378

Hroznoví řezati; Jediné h. ostaviti. BO.
Sbeřiž h. vinice zemské. ZN.

Hroznovice, e, f., sargassum, der Beeren-
tang, rostl. H. obecná, s. vulgare; ostro-
puchýřná, s. bacciferum. Vz Rstp. 1847.

Hroznovice (Rozněvice), ves v Plzeň.
Blk. Kfsk. 424.

Hroznovka, y, f., uvea, nemoc. Nz. lk.
Cí. Hroznový.

Hroznový. H. cukr, Prm. IV. 127., S. N.,
syrop, mest, Šp., kyselina (paravinná), Trau-
ben-, Paraweinsäure, Nz., KP. V. 13., S. N.,
léčba, S. N., zrno, BO., víno, ZN., krev, j
Ž. wit. Deut. 14., mázdřice, die Trauben-
han t. Rk.

Hroznučký, schaudernd, rauh. Slov. Bern.

Hrozný. V MV. nepravá glossa. Pa. H.
zjev, zjeveni, Vrch., hrůza, Km., osud, Us.
Pdl., smrť, muka, Výb. II. 12., místo, Ž.
wit. Deut. 10., žalář, Pass. XIV., věc. Št,
Kn. š. 28. By premilých z Hroznej vychránil
zkázy Tatrancov. Hol. 245. Hrozní účinkové
hroznými pokutami se tresčí. Cor. jur. Jir.
IV. 3. 2. str. 415. — komu. Zlým lidem
byl h. Pass. raus. 329. H. sluchu. Lpŕ. Sl.
1. 56. — H. = velmi veliký a p. H. hřmot,
Výb. II. 12., strach, hanba, Št. Kn. š. 23.,
pohanění, Vrch., šlechetnost, pokoj, božie
milosrdenstvie. Št. Kn. š. 131., 132., 8. —
Hrozný = údolí u Zbečna. Jsfk.

Hroznýš, H-ši, peropodes, die Sturnmel-
füssler, největší ze všech hadův a škodí
jen svou silou: hroznýš, anakonda, krajta.
H. královský, boa constrictor, die Abgott-
schlange, útlý, vodní, tigrovitý. Vz Frč.
329., Schd. II. 484., Brm. III. 310., 319.,
324., 330., Kram. Slov. Takový živý h. na-
plňuje člověka zdrcujícím úžasem. Ddk. It.
v. 52.

Hrozostrašný, vz Hroznostrašný. Šm.

Hrozová, é, f., osada. Pk. Češt. 9.

Hrož, e, m. = (sv.) Rochus. Šd. — H. =
psi jm. Škd.

Hróž = hrozba, dle Er. ad Kat. 2433.
Ale ,pod hrozí´ jest = pod hrozú. Cf.: Ciesař
kazuje pod hrozú i při milosti. Kat. 1452.
Exc.

Hrsky = hezky, mnoho. H. tam pršelo.
Na Hané. Hz. Vz násl.

Hrský, vz Herský.

Hrsť. Vz Bž. 220. V MV. nepravá glossa.
Pa. V hrsti něco držeti. Svěd. 1569. Už sem
to poznala na hrstce (jak jsem to vzala do
hrsti). Us. Msk. Lopenické dzjevky cjenké,
také cjenké, jako trsci, ohýbajú sa mi v hrsci,
Sš. P. 363. Zbraň do hrsti chytiti Šbr. Zaj.
570. Roste, jako srsť v hrsti = málo. Us.
Bda. Dáš-li prst, vezme hrsť — H. = co se
do ruky vzíti může. Za: ,poklaď polož:
U Opavy: pokladina. Hrstě klasaté rázem
po řadě padaly na zem. Pl. I. 86. Už sme
sa nažaly, hrstí naválaly ; ktože jich poviaže,
keď šuhaj němože? Sl. sp. 135., Koll. Zp.
1. 305. Kdo hrstky odciznje, i korce odná-
šeti může. Us. - H. = malý počet. Lepší
svorná hrstka malá, než nesvorný zástup.
Us. Šd.

Hrstka — H., sam. u Ml. Vožice.

Hrstkář, e , m. = kdo na hrstky prodám,
der Greisler, U Uh. Hrad. Tč, Vz Hrstnář.

Hrstkářství, n., die Greislerei. Vz Hrst-
kář. U Uher. Hrad. Tě.

Hrstkov, a, m., mlýn u Čes. Brodu.

Hrstnář, e, m. — hrstkář. Rk.

Hrstník, a, m. = prodavač hrstí či na
hrsti? Tk. II. 406.

Hrstnouti co kam. Vz Chrstati.

Hršla, e, f. = hrsť. H. ořechů. Cf. Pře-
houšlí. Laš. Tč.

Hrtán = dýchavice. Ž. wit. 13. 3., S tff.,
Slov. zdrav. Úbytě h-nu, laryngophthisis;
křeč h-nu, laryngospasrnus; řez h-nu, laryn-
gotomia. Nz. Ik. Jak víc křičíš, tehdy darmo
h. tvoj nadúváš. Glč. II. 171. — H. = hrdlo.
Koř. grъt, deglutire, devorare. Listy filol.
1880. 199. Cf. Mkl. Etym. 63. Na roboto
kážó, chleba nevokážó, hrnec mlíka do py-
tlíka na h. uvážó. Sš. P. 513.

Hrtáň, ě, m. (chřtán), jen ve smyslu po-
tupném ; též nadávkou: Ty hrtáňu! Ten má
dobrý h. (hodně pije, pojí). U Hostýna. Zkl.
Máme doma mnoho h-ňů (jedlíků). Val. Vck.
H. = piják, žrout. Brt. — H., os. jm. Vck.

Hrtáník, a, m. = křikloun. Vz Hrtániti.

Hrtánil, a, m. = hrtáník. Slez. Šd , Brt.
D.

Hrtániti = hrtán rozdavovati, z plna
hrdla křičeti, vřeštěti. Slez. a Slov. Ten
tam h-ní! Šd., Brt. D. 216. — se s kým
oč: o plot. Phld. II. 533. — se = chrtou-
siti se, sich rackem. Člověk se musí pořad
h. Slez. Šd.

Hrtánový. H. pištěl, Kehlfistel, svaly,
polyp, řez, úbyt, zrcadlo. Nz. lk. H. stří-
kačka, zrcátka. Wld.

Hrtati = hltati. Rk.

Hrtavý = kvapný, ukvapený. U Ronova.
Rgl. — H. = vorax, hltavý, . H. oheň (od
neužívaného hrtati). List. fiiol. 1880. 199.

Hrtiti se. Pl. I 8.

Hrtlík, u, m. = tvrdé zimní jablko. Mor.
Brt.

Hrtmaniť sa = trmáceti se, sich rackern
Slov. Zátur.

Hrtósiti, hrtúsiti se = mnoho dělati,
prací slabé síly napínati, trmáceti se =
hrtousiti se. Mor. Vck , Brt. D. 216.

Hrtousiti, cf. HRtósiti.

Hrtun, ě, m. = hrtán, die Kehie. Laš.
Tč.

Hrtúsati = hrtousiti. Laš. Tč.

Hrtúsiť sa = hrtósiti se. Zlínsky. Brt.

Hrůb, gt. hrobu, m. = hrob. Laš. Tč.
Na matčin h. padla, žalostNě plakala. Sš.
P. 790.

Hruba, y, m. = hrubián. Kam.

Hrubá, é, f. = potok na Mor. S. N. V.
458. — H. (mše), vz Hrubý.

Hrubáč, e, m. = hrubý pilník. Vz Pilník.

Hrubá mše, vz Hrubý.

Hrubá Skála u Turnova. Tk. VII. 412.,
S. N.

Hrubá Voda, Grosswasser, ves u Olo-
mouce.

Hrubavý = drobet hrubý. Mor. Brt- D.

Hrubčice u Prostějova, vz Hrubšice.

Hrubčický, os. jm. Vz Zer. Záp. II. 184.

Hrubě. Vz Bž. 216., 136. — H. = ne
tence. H. tečkovaný, Kk. Br. 32., tesaný.
Us. — H. — velmi. To mu h. nevadí. Us.