Předchozí (361)  Strana:362  Další (363) |
|
|||
362
|
|||
|
|||
Hrčavý = hrčatý. H strom. Slov. Phld.
V. 55., Ssk. Hrče. Hrča na stromě. Němc. IV. 412.,
Tč., Mtc. 1878. 33., Kch. Z olšových hrči dělají dýmky. Mor. Knrz. Hrča je v dreve i v tele najtvrdšia látka, gundža je i z mäkšej látky do okrúhla svinutý kus (= gula men- šieho rozměru a neforemná). Slov. Hrbň. — H. = hrouda, hromada, balvan. Mor., slov. Knrz. Čoby stála taká hrč'i zlata, ako moja hlava? Pokr. Pot. I. 339. — H. = barbo, der Wels, die Scheide, ryba. Slov. Bern. Hrček, vz Hrk, 2.
Hrčení, das Rasseln atd., vz Hrčeti. H.
deště, Dk., kočárů. Mj., Arb. Hrčeti. — abs. Kudy ten hrčící větrovůz
běží. Pl. I. 62. Skok do okna, skla zhrčaly. Mt. S. I. 181. — jak. Dal se do díla, jen to hrčelo jako kolovrátek. Dch. Prázdný vůz nejvíc hrčí. Sb. uč. — kam. Již se země trhá, město do propastí hrčí. Pl. I. 43. — kde. Dole hrčí potůček. Us. — čím. H. liduškou (kostkou) = kouleti, fazolí (há- zeti). Zlínsky. Brt. — odkud. Až z nich krev hrčala. Koll. Zp. II. 149. — kdy. Kolik týdnů žaby před sv. Juřicu (24/4) hr- číja, tolik týdnů po sv. Juří mlčíja. Zlínsky. Brt. — co. Pořád něco hréčí (povídá). Ten toho Hned nahrčí. Ve vých. Čech. Všk. Hrčetice, míst. jm. Tk. I. 89.
Hrčílko, a, n., das Schnarrädchen in der
Seidenweberei. Šm. Hrčka = boulička. Němc. VII. 149. —
H. = hromada, hojnosť. Vz Hrče. Což pak ten, ten má všeho hrčku! Ve vých. Čech. Všk. — H., y, m., os. jm. Vck. Hrčkavý = hrčavý. Slov. Ssk.
Hrčný = hrčící. H. jek, vůz. Pl. I. 37.,
95. Hrčok, čka, m. = křeček, cericetus frumen-
tarius, der Hamster. Slov. Rr. Sb. Hrčoň, ě, m. == hučoň. Ve vých. Čech.
Všk. Hrčovina, y, f. = hrčové maso, das Wels-,
Scheidefleisch. Slov. Bern. Hrčovitý = hrčovatý, drüsig, knorrig.
Nz. lk., Laš. Tč. Hrčový, Wels-. H. maso = hrčovina.
Slov. Bern. Hrd, u, m. = hrdosť, pýcha. Slov. Bern.
Hrda, y, f. = herda. U Rychn. Gth.
Hrdálek, lku, m. = podstavec, do něhož
se při soukání vřeténko zadělává. U Rychn. Msk. Hrdálka, y, f., erinus, die Kropíblume.
Šm. Hrdaňovice == Hrdoňovice. Blk.
Hrdati. — abs. Napomínánie našeho
slyšeti nechce a hrdá. BO. — čím: jinými, Brig. III. 1. b., boží službú, hřiešnými. BO. Múdrostí blázni hrdají; Hrdají aegyptští pa- stýři ovčími. BO. Kdo vámi hrdá, mnú hrdá. ZN. Nehrdej takým ovocem. 1450. Mus. 1884. 241. Hrdajíc jimi vdovami. Št. Kn. š. 114., 79. — Št. N. 66. 11., 96. 22., 158. 34., 78. 24., 308., 16., 279. 37. (Vz vyd. Vrťátkovo 355.). — čím proč. I zdaliž z pochybenie hrzieno má býti ciesařem a konšela po- slnšno? Hus I. 90. |
Hrdavý, verachtend, stolz. H. člověk,
řeč, hlas. Us. Tč. Hrdě se chovati, se stavěti. Št. Kn. š.
18., 104. Kopule h. u výši se klene. Hdk. Hrdějice, dle Budějovice, Hartowitz, ves
u Hluboké. Blk. Kfsk. 350. Hrdek, dka, m., os. jm. D. ol. IV. 385.
a j., Pk., MP. 59. Hrdélce. To moje hrdielce ako zvon
zvonilo, to lubelskuo pole hlasom naplnilo. Koll. Zp. 1.63. To moje hrdielko jako organ ide, v ktoromže mi poli organovať bude? Sl. sp. 21., Sl. ps. 12. Pěkné máš ty věno: v očkách živý oheň, v hrdélenku notu. Hdk. C. 172. Hrdélenko, a, n., vz Hrdélce.
Hrdélko, vz Hrdélce, Hrdlo.
Hrdelní, Hals-. H. kosť brouků. Kk. Br.
5. H. okrasa. BO. H. jamka, jugulum. Nz. lk. H. hlásky (jich připodobování, změžďo- vání). Ndr. 44., 46., 56. — H. = o hrdlo jednající. H. zápas, Kampf auf Leben und Tod. Lpř. Sl. I. 10. H. vězeň. Sš. P. 573. — H. — namáhavý. H. práca. To mi přišlo
h-uo. Mor. Mtc. 1878., 33., Neor. H. pole = na strmé stráni. Zlinsky. Brt. Hrdelnice == hrdelní žíla, die Drossel-
ader. Vz Schd. II. 359. — H. = hrdelní souhláska. Cf. Bž. 12., Hrdelní. H. k, h (g) mění se, následuje-li za nimi hláska t, s tímto t v c: pekti — peci. Bž. 39. Hrdelné k a h mění se před r v sykavky: krev — červený. Bž. 39. — H. = hrdelní maso. Dněska bu- děmy zabíjať, zazyvúme (zazýváme) vás na h-cu. Laš. Tč. — H. = křivá čára. Vz Vnč. 108. Hrděta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.
Hrděti, strb. grъděti, superbire, imper.
hrděj, parte, hrděl, odchylkou hrďal. Vz více v List. filol. 1884. 441., Hrzěti. — čím. Modlitbami nehrdej. Hod. 20. b. Hrdibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.,
Vš. 49. Hrdibořice, dle Budějovice, Hrdibořitz,
ves u Tovačova. D. ol. I. 611., 663. Hrdina. Pl. nom. h-ny. Dal. 155. Cf. Jg.
Slnosť. 124. H. hubou, Maulheld. Dch. Mezi h-nami. Dal. 105. Hulaj, hulaj, můj synu, máš tatíčka h-nu. Sš. P. 346. S nim hrdin 400 tisícóv. BO. Nejsem já taková hrdina jako někteří falešní apoštolé. BR. II. 612. a. — H., os. jm., byl prvním mým učitelem
v obecné škole v Břevňové (v sv. Markétě u Prahy). - H. Václ. Blk. Kfsk. 435. Hrdinec, nce, m. = hrdina. Všk.
Hrdinný. H. zápas, odpor, obrana, Lpř.,
Pdl., muž. BO. Za Pass. přidej: mus. 130. Hrdinský. H. smrť. Mour., boj, J. Lpř.,
báseň, píseň, Heldengedicht. Epos. Posp., Ptů., Jg. Slnosť. 124. Hrdinstvo = hrdinství. Bj., Dal. 20., Sdl.
Hr. II. 51. Hrditi se. Smil v. 1233. Dielo tvoje je
výborné, môžeš sa h. Čkžk. I. 31. Hrdivý = pohrdlivý, zpupný. Prk.
Hrdlačka, y, f. = hruška (má dlouhý
krk). Mor. Brt. Hrdlákovati = cukrovati (o hrdličce).
U Heřmane. Olv. |
||
|
|||
Předchozí (361)  Strana:362  Další (363) |