380

Je jako hruda (malý a zavalitý). Kšá. Na
zimu hrudka budka (hroudy chrání obilí
od zimy); Zaseti do hrud. Slez. Šd. — H.
Poslal ku kraľovi hrudu svra. Ht. Sl. ml.
210. H. sýra. Brt. P. 165. Chlapci moji,
dobre paste, dám vám zésť Hrudu (sýrek).
S1. sp. 187. Vz Hrouda, Hrudka.

Hrudařka, y, f. = ženská, která hroudy
tluče. Šd. — H. == čistý šat, do kterého se
dává hrudka ovčího sýra a který se věší
na klín, aby syrovátka vytekla. Val. Brt.

Hrudce svacené = hrudí svěcené. BO.

Hruden, měsíc. BO. (Mach. I. 1. 57.).
Vz Hrudný.

Hruděž, e, f., mě. Vz Tk. IV. 595.

Hrudí písčité, die Sandscholle. Škd. H.
jeho jest zlato, glebae illius aurum; H. se
spojovalo. BO. Pakli bude tvrdé hrudie, ale
ztluče je. Št. Ku. š. 97.

Hrudička Alois. Vz Bačk. Př. 167.

Hrudihlava není hmyz, nýbrž hruď a
hlava dohromady srostlé jako u rakův a
pavouků. Mý.

Hrudistý = plný hrud, drsný. Ctnost'
vyznává sama hrdá, že jej cesta h. a tvrdá.
Zbr. Báj. 68.

Hrudka sýra. Vz Hrouda, Hruda. H. =
sýr ze syrovátky v hroudu stlačený. Brt.
Sýr se na hrudky, hrudy prodává. Laš. Tč.

Hrudkovitý, grumös. Nz. lk.

Hrudky, pl., f. = prsa. Cf. Hruď. Němc,
VII. 15.

Hrudnastý, ein wenig schollig. Slov.
Ssk.

Hrudnec, dence, m,, der Schaltmonat.
Šm. Vz Hrudný.

Hrudní, vz Hrudný.

Hrudník = hořejší časť trupu; přední
slove hruď, zadní hřbet, der Brustkasten,
Brustkorb, thorax. Stff. Cf. Slov. zdrav. Na-
bodnutí h-ku, thoracocenteso; měření h-ku,
-metria; dvojčata h-kem srostlá, -didymus.
Nz. lk.

Hrudníkový, thoracicus, Brustkasten-,
Brustkorb-. Nz. lk.

Hrudnový, Schaltmonats-. Šm.

Hrudný, hrudní, Brust-. H. maso, stěna,
plýtva, dutina, útroby, Šp.,koš, Šv., kroužky,
Kk. Br. 5., čivy, vodnatelnosť, obratel, páter.
Nz. lk. — H. = plný hrud, schollig. H.
cesta. Pl. I. 36., 297. — H. = přestupný.
H. léto. Dač. I. 70.

Hruďojazylkový, sternohyoideus. Nz. lk.

Hruďoklíčkový, sternoclavicularis. Nz.
lk.

Hruďoštítový, sternothyreoideus. Nz. lk.

Hrudový, Schollen-, Klumpen-, Šm.

Hruďožebrový, sternocostalis. Nz. lk.

Hrudyň, ě, í., osada na Opavsku. Pk.
Česť. 7.

Hruj, dle Km, hrůj, dle Frč. hruje. Vz
Hruje.

Hruje, e, f., vz Hruj, Hrujovitý. H. vou-
satá, ophidium barbatum; bezvousá, o. im-
berba. Vz Frč. 291. Zda není z hrují nebo
z ještěrek? Msn. Or. 113.

Hrujovítý. H. ryby, ophidini, mají tvar
úhořů, avšak tělo jejich jest se stran smáčk-
nuté. Vz Hruje, Frč. 291.

Hrum, u, m. == hrom. Laš. Tč.

Hrumada = hromada. Laš. Tč.

Hrumadisko, a, n. = hromadiště, veliká
hromada, der Steinhaufen. Laš. Tč.

Hrumný, opak: útlý. Ženy hrumnější
pěšky jdou, útlejší na hovadech jedou. Jir.
exc.

Hrusice, dle Budějovice, Hrusitz, ves
u Kostelce n. Černými lesy. S. N. X. 252.,
Arch. III. 487., Tk. I. 47.

Hruš, e, f. = hruše. Čch. Bs. 76.

Hruša, e, f. = hruše. Slov. Dva jablučka,
trecú hrušu, bo já tebe lubic mušu. Koll.
Zp. I. 135. — H., dle Bača, os. jm. Blk.
Křsk. 1172.

Hrušák, u, m. = mest hruškový, der Birn-
most. U Uher. Hrad. Tč. — H. = hruškový
koláč. Kmk. Sbr. sp. II. 94. — H., a, m.,
os. jm. Tk. V. 138.

Hrušča, ete, n. = hruška. Mor. Brt. D.

Hruščať = chrustěti. Kosti a ořechy
hruščia. Slov. Rr. Sb.

Hruščenka, y, f. = rozvarené hrušky.
Val. Vck.

Hruščica, e, f. = mladá hruška.

Hruščička, y, f., zdrob. hruška. Kdo ty
h-ky očeše, ten svej milence dar pošle. Sš.
P. 751.

Hruščina, y, f. = hruškovina. — H.,
míst. jm. na Slov. Č. Ct. II. 360.

Hruše, pyrus. Vz Hruška. H. obecná či
planá, p. communis, Holzbirne; šípková, p.
bollvilleriana; vrbolistá, p. salicifolia; sněžní,
p. nivalis, Schneebirne. Vz Rstp. 515., Kk.
248.

Hrušečník, u, m. = hrušák. Rstp.

Hrušeň, šně, f. = hruška, hruškový strom.
Dle Brt. zbytečný neologismus, lid toho
slova nezná.

Hrušena, y, f. = stará ženská. Na Hané.
Bkř.

Hrušesmol, u, m., das Phloretin. Vz
Rst. 416., 48.

Hrušice = hruštice. — H., ves v Tábor.
Blk. Kfsk. 151., Sdl. Hr. III. 114., 117.

Hrušický Petr. Tk. V. 77.

Hrušička, y, f. = hruštice.

Hrušiti m. rušiti. Bž. 49.

Hruška strom, vz Hruše, Hrušeň, Hruškoň.
Cf. Slb. 517., Sbtk. Rostl. 13., 156.— 159.,
Čl. 40., Mllr. 85., Kk. 248., KP. III. 273.,
FB. 98., Čl. Kv. 356., Rosc. 164. V MV.
nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 80. —
H. = ovoce. H. baby (veliké, zimní, naze-
lenalé), baronka, blátenka, buláčka, clair-
geau, grunka, hanuška, kravská noha, indián-
ská, krkokryky, lékárnice, losoaka, máslovka
(bílá poazimní, Bachelierova, zimní Liege-
lova, Van Maruma, podzimní Colomasova,
dřevobarevná, Gellertova), melounka, pa-
novnice, pastorka, přestavlčky, prsnice, pu-
kanka, queenka, rajka, ranečka, romeltka,
růžovka, sestrovka, smolinky, sněžní, stop-
čínky, trpčice, uvízavky, Weilerovka, vo-
šičky, výsadky, žultáně, žutaně (žlutaně,
malé žluté). Dumek, Vck., Kšť., S. N., Slm.,
Bayer, Bkř., Rstp. 516., Brt, D. 212. Baňka,
bartonka, błeščičanka, brablčenka, cibula,
cibulína, cibułňačka, cinůvka, cukrovačka,
cvokaňa, dobruša, dražinka (= planuša),



	380

	Je jako hruda (malý a zavalitý). Kšá. Na zimu hrudka budka (hroudy chrání obilí od zimy); Zaseti do hrud. Slez. Šd. — H. Poslal ku kraľovi hrudu svra. Ht. Sl. ml. 210. H. sýra. Brt. P. 165. Chlapci moji, dobre paste, dám vám zésť Hrudu (sýrek). S1. sp. 187. Vz Hrouda, Hrudka. Hrudařka, y, f. = ženská, která hroudy tluče. Šd. — H. == čistý šat, do kterého se dává hrudka ovčího sýra a který se věší na klín, aby syrovátka vytekla. Val. Brt. Hrudce svacené = hrudí svěcené. BO. Hruden, měsíc. BO. (Mach. I. 1. 57.). Vz Hrudný. Hruděž, e, f., mě. Vz Tk. IV. 595. Hrudí písčité, die Sandscholle. Škd. H. jeho jest zlato, glebae illius aurum; H. se spojovalo. BO. Pakli bude tvrdé hrudie, ale ztluče je. Št. Ku. š. 97. Hrudička Alois. Vz Bačk. Př. 167. Hrudihlava není hmyz, nýbrž hruď a hlava dohromady srostlé jako u rakův a pavouků. Mý. Hrudistý = plný hrud, drsný. Ctnost' vyznává sama hrdá, že jej cesta h. a tvrdá. Zbr. Báj. 68. Hrudka sýra. Vz Hrouda, Hruda. H. = sýr ze syrovátky v hroudu stlačený. Brt. Sýr se na hrudky, hrudy prodává. Laš. Tč. Hrudkovitý, grumös. Nz. lk. Hrudky, pl., f. = prsa. Cf. Hruď. Němc, VII. 15. Hrudnastý, ein wenig schollig. Slov. Ssk. Hrudnec, dence, m,, der Schaltmonat. Šm. Vz Hrudný. Hrudní, vz Hrudný. Hrudník = hořejší časť trupu; přední slove hruď, zadní hřbet, der Brustkasten, Brustkorb, thorax. Stff. Cf. Slov. zdrav. Na- bodnutí h-ku, thoracocenteso; měření h-ku, -metria; dvojčata h-kem srostlá, -didymus. Nz. lk. Hrudníkový, thoracicus, Brustkasten-, Brustkorb-. Nz. lk. Hrudnový, Schaltmonats-. Šm. Hrudný, hrudní, Brust-. H. maso, stěna, plýtva, dutina, útroby, Šp.,koš, Šv., kroužky, Kk. Br. 5., čivy, vodnatelnosť, obratel, páter. Nz. lk. — H. = plný hrud, schollig. H. cesta. Pl. I. 36., 297. — H. = přestupný. H. léto. Dač. I. 70. Hruďojazylkový, sternohyoideus. Nz. lk. Hruďoklíčkový, sternoclavicularis. Nz. lk. Hruďoštítový, sternothyreoideus. Nz. lk. Hrudový, Schollen-, Klumpen-, Šm. Hruďožebrový, sternocostalis. Nz. lk. Hrudyň, ě, í., osada na Opavsku. Pk. Česť. 7. Hruj, dle Km, hrůj, dle Frč. hruje. Vz Hruje. Hruje, e, f., vz Hruj, Hrujovitý. H. vou- satá, ophidium barbatum; bezvousá, o. im- berba. Vz Frč. 291. Zda není z hrují nebo z ještěrek? Msn. Or. 113. Hrujovítý. H. ryby, ophidini, mají tvar úhořů, avšak tělo jejich jest se stran smáčk- nuté. Vz Hruje, Frč. 291.	Hrum, u, m. == hrom. Laš. Tč. Hrumada = hromada. Laš. Tč. Hrumadisko, a, n. = hromadiště, veliká hromada, der Steinhaufen. Laš. Tč. Hrumný, opak: útlý. Ženy hrumnější pěšky jdou, útlejší na hovadech jedou. Jir. exc. Hrusice, dle Budějovice, Hrusitz, ves u Kostelce n. Černými lesy. S. N. X. 252., Arch. III. 487., Tk. I. 47. Hruš, e, f. = hruše. Čch. Bs. 76. Hruša, e, f. = hruše. Slov. Dva jablučka, trecú hrušu, bo já tebe lubic mušu. Koll. Zp. I. 135. — H., dle Bača, os. jm. Blk. Křsk. 1172. Hrušák, u, m. = mest hruškový, der Birn- most. U Uher. Hrad. Tč. — H. = hruškový koláč. Kmk. Sbr. sp. II. 94. — H., a, m., os. jm. Tk. V. 138. Hrušča, ete, n. = hruška. Mor. Brt. D. Hruščať = chrustěti. Kosti a ořechy hruščia. Slov. Rr. Sb. Hruščenka, y, f. = rozvarené hrušky. Val. Vck. Hruščica, e, f. = mladá hruška. Hruščička, y, f., zdrob. hruška. Kdo ty h-ky očeše, ten svej milence dar pošle. Sš. P. 751. Hruščina, y, f. = hruškovina. — H., míst. jm. na Slov. Č. Ct. II. 360. Hruše, pyrus. Vz Hruška. H. obecná či planá, p. communis, Holzbirne; šípková, p. bollvilleriana; vrbolistá, p. salicifolia; sněžní, p. nivalis, Schneebirne. Vz Rstp. 515., Kk. 248. Hrušečník, u, m. = hrušák. Rstp. Hrušeň, šně, f. = hruška, hruškový strom. Dle Brt. zbytečný neologismus, lid toho slova nezná. Hrušena, y, f. = stará ženská. Na Hané. Bkř. Hrušesmol, u, m., das Phloretin. Vz Rst. 416., 48. Hrušice = hruštice. — H., ves v Tábor. Blk. Kfsk. 151., Sdl. Hr. III. 114., 117. Hrušický Petr. Tk. V. 77. Hrušička, y, f. = hruštice. Hrušiti m. rušiti. Bž. 49. Hruška strom, vz Hruše, Hrušeň, Hruškoň. Cf. Slb. 517., Sbtk. Rostl. 13., 156.— 159., Čl. 40., Mllr. 85., Kk. 248., KP. III. 273., FB. 98., Čl. Kv. 356., Rosc. 164. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 80. — H. = ovoce. H. baby (veliké, zimní, naze- lenalé), baronka, blátenka, buláčka, clair- geau, grunka, hanuška, kravská noha, indián- ská, krkokryky, lékárnice, losoaka, máslovka (bílá poazimní, Bachelierova, zimní Liege- lova, Van Maruma, podzimní Colomasova, dřevobarevná, Gellertova), melounka, pa- novnice, pastorka, přestavlčky, prsnice, pu- kanka, queenka, rajka, ranečka, romeltka, růžovka, sestrovka, smolinky, sněžní, stop- čínky, trpčice, uvízavky, Weilerovka, vo- šičky, výsadky, žultáně, žutaně (žlutaně, malé žluté). Dumek, Vck., Kšť., S. N., Slm., Bayer, Bkř., Rstp. 516., Brt, D. 212. Baňka, bartonka, błeščičanka, brablčenka, cibula, cibulína, cibułňačka, cinůvka, cukrovačka, cvokaňa, dobruša, dražinka (= planuša),