389

galánká. Brt. P. 116. — H. = vysoký člověk,
baumhoher Mensch. U Olom. Sd. — H., u,
m. = holandr, krupník, holländische Graupen-
mühle. Rgl., Km. - H. = čes. tanec. Škd.,
Bačk.

Huláňati = hulákati. Vsacko. Vck., Brt.
D. 158.

Hulaňátko, a, n., Uhlanenkind. Přinesla
si h. v strakaté peřince. Er. P. 171.

Huláni, pl., m. = paseky na Hovězí a
u Vsetína. U Hulánů. Vck.

Huiáník, a, m., der Pikenträger. Šm.

Hulánka, vz Hulán. — H. = pramen,
Quelle. Sl. les.

Hulánský. H. čtyrrožka (čepice). Tbz.

Hulany, dle Dolany, několik domkův
u Vsetína.

Hulati = kolébati. Cf. Hula. V dětské
řeči. Mor. Brt., Škd., Tč. — H. = v hule
spáti. Tě. Hulaj, nynaj a neplač, pil by pivo
kolébač, kúpil by si, nemá zač. Sš. P. 510.
Hulaj, belaj, synu. Sš. P. 140. — H. = ve-
seliti se, baviti se, hulákati, nezdoby robit,
lenošiti, hýřiti a p. Slov. Húlaj dušo! Slez.
Šd. Nabrali kořalky a zašli do lesa hulat.
Slez. Šd. — kde: v hospodě. Slez. Šd.
A keď hulia kozačina po tom šírom poli,
oj či tebe, Ivasenko, srdce nazabolí ? Btt.
Sp. 181. — kde s kým jak dlouho.
V Trenčíne h-li veselo zemania s mešťanmi
a sedliakmi tri dni a tri noci. Phld. III.
570. — jak. Piť a h. po kozácky. Phld.
VI. 223.

Hulava = deštivé mračno, přeháňka. Mor.
Brt. D. 217. Pres jasný sa valí do pólnoci
h. oblak. Hol. 114.

Hulčín, a, m., Hultschin, mě. v prus.
Slezsku. Vz S. N.

Hule! Volání na ovce. U Jižné a j. Vlk.,
Vrů.

Hulečka, vz Hola.

Hůlečka, y, f. = držátko, der Federhalter.
U Príbora. Mtl. — H. k namáčení do kávy,
die Stange. Dch.

Húlej, e, m. Dážď, čo po celom jednom
kraji dlhšou a povšechnou prškou padá, volá
sä húlej. Slov. Hdž. Čít. 155.

Hůlence, vz Holenec. Šm.

Hulenka, y, f. = kolébka, hula (v dětské
řeči). U Olom. Sd.

Hulenkati koho = kolébati (v dětské
řeěi). Olom. Sd.

Huleti, vz Hulati. A kněžie berú a mnišie
hulejí a obojí chválé, že dávají jim. Hus.
II. 305.

Hulevník, u, m., sisymbrium, die Rauke.
H. obecný, s. officinale; veloděmý, s. Sophia.
Vz Rstp. 80„ FB 76., Čl. Kv. 295., Slb.
710, Kk. 214,, Rosc. 145., Mllr. 44., 99.

Hulice, Hullitz, ves u Doln. Královic.
Tk. III. 35.,, Blk. Kfsk. 374. — H. = ulice.
U Bzence. Šd.

Hulička, y, f., vz Hula.

Huličky, adv. Pojď h. (do hulky, hajat).
Slez. Šd.

Hulík, a, m. H. pomořský, der Seeregen-
pfeifer. Sl. les.

Hulín, a, m. Hullein, mě. u Kroměříže.
Vz S. N.; Hullin, ves u Sedlčan. Blk. Kfsk.
493.

Hulíhati —- brečeti, řváti, weinen, plärren,
brüllen. Val. Vck.

Hulinkovati = plakati. U St. Jič. Brt.
D. 217.

Hulínky, pl., m. Na H-cích, jm. rolí
u Vel. Meziříčí.

Huliti = silně kouřiti. Ve vých. Čech.
Ktk., Kšť, Back., Vk. — se. To se to hulí.
Kál. To se hulí z komína. Brnt.

Hůlka, y, f., vz Hula. Pojď do hulky
(spat). Slez. Šd.

Hůlka, vz Hůl. H. u smyčce, der Stock,
Hud., malířská, Pdl., nořecí, Tauch-, Wld.,
slaná (pečivo), Salzstange. Dch. Včil mě
utíráš lekovú hůlkú. Sš. P. 532. Vz Másel-
nice. — H. = tenká noha, ruka. Ten má
jenom hůlky. Us. — H., der Flege.halter.
U Příbora. Mtl. — H., y, m., os. jm. Mus.
1880. 372.

Hůlkář, e, m. = kdo dělá hůlky nebo je
prodává. Us. Brt.

Hůlkonoš, e, m., der Stabträger. Dch.

Hůlkovatec, bactrydium. H. žlutý, b.
flavum. Vz Rstp. 1983.

Hůlkový. H. plot (tyčkový), der Stake-
tenzaun, Sl. les., teploměr, Wld., písmo, die
Nadelschrift. Šand.

Huľky, hulky! Tak volají na husy, aby
přišly. Slov. Ssk.

Hulman, a, m., semnopithecus entellus,
der Hulman. Brm. I. 89.

Hulok, a, m., hylobales hulock, der Hu-
lock. Brm. I. 80.

Hultaj. Také na Mor. A teho h-ja tře
kati stinaju. Sš. P. 777.

Hultajský = hulvátský. Rk.

Hulu. Hulu belu, malé dítě, kolébu tě.
Mor. ukolébavka. Sv. Jozefe, kolib diťatko,
hulu, hulu Jezulatko. Sš. P. 737.

Hululu, hululu, ztratila košelu, kdo našel,
nech vrátí našemu díťati. Sš. P. 508.

Hulvácký, vz Hulvátský.

Hulvát. Polič. Pokuty. 87. Urazí-li h.
tebe, zneuctí jen sebe. Dch.

Hulvátský. H. léta, die Flegeljahre. Dch.

Humanism-us, u, m. = při vychovávání
a vzdělávání onen směr, který ne tak k po-
třebám vezdejšího praktického života hledí,
nýbrž mravní, aesthetickou a intellektualní
stránku člověka s jakousi souměrnou mnoho-
stranností a organickou souvislostí vzdělati
se snaží. Vz více v S. N. Cf. Tf. H. 1. 3.
vd. 38., 39., 42., 43., 76., 77., Sbn. 687.,
Ukaz. 45. Der Humanismus.

Humanisticky, humanistisch. H. se vzdě-
lati. Nl.

Humanistický, humanistisch. H. hnutí.
Mus. 1880. 477., názory, ib. 476., směr. Ml.

Humberk, a, m., Hurnberg, ves u Richm-
burka; zaniklé místo na Mor. D. ol. X. 604.

Humboldtit, u, m., nerost. Vz Schd. II.
61., S. N.

Humbug, u, m. (hömbög) = umění šáliti
lidi dryačnickým nebo jiným podvodem,
aby z nich peníze vylákal. S. N.

Humburky, dle Dolany, Humburg, ves
u Nov. Bydžova; Hohenbruck, ves u Tru-
tnova. Blk. Kfsk. 1322. a. b., Sdl. Hr. V.
361.