362

Hrčavý = hrčatý. H strom. Slov. Phld.
V. 55., Ssk.

Hrče. Hrča na stromě. Němc. IV. 412.,
Tč., Mtc. 1878. 33., Kch. Z olšových hrči
dělají dýmky. Mor. Knrz. Hrča je v dreve
i v tele najtvrdšia látka, gundža je i z mäkšej
látky do okrúhla svinutý kus (= gula men-
šieho rozměru a neforemná). Slov. Hrbň. —
H. = hrouda, hromada, balvan. Mor., slov.
Knrz. Čoby stála taká hrč'i zlata, ako moja
hlava? Pokr. Pot. I. 339. — H. = barbo,
der Wels, die Scheide, ryba. Slov. Bern.

Hrček, vz Hrk, 2.

Hrčení, das Rasseln atd., vz Hrčeti. H.
deště, Dk., kočárů. Mj., Arb.

Hrčeti. — abs. Kudy ten hrčící větrovůz
běží. Pl. I. 62. Skok do okna, skla zhrčaly.
Mt. S. I. 181. — jak. Dal se do díla, jen
to hrčelo jako kolovrátek. Dch. Prázdný
vůz nejvíc hrčí. Sb. uč. — kam. Již se
země trhá, město do propastí hrčí. Pl. I.
43. — kde. Dole hrčí potůček. Us. — čím.
H. liduškou (kostkou) = kouleti, fazolí (há-
zeti). Zlínsky. Brt. — odkud. Až z nich
krev hrčala. Koll. Zp. II. 149. — kdy.
Kolik týdnů žaby před sv. Juřicu (²⁴/₄) hr-
číja, tolik týdnů po sv. Juří mlčíja. Zlínsky.
Brt. — co. Pořád něco hréčí (povídá). Ten
toho Hned nahrčí. Ve vých. Čech. Všk.

Hrčetice, míst. jm. Tk. I. 89.

Hrčílko, a, n., das Schnarrädchen in der
Seidenweberei. Šm.

Hrčka = boulička. Němc. VII. 149. —
H. = hromada, hojnosť. Vz Hrče. Což pak
ten, ten má všeho hrčku! Ve vých. Čech.
Všk. — H., y, m., os. jm. Vck.

Hrčkavý = hrčavý. Slov. Ssk.

Hrčný = hrčící. H. jek, vůz. Pl. I. 37.,
95.

Hrčok, čka, m. = křeček, cericetus frumen-
tarius, der Hamster. Slov. Rr. Sb.

Hrčoň, ě, m. == hučoň. Ve vých. Čech.
Všk.

Hrčovina, y, f. = hrčové maso, das Wels-,
Scheidefleisch. Slov. Bern.

Hrčovitý = hrčovatý, drüsig, knorrig.
Nz. lk., Laš. Tč.

Hrčový, Wels-. H. maso = hrčovina.
Slov. Bern.

Hrd, u, m. = hrdosť, pýcha. Slov. Bern.

Hrda, y, f. = herda. U Rychn. Gth.

Hrdálek, lku, m. = podstavec, do něhož
se při soukání vřeténko zadělává. U Rychn.
Msk.

Hrdálka, y, f., erinus, die Kropíblume.
Šm.

Hrdaňovice == Hrdoňovice. Blk.

Hrdati. — abs. Napomínánie našeho
slyšeti nechce a hrdá. BO. — čím: jinými,
Brig. III. 1. b., boží službú, hřiešnými. BO.
Múdrostí blázni hrdají; Hrdají aegyptští pa-
stýři ovčími. BO. Kdo vámi hrdá, mnú hrdá.
ZN. Nehrdej takým ovocem. 1450. Mus. 1884.
241. Hrdajíc jimi vdovami. Št. Kn. š. 114.,
79. — Št. N. 66. 11., 96. 22., 158. 34., 78.
24., 308., 16., 279. 37. (Vz vyd. Vrťátkovo
355.). — čím proč. I zdaliž z pochybenie
hrzieno má býti ciesařem a konšela po-
slnšno? Hus I. 90.

Hrdavý, verachtend, stolz. H. člověk,
řeč, hlas. Us. Tč.

Hrdě se chovati, se stavěti. Št. Kn. š.
18., 104. Kopule h. u výši se klene. Hdk.

Hrdějice, dle Budějovice, Hartowitz, ves
u Hluboké. Blk. Kfsk. 350.

Hrdek, dka, m., os. jm. D. ol. IV. 385.
a j., Pk., MP. 59.

Hrdélce. To moje hrdielce ako zvon
zvonilo, to lubelskuo pole hlasom naplnilo.
Koll. Zp. 1.63. To moje hrdielko jako organ
ide, v ktoromže mi poli organovať bude?
Sl. sp. 21., Sl. ps. 12. Pěkné máš ty věno:
v očkách živý oheň, v hrdélenku notu.
Hdk. C. 172.

Hrdélenko, a, n., vz Hrdélce.

Hrdélko, vz Hrdélce, Hrdlo.

Hrdelní, Hals-. H. kosť brouků. Kk. Br.
5. H. okrasa. BO. H. jamka, jugulum. Nz.
lk. H. hlásky (jich připodobování, změžďo-
vání). Ndr. 44., 46., 56. — H. = o hrdlo
jednající. H. zápas, Kampf auf Leben und
Tod. Lpř. Sl. I. 10. H. vězeň. Sš. P. 573.

— H. — namáhavý. H. práca. To mi přišlo
h-uo. Mor. Mtc. 1878., 33., Neor. H. pole =
na strmé stráni. Zlinsky. Brt.

Hrdelnice == hrdelní žíla, die Drossel-
ader. Vz Schd. II. 359. — H. = hrdelní
souhláska. Cf. Bž. 12., Hrdelní. H. k, h (g)
mění se, následuje-li za nimi hláska t, s tímto
t v c: pekti — peci. Bž. 39. Hrdelné k a h
mění se před r v sykavky: krev — červený.
Bž. 39. — H. = hrdelní maso. Dněska bu-
děmy zabíjať, zazyvúme (zazýváme) vás na
h-cu. Laš. Tč. — H. = křivá čára. Vz Vnč.
108.

Hrděta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Hrděti, strb. grъděti, superbire, imper.
hrděj, parte, hrděl, odchylkou hrďal. Vz
více v List. filol. 1884. 441., Hrzěti. — čím.
Modlitbami nehrdej. Hod. 20. b.

Hrdibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.,
Vš. 49.

Hrdibořice, dle Budějovice, Hrdibořitz,
ves u Tovačova. D. ol. I. 611., 663.

Hrdina. Pl. nom. h-ny. Dal. 155. Cf. Jg.
Slnosť. 124. H. hubou, Maulheld. Dch. Mezi
h-nami. Dal. 105. Hulaj, hulaj, můj synu,
máš tatíčka h-nu. Sš. P. 346. S nim hrdin
400 tisícóv. BO. Nejsem já taková hrdina
jako někteří falešní apoštolé. BR. II. 612. a.

— H., os. jm., byl prvním mým učitelem
v obecné škole v Břevňové (v sv. Markétě
u Prahy). - H. Václ. Blk. Kfsk. 435.

Hrdinec, nce, m. = hrdina. Všk.

Hrdinný. H. zápas, odpor, obrana, Lpř.,
Pdl., muž. BO. Za Pass. přidej: mus. 130.

Hrdinský. H. smrť. Mour., boj, J. Lpř.,
báseň, píseň, Heldengedicht. Epos. Posp.,
Ptů., Jg. Slnosť. 124.

Hrdinstvo = hrdinství. Bj., Dal. 20., Sdl.
Hr. II. 51.

Hrditi se. Smil v. 1233. Dielo tvoje je
výborné, môžeš sa h. Čkžk. I. 31.

Hrdivý = pohrdlivý, zpupný. Prk.

Hrdlačka, y, f. = hruška (má dlouhý
krk). Mor. Brt.

Hrdlákovati = cukrovati (o hrdličce).
U Heřmane. Olv.