358

15tí., 87., Nikolův, světlice, KP. II. 126.,
138.— 139., 180., pro Stereoskop, ib. 165.,
čtverečný, dvanáctiboký, klencový, koso-
étverečný, nakloněný, šesterečný, třetiřadý
atd. Bř. N. 23.-25., 29.-33., 36.—40., Schd.
II. 10—11., Mj. 312., Jd. Geom. II. 34. H-ly
tlučeného kamení na cestách. Tč.

Hranole, e, f., die Pyramide. Šm.

Hranoleš, e, m., die Ecklade beim Töpfer.
Šm.

Hranoletky, pl., f., die Eckscbwingen.
Šm.

Hranoliti, il, en, ení, prismatisch machen.

Hranolovitý, prismaartig. H. tyč. ZČ. I.
206., Rst. 415.

Hranolový. H. plocha, Jrl. 155., barvy,
NA. V. 224., Schd. I. 134., osa, roh, řez,
Sl. les., vidmo. Mj. V h. ozáření. Pl. I.
379.

Hranoměr. Vz Schd. II. 7. II. přikládací
zrcadlový, Carangeotův. Vz NA. V. 470.

Hraňoměrství, n., die Krystallometrie.
Slov. Loos.

Hranopelka, y, f., goodyera, die Goodyere.
rostl. H. plazivá, g. repens. Vz Rstp. 1511.,
Slb. 214.

Hraňopis, u, m., die Krystallographie.
Slov. Loos.

Hranoplod, u, m., quisqualis, der Sonder-
ling, rostl. H. podivný, q. indica. Vz Rstp.
535.

Hranořezací kolečka, sechseckige Fenster-
scheiben. Šm.

Hranorožec, žce, m., poecilus, der List-
laufkäfer. H. měděný, p. cupreus, ozdobený,
p. lepidus. Kk. Br. 36.

Hranostaj, micale. 1380. Mus. 1885. 565.,
Sv. ruk. 318. b. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cí. Mz. v List. filol. 1880. 191., Mkl. Etym.
74. H., foetorius erminea (mustela erminea,
Sl. les.). Vz Frč 390., KP. III. 351, Schd.
11. 399., S. N., Kram. Slov.

Hranostajník, a, m. H. vrbový, harpyia
vinula, grosser Hermelinspinner, grosser
Gabelschwanz, motýl; bukový, h. fagi, der
Buchenspinner; osykový, h. bifida, kleiner
Hermelinspinner; bílý, h. erminea, weisser
Hermelinspinner; jívový, h. furcula, Saal-
weiden-Hermelinspinner; březový, h. bicus-
pis, die Zweispitze. Km. VI. 444., Kk. Mot.
118.—120., Brm. IV. 429.

Hranostajový kožich, Hus II. 240., kože-
šina. Koll. lil. 165.

Hranovka = hranavka.

Hranovnica, e, f., míst. jm. na Slov.

Hranový úhel, der Kantenwinkel. Jrl.
425.

Hrant = koryto ve chlévě koňům a kra-
vám, hrantík sviním. Mor. Brt., Bkř. Uvaž
ke hrantu krávu na řetěz. Mor. Šd. Má vy-
soko do hrantu (nedostatek). Hz. Dala sem
ti pérko jako galanovi, tys ho dal do hrantu
vranému koňovi. Sš. P. 222. Hranty = ve-
řejně studně na Slov. Rr. Sb.

Hrantík, vz Hrant.

Hranule, e, f., guoania, die Guoanie. H.
domingská, g. domingensis, rostl. Vz Rstp.
310.

Hranulohla v, a, m., bothrycephalus, der
Bandwurm. Šm.

Hranuočka, y, f. Cf. Hránočka. Jak mi
to vypadne len jedna h. (z věnce), potom
viac nebudem tvoja frajeruočka. Koll. Zp.
II. 86.

Hranura, oprav v: hranule.

Hranůvka, y, f. = čtverhranná láhev na
víno, již snadno vstrčiti do sotora. Na již.
Mor. Brt, Šd. — H. = druh sladkých jablek.
Na Vsacku. Vck.

Hraný. H. (líčená) klidnost'. Sá. Kř. 244.

Hráský Lad. 1840. Jg. H. 1. 2. vd. 565.

Hraše, e, m., os. jm. H. Jan Kar., okres,
školní dozorce, nar. 1840. Vz Tf. H. 1. 3.
vd. 141., 162., S. N. X., Šb. D. ř. 2. vd. 248.

Hrášník, a, m. H. krátkorepý, limnetis
brachyura. Ves. IV. 157.

Hraštice, dle Budějovice, Gross-Hraschtitz,
ves u Mníška; H. Malé, Klein-Hraschtiz, ves
u Dobříše. PL., Blk. Kfsk. 885. (v Hrad.),
Sdl. Hr. II. 277.

Hrát, u, m. = hrád, kroupy. Slov. Šd.

Hratba, y, f., Besuch auf Spiel. Cf. Hrátky.
U Olom. Sd.

Hratec, tce, m. Aby mňa tam (v hospodě)
mali všeci rádzi, hudci, hratci, aj ci malí
chlapci. Mor. Brt, S. N. II. 166.

Hráti. Vz Mkl. Etym. 95. — abs. Ru-
čička manometru hraje. Širn. 50. To by tak
hrálo (se líbilo)! Jak už vidím, jak to hraje
(co z toho bude). Zedníci říkají: Jak to
hraje (1. jak se to jedno s druhým shoduje,
2. jak se daří, 3. jaký máte plat) ? Zkr.
U dětí: Já nehraju, ich thue nicht mit. Dch.
Zvony a trúby budú hráť a já budem tvrdo
spáť. Sl. ps. 148. A tak naříkaly, jakby husle
hrály. Sš. P. 721. Hraj a neurážej, klamej
a nehaněj. Bž. Proč zase hraješ (plačeš) ?
U Košic. Brnt. — co. — Hrajte, hudci, hrajte
javorovie husle, šak vám ja zaplatím, keď
má milá usne. Sl. p3. 232. David král svaté
pěsničky sobě hrál; Co hudci děláte, že tu
píseň hráte? Sš. P. 2., 144. Ony kostky
hrály. Sš. P. 257. - več: v kostky. Dal 102.
2., Št. Kn. š. 175., Vrch., NB. Tč. 106., 72.,
Hr. rk. 369. Nikdy neviděli, by Prokop več
hrál. Výb. I. 183. H. v turnaj. Dal. 142.
A já hospodařím, už vece nemožu, v karty
hraju, piju, už stačiť nemožu. Sš. P. 503.
(477.). Dyž sem malá bývala, v panenky
sem hrávala. Sš. P. 757. — nač: na basu,
Dch., na čtyři esa, na tři trumfy; Hraji
(počítám) na to, že ... Zkr. Pes hraje (štěká)
na bažanta. NA. IV. 118. Dyž já idu
k vám, na piščalku hrám. Hrajem, hrajem
na palicu, na tu velkú kyjanicu, kdo po-
zadu zůstaně, ten palicu dostaně. Sš. P. 115.,
444. Na húsle sem hrával. Ib. 685. (Oba)
společně hráli na ten zlatý, ztráta neb zisk.
NB. Tč. 72. Král s svými panici na mieč
hra. Apoll. 134. a. — čím. Hříbě chvostem
hraje. Osv. V. 637. Lehounce si vlnky hrají
jezerní dálkou. Mcha. Mj. 5. vd. 16. — jak.
H. s chytrou (jednati chytře). Us. Sd. Vlas
tvůj hraje do zlata. Vrch. Ta barva hraje
do modra a p., german., správně: jde, pře-
chází do modra, je přimodralá a p. Cf. Brs.
2. vd. 121. H. náruživě. Mus. 1880. 461.
Perleť hraje v duhových barvách (má d.
barvy). V safír hrála zeleň míhavá (přechá-
zela v s.). Vrch. Myth. I. 205. Slzy perel