361

Hřbetovice, e, f. = hřbetovina. Rk.

Hřbetový, Rücken-. H. ploutve (hřebínky),
Nz., kosť, spina dorsi. Sv. ruk. 314.

Hřbetozubec, bce, m., motýl. H. stříbro-
skvrnný, notodonta argentina, silberfleckiger
Spinner; dvoubarevný, n. bicolora, Hain-
birkeHspinner; křemelákový, n. velitaris,
Sommereichenspinner; břekový, n. cuculina,
der Kuttenträger, Masholderspinner; javo-
rový, n. plumigera, federbuschspinner; drná-
kový, n. querna, der Hageichenspinner; du-
bový, n. chaonia, Steineichenspinner; bě-
loskvrnný, n. dictaeoides, Balsampappelspin-
ner; h. osykový, n. porcelanea (dictaea),
Schwarzpappelspinner; vrbový, n. ziczae,
Flechtenweidenspinner, Zickzack; topolový,
n. tritophus, Zitterpappelspinner; zlatoústý,
n. tremula, das Goldmäulchen, der Roth-
eichenspinner; olšový, n. camelina, Kameel-
spinner; dvouzubý, n. ptilodontis (pallina),
Rüsselspinner,Weissweidenspinner; březový,
n. dromedarius, Dromedar, Birkenspinner;
česvinový, n. dodonaea, der Kahneichen-
spinner. Vz Km. 1878. 567., 596. (Čen. Ka-
lendra), Kk. Mot. 121.—127.

Hŕbieti. Své umrlé h. ZN.

Hrbilka, y, f., Dhora. H. cizopasná, p.
incrassata. Brm. IV. 507.—508.

Hřbílko. — H. = dřevo, jímž vápno,
maltu a p. míchají. U Ronova. — Rgl.

Hrbiti kde. Dříč byl na sedláky, hrbil
před Moskaly. Kká. Td. 214.

Hřbitov. Je už na h-vě (již zemřel); Má
již vyhlídnuté místo na h-vě (umře). Tkč.
O pověrách h-vu se týkajících vz Mus. 1853.
481. H. římské. Vz Vlšk. 495.

Hřbitovní, Kirchhof-. H. zeď, věnec.
Pdl., Vrch.

Hrbka, y, f. = hromádka. Vz Hrba. Tam
iba kosti na jednej hrbke. Dbš. Pov. I. 17.
— Ntr. V. 274.

Hrbko, a, n., sam. u Krumlova.

Hrblavý, holpricht. Slov. Ssk.

Hrbočka, y, f. = nůše na záda. Slov.
Frt., Hdk. C. 378. — H. = hrbka. Každý
má svoju h-čku (svou hromádku, své chyby).
Slov. Zátur.

Hrbohlavec, vce, m., lyctus, brouk. H.
ryhovaný, 1. canaliculatus, chlupatý, 1. pu-
besceus. Kk. Br. 150.

Hrbohřbítek, tka, m., oxytelus, der Eil-
käfer. Šm.

Hrbol proužkovaný, der Streifenhügel,
corpus striatum; zrakový. Sehhügel, thalmus
opticus. Sv. 39., S. N. V. 516.

Hrbolatka, dothidea. H. morušová, d.
moriformis; meruzalková, d. ribesia; čer-
vená, d. rubra. Rstp. 1948.

Hrbolatosť, i, f., die Buckligkeit, Knor-
rigkeit, Holperigkeit. Lpř.

Hrbolatý. H. dlažba, Dch., cesta, Pokr.,
krovky. Kk. Br. 6.

Hrbolcovati sa = padati po hrbolcích,
nerovné půdě. Bečka sa h-la s kopt a. Zlinsky.
Brt. D. 216. Vz Hrbulcovati.

Hrbolcovitý = hrbolatý. S. N. V. 123.

Hrbolcuvati. Slov. Dolů schodami h-val.
Ntr. IV. 117. (154., 158.). Vz Hrbolcovati.

Hrbolinka, y, f., tuberculum, am Kno-
chen. Nz.

Hrbolitý, buckelförmig. Dch.

Hrbolka, y, f. == druh hrušek. Mor. Brt.

Hrbolokrovečník, a, m.,opatrum, brouk.
H. písečný, o. sabulosum. Kk. Br. 247.

Hrbolozub, a, m., mastodon. H. obrovský
či ohiotský, m. giganteum s. ohioticum;
úzkozubý, m. angustidens; dlouhochobotý,
m. longirostris. S. N. XI. 515.

Hrboluška, y, f., herminium, die Her-
minie. H. obecná, h. monorchis, rost. Vz
Rstp. 1507., Slb. 215., Mllr. 93.

Hrbonososť, i, f., die Höckernasigkeit.
Lpř.

Hrboš, e, m., der Bucklige. Slov. Ssk.

Hrbotouc — hlahol něčeho hlomozně pa-
dajícího. Udělalo to h. U Olom. Sd.

Hrbouc, vz Hrbúc.

Hrbouceti čím, wackeln. — se, rasselnd
sich bewegen. Vůz se hrbouci. U Olom
Sd.

Hrbounek, nka, m. = hrboun. Klc, Kos.

Hrbov, a, m., Herbes, ves u Netolic;
Hrbau, ves u Polné. — Vz Blk. Kfsk. 933.

Hrbovatka, y, f. = místo povstalé rýžo-
váním zlata, das Seifenfeld. Kv. 1842., Sokl.
II. 488.

Hrbovatosť. Vod.

Hrbovatý, bucklig. BO., GR., Hus III.
168. - H. Mikol. Blk. Kfsk. 967.

Hrbovice, dle Budějovice, Herbitz, ves
u Chabařovic. Tk. IV. 350.—353., Blk. Kfsk.
260., 264.

Hrbúc (hrbouc), rumps. H., už to bylo
důle. Na již. Mor. Šd.

Hrbúcati, hrbúcnúti = odněkud padati,
herabfallen; bouchati, rumpeln. Mor. Šd.,
Vck. Vůz hrbúcá, když jede po nerovné
cestě. Brt. D. 216. — sebou = udeřiti se-
bou o zem, stürzen. Běžel a hrbúc sebou.
Vck.

Hrbůlek, hrboulek, Iku, m. = malý hrbol.

Hg.

Hrbůlňa, dle Káča, bývalý rybník u
Místka. Škd.

Hrc. Zeď h. dolů (zbořila se). Brt, D.
Hrc prc na koni uzlík (mnoho hluku a malý
výsledek). U Heřmane. Olv. Kolo se nám
polámalo, co se na něm sedávalo, uďálo
hrc! Čes. mor. ps. 46.

Hrcáč, e, m. = kdo hrcá. Mor. Šd. Vz
Hrcák.

Hrcák, a, m. = hrcáč, hrcala. Mor. Šd.

Hrcala, y, m. = hrcák. Mor. Šd.

Hrcan, a, m. = hrcáč. Šd.

Hrcati = chrchati, kašlati, husten. Val.
Vek. Vz násl.

Hrcnúť = se hřmotem spadnouti. Klenutí
hrclo. Mor. Mtc. 1878.33. U Kr. Hradce. Kšť.

Hrč, vz Hrče.

Hrča, dle Káča, vz Hrče.

Hrcák, u, m. = kus hrčatého dřeva. Laš.
Tč. — H., a, m. = malý, hranatý člověk.
Laš. Tč. U Olom. = knkloun, der Lärm-
macher, Schreier. Sd.

Hrčala, y, m. = komu hrčí hlas, kdo
chraplavě mluví; křikloun. Ten h. toho na-
hrčí (namluví). Mor. a Slez. Šd., Brt. D.

Hrčati, vz Hrčeti.

Hrčatý, knorrig. H. dřevo, strom. Vz
Hrče. Laš. Tč.



	361

	Hřbetovice, e, f. = hřbetovina. Rk. Hřbetový, Rücken-. H. ploutve (hřebínky), Nz., kosť, spina dorsi. Sv. ruk. 314. Hřbetozubec, bce, m., motýl. H. stříbro- skvrnný, notodonta argentina, silberfleckiger Spinner; dvoubarevný, n. bicolora, Hain- birkeHspinner; křemelákový, n. velitaris, Sommereichenspinner; břekový, n. cuculina, der Kuttenträger, Masholderspinner; javo- rový, n. plumigera, federbuschspinner; drná- kový, n. querna, der Hageichenspinner; du- bový, n. chaonia, Steineichenspinner; bě- loskvrnný, n. dictaeoides, Balsampappelspin- ner; h. osykový, n. porcelanea (dictaea), Schwarzpappelspinner; vrbový, n. ziczae, Flechtenweidenspinner, Zickzack; topolový, n. tritophus, Zitterpappelspinner; zlatoústý, n. tremula, das Goldmäulchen, der Roth- eichenspinner; olšový, n. camelina, Kameel- spinner; dvouzubý, n. ptilodontis (pallina), Rüsselspinner,Weissweidenspinner; březový, n. dromedarius, Dromedar, Birkenspinner; česvinový, n. dodonaea, der Kahneichen- spinner. Vz Km. 1878. 567., 596. (Čen. Ka- lendra), Kk. Mot. 121.—127. Hŕbieti. Své umrlé h. ZN. Hrbilka, y, f., Dhora. H. cizopasná, p. incrassata. Brm. IV. 507.—508. Hřbílko. — H. = dřevo, jímž vápno, maltu a p. míchají. U Ronova. — Rgl. Hrbiti kde. Dříč byl na sedláky, hrbil před Moskaly. Kká. Td. 214. Hřbitov. Je už na h-vě (již zemřel); Má již vyhlídnuté místo na h-vě (umře). Tkč. O pověrách h-vu se týkajících vz Mus. 1853. 481. H. římské. Vz Vlšk. 495. Hřbitovní, Kirchhof-. H. zeď, věnec. Pdl., Vrch. Hrbka, y, f. = hromádka. Vz Hrba. Tam iba kosti na jednej hrbke. Dbš. Pov. I. 17. — Ntr. V. 274. Hrbko, a, n., sam. u Krumlova. Hrblavý, holpricht. Slov. Ssk. Hrbočka, y, f. = nůše na záda. Slov. Frt., Hdk. C. 378. — H. = hrbka. Každý má svoju h-čku (svou hromádku, své chyby). Slov. Zátur. Hrbohlavec, vce, m., lyctus, brouk. H. ryhovaný, 1. canaliculatus, chlupatý, 1. pu- besceus. Kk. Br. 150. Hrbohřbítek, tka, m., oxytelus, der Eil- käfer. Šm. Hrbol proužkovaný, der Streifenhügel, corpus striatum; zrakový. Sehhügel, thalmus opticus. Sv. 39., S. N. V. 516. Hrbolatka, dothidea. H. morušová, d. moriformis; meruzalková, d. ribesia; čer- vená, d. rubra. Rstp. 1948. Hrbolatosť, i, f., die Buckligkeit, Knor- rigkeit, Holperigkeit. Lpř. Hrbolatý. H. dlažba, Dch., cesta, Pokr., krovky. Kk. Br. 6. Hrbolcovati sa = padati po hrbolcích, nerovné půdě. Bečka sa h-la s kopt a. Zlinsky. Brt. D. 216. Vz Hrbulcovati. Hrbolcovitý = hrbolatý. S. N. V. 123. Hrbolcuvati. Slov. Dolů schodami h-val. Ntr. IV. 117. (154., 158.). Vz Hrbolcovati. Hrbolinka, y, f., tuberculum, am Kno- chen. Nz.	Hrbolitý, buckelförmig. Dch. Hrbolka, y, f. == druh hrušek. Mor. Brt. Hrbolokrovečník, a, m.,opatrum, brouk. H. písečný, o. sabulosum. Kk. Br. 247. Hrbolozub, a, m., mastodon. H. obrovský či ohiotský, m. giganteum s. ohioticum; úzkozubý, m. angustidens; dlouhochobotý, m. longirostris. S. N. XI. 515. Hrboluška, y, f., herminium, die Her- minie. H. obecná, h. monorchis, rost. Vz Rstp. 1507., Slb. 215., Mllr. 93. Hrbonososť, i, f., die Höckernasigkeit. Lpř. Hrboš, e, m., der Bucklige. Slov. Ssk. Hrbotouc — hlahol něčeho hlomozně pa- dajícího. Udělalo to h. U Olom. Sd. Hrbouc, vz Hrbúc. Hrbouceti čím, wackeln. — se, rasselnd sich bewegen. Vůz se hrbouci. U Olom Sd. Hrbounek, nka, m. = hrboun. Klc, Kos. Hrbov, a, m., Herbes, ves u Netolic; Hrbau, ves u Polné. — Vz Blk. Kfsk. 933. Hrbovatka, y, f. = místo povstalé rýžo- váním zlata, das Seifenfeld. Kv. 1842., Sokl. II. 488. Hrbovatosť. Vod. Hrbovatý, bucklig. BO., GR., Hus III. 168. - H. Mikol. Blk. Kfsk. 967. Hrbovice, dle Budějovice, Herbitz, ves u Chabařovic. Tk. IV. 350.—353., Blk. Kfsk. 260., 264. Hrbúc (hrbouc), rumps. H., už to bylo důle. Na již. Mor. Šd. Hrbúcati, hrbúcnúti = odněkud padati, herabfallen; bouchati, rumpeln. Mor. Šd., Vck. Vůz hrbúcá, když jede po nerovné cestě. Brt. D. 216. — sebou = udeřiti se- bou o zem, stürzen. Běžel a hrbúc sebou. Vck. Hrbůlek, hrboulek, Iku, m. = malý hrbol. Hg. Hrbůlňa, dle Káča, bývalý rybník u Místka. Škd. Hrc. Zeď h. dolů (zbořila se). Brt, D. Hrc prc na koni uzlík (mnoho hluku a malý výsledek). U Heřmane. Olv. Kolo se nám polámalo, co se na něm sedávalo, uďálo hrc! Čes. mor. ps. 46. Hrcáč, e, m. = kdo hrcá. Mor. Šd. Vz Hrcák. Hrcák, a, m. = hrcáč, hrcala. Mor. Šd. Hrcala, y, m. = hrcák. Mor. Šd. Hrcan, a, m. = hrcáč. Šd. Hrcati = chrchati, kašlati, husten. Val. Vek. Vz násl. Hrcnúť = se hřmotem spadnouti. Klenutí hrclo. Mor. Mtc. 1878.33. U Kr. Hradce. Kšť. Hrč, vz Hrče. Hrča, dle Káča, vz Hrče. Hrcák, u, m. = kus hrčatého dřeva. Laš. Tč. — H., a, m. = malý, hranatý člověk. Laš. Tč. U Olom. = knkloun, der Lärm- macher, Schreier. Sd. Hrčala, y, m. = komu hrčí hlas, kdo chraplavě mluví; křikloun. Ten h. toho na- hrčí (namluví). Mor. a Slez. Šd., Brt. D. Hrčati, vz Hrčeti. Hrčatý, knorrig. H. dřevo, strom. Vz Hrče. Laš. Tč.