381

drobčanka (= planuša), drobňačka, dukátka,
dula (kyselá), dulka (sladká), dusačka, dvoj-
vrška, figula, fíková, fíkůvka, funlová, három-
fírka (uh.), hodula, hrbolka, hrdlačka (má
dlouhý krk), hrdlička, hřebíčková, hučnica,
chlastačka (když spadne, rozbije se), chvo-
stačka, chvostalík, chvostula (má dlouhou
stopku), jádernička, jahodňatka, jakubinka
(laš.), jakůbka, jaškula, jezerůvka, johanůvka,
juřenka, káčirka, kamenůvka, kameňorka
(Místek), kapaňa, karmasňánka, kłokočka,
knězská, konopula, koňská hlava (= baba),
kořenačka = kořenůvka, kozička (cukro-
vačka), kramoliška, křehňačka, křehnatka,
křehula, krkoška, kulka, kvadrátek, limónka
(= císařská), lipinka, lipůvká, mackůvka,
makůvka, margétka, martinka, maškrtka,
maštálka, mateřica, matušovská, medová,
medovička, medůvka, medula, micháłka,
michalanka, michałůvka, močidéłka, múčná,
muškátová, mynarka, nadchałúpčena, naj-
sarka, němcůvka, okruhlinka, omizara,
ondráška, ovesnička, ovesňorka (Místek),
ovsenka, ovesňunka (laš.), pasečanka, pa-
vłůvka, pecen, pergamotka, pchavka, pio-
várka, plánka, planuša, plaňorka (Místek),
pluskávka, podzelůvka, polepšínka, přesta-
vlčka, pROsnačka, pružunka, ptáčka, rež-
natka, rybinka, sadová, sedłářka (= moči-
délka), sivula, słovenka, slovenůvka, smr-
děna, stodolůvka, stokráťdobra, střešňačka,
sudinka, svatojánka, ščepka, šedivinka, še-
důvka, šedula (= baba), šemedyja, šetka
(sladké hrušky, vařívají se i včeiám), šídło,
šidłavka, šidłovačka, šidłůvka, škarédka,
šlížek, špeková, špička, špiňůvka, špížek,
štemberka, šumberka, tabačka, tareoka,
tolarka, trpka, trpula, trpíška, tykva, ty-
kvica, tvrdaňa, tvrdula, uherka, ušípanka,
valaška, valčenka, včelařka (= šetka), vče-
lička, včelůvka, vinohradka, visačka, vísaha,
visatka (neskoré, visí, až opadá list a na-
padne sněhu), vodňačka, voňačka, voňatka,
vonuša, vonná, vranůvka, zimůatka, zimnica,
zimňačka, zimozrałka (zraje pozdě), žbánek,
židovská, žítnačka, žitnica, žlutaňa (val. —
planuša), žlutička. Brt. D. 212.— 213. Na
Slov.: císařská, kamenitá, madová (medová),
nakyslá (navinulá), obdlužná, pasťová (jako
pěsť veliká), planá, ranňá (jakúbinka), sladká
(hadbávnica, muškatelka), ščepná. Bern. H.
sladká, šťávnatá, červivá, naražená, shnilá,
nahnilá, prašivá, loupaná, nadívaná, lisovaná,
vařená, dušená, pečená, sušená, kandovaná;
hrušky v páře, s octem, se zázvorem, se
šípkem, s cukrem, s brusinkami, s gdou-
lovou šťávou, s hořčicí zadělati, h. s vinnou
omáčkou atd. Šp. Cf. Kram. Slov. Kamenité
h. za příčinou nedostatku potravních látek
a vody. Gdoule, hrušky a mišpule mají
v šťavnaté dužnině obyč. osamotnělá tvrdá
zrna. Pta. Vyšívání na hrušku. Mor. Stojí
hRuška v širéna poli, kdo je šelma, ten se
bojí; já sem šelma, nebojím se, vemu palaš,
postavím se, hRajte mi, trubte mi marš, ať
mám na vojnu kuráš! Us. Řečí tou hrušek
v popele hledal (chytře jednal). Bart. Zralou
hrušku snadno třásti. Hkš. — H. = boule
na čele. Val. Vck. — H. u šavle atd. Hruškou
rapírovou ho za krk udeřil. Wtr. — H. na

přezmenu (váze) = běhoun, der Laufer, das
Laufgewicht. Us. Mý., Bka., Vck., Šp. —
H, Hruschka, ves u Kojetína; sam. u Ne-
veklova. D. ol. I. 980. — H. y, m., os. jm.
Mus. 1880. 250., Tk. V. 167. — H. z Března,
vladycká rodina. Vz S. N. — H. Martin,
archivář v Plzni, 1815.-1871. Vz S N. X.,
Jg. H. 1. 2. vyd. 566. — H. Jak. Vz Tf.
Odp. 387. — H Mat, farář. 1561. Jir, Ruk.
I. 263. O jiných H. vz Blk. Kfsk. 1321.
a. b., 181., 194.. Sdl. Hr. II. 277.

Hruškov, a, m , Hruschkow, mlýn u Čá-
slavě a Čern. Kostelce.

Hrušková Studánka, Brünnelbad, koupele
u Rychnova.

Hruškovatý, lépe: hruškovitý, birnartig,
Šm.

Hruškové Dvory, Birnbaumhöf, ves u Ji-
hlavy.

Hruškovec, vce, m.= jm. lesa v Jakub-
čovicích na Opavsku. Šd. — H., tinea po-
monella, der BirneHvogel (motýl). Šm.

Hruškoví, n. BO,

Hruškovic Sam., básník ku konci 17. stol.
Vz S. N.. Tf. H. 1. 3. vd. 41, Jg. H. 1. 2.
vd. 566 , Šb. D. ř. 2. vd. 249., Jir. Ruk. I.
243., Pyk. P. II. 368., 453.

Hruškovice, e, f. Rstp. 516. — H., dvůr
u Uher. Hradiště.

Hruškovický mlýn (prostřední, horní a
dolní), mlýny u Uher. Hradiště.

Hruškovina, y, f. = hruščina. Birnmost.

Hruškovník, u, m. = hruškový koláč.

Hruškový. H. kaše, kompot, syrup, le-
ktvař, mest, ježek či pudding, vařivo, med,
sýr, knedlík, šťáva, břečka, šampanské,
tykev, ocet, mražené, šalotka, Birnchalotte,
polívka, doRt, omáčka, křížalka, Birnscheibe.
Sp. H. tlakoměr, vz Stč. Zem. 562., zkoušky
u vývěvy. KP. II. 85.

Hrušky, pl., f., Birnbaum, vsi u Břeti-
slavě a u Slavkova.

Hrušmech, u, m., bryum, das Kissen-,
Sternmoos. Šm.

Hrušňák, u, m. = vdolek n. koláč na-
mazaný hruškami. Zlínsky Brt.

Hrušník. Rstp. 516. — H., pyrola rotundi-
folia. Let. Mtc. S. VIII. 1. 33. Dle Rstp.
994.: hruštička okrouhlolistá.

Hrušnový = hruškový. H. dříví. Sl. les.

Hrušoň, ě, f., der Birnbaum. Šm., Kmk.
Kuk. II. 103.

Hrušov, a, m., Hruschow, vsi u Vltavo-
týna a u Star. Benátek, S. N. X. 253., Sdl.
Hr. I. 65., 69., III. 197.; mlýn u Černého
Kostelce; sam. u Písku a u Brandýsa nad
Lab.; Hruschau, ves u Mor. Ostravy. Tov.
129. — Cf. Blk. Kfsk. 1321.

Hrušová, é, f., Hruschau, ves u Vys.
Mýta. Sdl. Hr. I. 254, II. 101.

Hrušovanský Václ. Blk. Kfsk. 1123.

Hrušovany, dle Dolany, Hruschowan,
ves u Žatce; Grussbach, městečko v Br-
něnsku, Půh. II. 127., 132., S. N.; Rohrbach,
ves u Židlichovic: Ruschovran, ves u Lito-
měřic. PL. Cf. Tf. Odp. 286., Blk. Kfsk. 1321.,
Rk. Sl.

Hrušové, Hrušoví, n., les u Laškova
na Mor. D. ol. VI. 278., IX. 364.