365

Hřebec, bče, m., Rebeč, ves u Unhoště.

Hřebeční, Beschäl-. H. kommisse, J. tr.,
stanice. Dch.

nřebečníky, Hřebečnik, ves u Rakov-
níka. Vz S. N. X. 252., Blk. Kfsk. 185.,
675.

Hřebélce. Z mladu's mě česal zlatým
hřebelcem, včilé mé tlučeš do hlavy tylcem.
Sš. P. 532.

Hřebelečnatý, striegelhaarig. H. list.
Nz.

Hřeben, MV. Hřebeny římské. Vz Vlšk.
190. H. ocelový. Ktzr. U Jevíčka chasa
vyvolává ženy křičíc: Hej, hej, na hřeben
(hřeblo)! Ženy pak chrstávají na ně vodou.
Sš. P. 733. — H. lopatky na hořejší okon-
čině těla, spina scapulae, die Schulter-
gräte. Stff., Nz. lk. — H. kohoutí. Narostl
mu hřebínek (zpyšněl); Nabíhá mu h. Us.
Dch., Sá., Kšť., Wtr. — H-ky = labia mi-
nora, v matce. Křž. Por. 214. — H. v mech.,
das Kammrädchen. Sl. les. — H. hory =
nejvyšší čára hřbetu hory. Vz Hřbet (dod.).
Blř. — Hřebínek, die Rückenflosse. Ssk. —
H. přílbice, der Helmbügel. Lpř. — H. =
mříže. Brána má hřebeny t. j. mříže za-
padací čili brlení. Kom. — H. = nejvyšší
hrana střechy. KP. Hned po prvním vidění
by cizince na h. kostela posadil (= lichotiti
komu). Šml. — H. vlny (vrchol), příboje.
Sté. Zem. 755., Mour. — H. na kosti prsní,
der Brustbeingrat, - kamm. — H. Zemáky
do hřebenu sázeti. Hosp. list. 1883. 147. —
H. v botan. Vz Slb. XLI. H. kohouti, ce-
losia cristata. Dlj. 35. — H. = lesní hřeben
u Berouna. Krč. — H., dvůr u Velešína;
myslivna u Kamenice nad Labem; samota
u Ledče; hájovna u Hořovic. PL. Cf. Blk.
Kfsk. 1321., Sdl. Hr. III. 303. Na H-ně;
U H-na; U H-nů v Praze. Vz Tk. II. 536.

Hřebenáč = vodní kolo. Vz KP. II. 100.
— H. = hospodářský stroj dělající na poli
hřebeny, hrobečky. Užívají ho k setí řepy.
H. čtyrradlicový. Hk. — H. = hřebenatý
kohout. Slov. Rr. Sb.

Hřebenáček, čku, m. = ozubené kolečko.
Mj.

Hřebenář. V úterý masopustní chodí
h-ři t. j. s medvědem. Vz Sš. P. 733. O hře-
benářích vz Tk. II. 536.

Hřebenáři z Harachu. Sdl. Hr. III. 303.

Hřebenářská ulice v Praze. Vz Tk. II.
218.

Hřebenatka = mlž s miskami. H. jakub-
ská, pecten jacobaeus; proměnlivá, poly-
morphus. Vz Frč. 215—216., Schd. II. 538.
H. žíhaná, p. curvatus. Frč. G. 123., 117.

Hřebenatý. Pilka na obou stranách hře-
benatá. Us. Pdl. H. pohánka, cynosurus
cristatus, das Kammgras. Sl. les.

Hřebenčík, u, m., tamarix. H. francouz-
ský, t. gallica; africký, t. africana; ruský,
t. Pallasii; článkovaný, t. articulata. Vz
Rstp. 563.

Hrebenda, y, m. = sloven, básník. Pokr.
Pot. II. 154. — Syt. Táb. 287.

Hřebenec = hřebenatá pohánka. Vz
Hřebenatý.

Hřebének. Zkázal mi moj milý do jeseně
čekať, poslal mi h. žlté vlasy česať. Sl. sp.

117. — H., dle Rstp. je hydesarum kopyš-
ník, der Schildklee.

Hřebeni, n. = hřeben, der Gebirgskamm.
H. již lomem krásným pozlacené stojí celé.
Pl. I. 79.

Hřebeništice, e, f., die Kammlade beim
Wollweber. Šm.

Hřebenitě, kammartig. H. zoubkovaný.
Kk. Br. 34.

Hřebenitý. H. tykadla. Kk. Br. 2., Stn.
I. 7., horstvo. Stč. Zem. 794., NA. V. 548.

Hřebenka, y, f., sam. u Smíchova.

Hřebenoholeník, a, na., gonioctena,brouk.
H. vrbový, g. viminalis; rudonohý, g. rufi-
pes; pětitečný, g. quinquepunctata; bledo-
žlutý, g. pallida. Kk. Br. 380.

Hřebenonohý, kammfüssig. Rk. Vz násl.

Hřebenonožec, žce, m., cteniopus, brouk.
H. sírožlutý, c sulphureus. Kk. Br. 256.

Hřebenorohý. H-zi, pectinicornia, die
Kammhornkäfer. Brm. IV. 86.

Hřebenorovnač, e, m., der Kammrichter.
Šm.

Hřebenošroub, u, m., die Kammschraube
beim Wollweber. Šm.

Hřebenovitý, kammartig. H. kolo. NA.
IV. 215. H. tykadla, gekämmte Fühler.
Sl. les.

Hřebenovka, y, f. — hřebenka. Šm.

Hřebenovrt, u, m., der Kammbohrer
beim Bohrschmied. Šm.

Hřebenový. H. lůžko, das Kammlager,
Šp., trám, NA. IV. 237., pačíska. Hk.

Hřebenožabrý. H-bří plžové, ctenobran-
chia 1. šírojazyční, rhipidoglossa: a) úšňo-
vití, haliotida : škulenka, úšeň; b) kotouči,
trochina: kotouč, donka; c) bezpupčice, ne-
ritinea: zubovec ; 2. pérojazyční, pteroglossa:

a) obručanky, scalarida: obručanka; b) vo-
renky, janthinina: vorenka; 3. úzkojazyční,
rhachiglossa: a) vinutice, volutina: vinu-
tice, čepicovka, ohnutka, kráténka, oliva;

b) ostranky, muricina: ostranka; c) vřete-
novky, fusina: vřetenovka, láhevnatka; d)
surmovky, buccinina: surmovka, vrše, har-
fofka, nachovec, rournatělec; 4. šípojazyční,
toxoglossa: a) homolice, conoidea: homo-
lice; b) vrtule, terebrina: vrtule; c) věžatky,
pleurotomida: věžatka, vrápovka; 5. desko-
jazyční, taenioglossa: a) zavinutci, involuta:
zavinutec, vejcovka; b) tritonky, tritonida:
tritonka, sudanka; c) šišani, cassidina: ši-
šan; d) křídlatky, strombidina: křídlatka,
nohatka; e) jehlanky, cerithida: jehlanka,
věžule, nedovitka; f) uzlatice, nativina:
uzlatice, velonožka; g) bahenky, paludinida:
břežanka, bahenka, točenka; h) kruhoústky,
operculata: kruhoústka. Vz Frč. 232.-246.
a jednotlivé.

Hřebenule borová, lophyrus pini, die
Kiefernkammwespe. Brm. IV. 363.

Hřebeny, vrch u Holoubkova; samota
u Žebráka.

Hřebenýš, e, m., trichiurus, der Degen-
fisch. Šm.

Hřebeský Jan, katech, a spisov., f v lé-
tech 50tých. S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 565.

Hřebešek, ška, m. H. rožkatý, astragalus
cicer = kozinec cizrnovitý. Let. Mt. S. VIII.
1. 43.