353

Hřácnouti = hřmotiti. Mor. Strom sva-
lili, tak to hřáclo; Střelil, tak to hřáclo.
Šd. Rána hřácla. Brt.

Hráč. Hráči falešnému má pálec uťat býti.
Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. str. 393. I dobrému
hráči kostka sa obrátí. Tč. Naděje a h. spí
na jedné podušce. Šml. H. starý zajíc, který
psy mámí. Škd. Mezi hráči ďábel peníze
bere. Bž. — H. = hudebník. Kde harfa, kde
její h. ? Kká. K sl. j. 3. — H. = pole u Pří-
kaz. Pk.

Hráček, čka, m., os. jm. H. Jiren., jes.
a hudeb. Vz S. N.

Hračeti = hrčeti. Vůz hrací. Ujížděl,
tak to hračelo. Na již. Mor. Šd. — kde.
Vůz hračí na tvrdé cestě. Ib. Šd.

Hračka, das Spielzeug. Cf. Šrc. 268.
H-ky římské. Vlšk. 228. Nekazí děti hračky,
ale zlý příklad. Sb. uč. — H., y, m. = člo-
věk, jenž rád hraje. Us. Brnt.

Hračkářství, n., die Spielwaarenhand-
lung. Us.

Hrad = castra. Ž. wit. 77., 28., 105. 16.
Cf. Mkl. Etym. 73. V MV. nepravá glossa.
Pa. Rozdíl hradů; život, čeleď na h.; za-
kládání, části, opatrování, úprava, světnice,
nářadí hradů za staré doby. Vz Sdl. Hr. I.
260., II. 5.-8., III. 308., V. 59.— 60. H. =
místo pevnými zděmi proti nepříteli ohra-
zené. Vz Kram. Slov., S. N. České hrady.
Vz Ukaz. 26. Hrady a zámky české. Vyd.
prof. Aug. Sedláček, illustr. Karel Liebscher.
Nakladatel Frant. Šimáček v Praze. Posud
96 sešitů. Pověděli by na mne hrady (vše,
co vědí). U Rychn. Črk. Přítel příteli hrad
staví. Bž. Kouká, jako kdyby měl na třech
hradech najednou co poroučeť (pyšný). Sá.
H. královnin (včelí). Lš. — Hrad = vrch
u Střílek na Mor., u Mladé Vožice, louka
u Dubu na Moravě. Km., Pk. — H., dvůr
u Sedlčan; sam. u Vltavotýna, u Sušice,
u Blatné, u Labské Týnice. PL. H. Praž-
ský, jeho dějiny vz Tk. I. 608., II. 536.

Hrád = krupobití, grando. Ž. wit. 148. 8.
V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List.
filol. 1880. 189., Mkl. Etym. 76. Zimu, vedro,
déšť, h. a veškery nechvíle musí podstou-
pati. Sš. Vz Kroupy.

Hřad, u, m. = hřada. Slepice chodí na
h. Us. Mg., Rgl.

1. Hřada = trám. Mz. v List. filol. 1880.
201., Mkl. Etym. 77. Provaz přes hřadu
převrhše vysoko ji vztáhli. Leg. Mnč. R.
52. Oběste chlapa na hředě. Hr. rk. 273. —
H. = trám na příč pod stropem ve světnici
položený, Querbalken. Val. Vck. — Hrady =
trámy na povalovém stropě na Slov. Vy-
skakují do výše a udeřují dlaněmi na hrady.
Pokr. Pot. II. 69. Ja pod hredu lem po-
ložu knižočku modlam. Sl. sp. I. 196. —
Koll. IV. 163., Rgl. — H. = hrazda. Šp. -
H. = hřádka, hraď, hřad, bidélce v kurníku.
Hr. rk. U. 378., 382. — H. = sam. u Mni-
chova Hradiště.

2. Hřada = záhon. Také na Slov. Cf.
KP. III. 218. Majorán, majorán, veru ťa je
h., keby mi len přišiel, koho ja mám ráda.
Sl. ps. 189. V zahradě na hřadě drobný
list padá. Sš. P. 481.

Hradba. V MV. nepravá glossa. Pa.
H. rohová, roháč, rohovník, v níž vnější
líce dvou vedlé sebe v jednom průčelí le-
žících polobašt rovně do zadu běží. S. N.
XI. 119. H. otevřená, zavřená, hvězdová,
baštovaná, polobaštová, jádrová atd. Vz
NA. 142.—145. H. souvislé, spojené, odlou-
čené, osamotnělé; klínovitá či klínovník,
obléhací; průstřel hradeb, výlom do hradby,
die Sturmlücke. Čsk. H. je z latí, plot je
ze samoslišek. U N. Kdyně. Psčk. H. řím-
ské. Vz Vlšk. 495. Přátelská láska lepší
kamenných hradeb; Řád a muži městům
nejlepší hradby. Bž. exc.

Hradbí, n. H. odloučené, osamotnělé,
abgesonderte Werke, pilovité (zubovka),
das Sägewerk. Čsk.

Hradce, Hradzen, ves u Stoda.

Hradčance, pl., zaniklá ves v Opavsku.
Pk.

Hradčanka, sam. u Budyně.
Hradčanky, Ratsch, ves ve prus. Slez.
Sd.

Hradčanský. Matičko hradčanská! Us.
H. brána, rychta. Vz Tk. VI. 348.

Hradčany, dle Dolany, osada u Bystré
v Litmšl.; Hradschan, vsi u Tišnova, u By-
střice pod Hostýnem, D. ol. III. 259., Tk.
Ž. 221., u Viškova, u Žamberka, u Sedl-
čan; několik domků u Poličky; Hradschin,
čtvrtá čtvrť Prahy, vz Tk. I. 608., II. 536.;
Račan, sam. u Mníška; Ratschan, vsi u Po-
děbrad a u Čes. Dubu. PL., Blk. Kfsk.
1319.

Hradčice, e, f. = hradská silnice. Na
Hané. Vck.

Hradčík, u, m. = malý hrad. Dch.

Hradčín, a, m., Ratschin, sam. u Nov.
Strašecí.

Hradčovice, dle Budějovice, Hradscho-
witz, ves u Uher. Brodu.

Hradební příkop, práce. Čsk.

Hradebnictví, n., das Befestigungswesen.
Csk.

Hradebný, ého, m., der Schanzmeister.
Dch.

Hradec = wtalý hrad. — H. = hájovna
u Horažďovic; Grätz, ves u Ousova, mě-
stečko u Opavy; Hradetz, vsi u Mnichova
Hradiště, u Ledče, u Strakonic; sam. u Čerň.
Kostelce, u Netolic; Ratzken, ves u Levína,
vz S. N. X.; H. Hořejší, Ober-Hradetz, sam.
u Ledče, PL.; Hrdec = vrch u Hostomic,
Krč., u Rožmitála. Krč. — Vojsko své při
Hradci Králové spořádal. Pešina. 1643. Cf.
Kralohradecký. — Cf. Tk. I. 608., II. 536.,
III. 646., IV. 627.-628., V. 241., VI. 348.,
VII. 412., S. N., Tk. Ž. 221., Žer. Záp. II.
183., Tf. Odp. 387., Blk. Kfsk. 1319., Sdl.
Hr. I. 254., II. 276.-277., III. 303., IV. 370.,
V. 361. Z Hradce Oldřich Ukaz. 100. O H.
Králové vz Sbtk. Krat. h. 40.

Hradecko, a, n. = okolí hradecké, hl.
Králové Hradce. Sdl. Hr. I. 223., V. 361. —
H., ves u Královic.

Hradecký rukopis ze 14. věku. Vz Jir.
Ruk. I. 260. — H. Vrchy = řada výšin,
která po hranicích Moravy mezi řekou Dyjí
a údolím dolnorakouského potoka Pulkavy
se táhne, das Hadergebirge; H. víno, der

390