m. Skrze tvrdé húfce brány
cinie ořem i sám sobú. Jir. Anth. I. 79.