390

Hume-a, e, f., humea, květina. H. libo-
vonná, h. elegans. Dlj. 42.

Humené, ého, n., osada na Slov.

Humenec = čihadlo. Vz KP. III. 349.,
S. N. H. skřipcový, s jednoduchou stěnou,
napájecí, střelčí, na pěnkavy. NA. IV. 119.
Cesta h-ci byla kratší. Koll. IV. 106. Každý
vlastenec o svůj h-nec a vlasti šípek. Č. M.
56. — H. = les u Zašové, Pk., pole na
Vsacku, Vck., ves u Benešova. Cf. Tk. I.
608.

Humenečko, a, n., vz Humno.

Humení, n. = humna. Pk.

Humenice = mlat, die Tenne. Slez. Šd.
— H. — pírna, die Banse. Slez. Šd — H. —
patro ve stodole. U Opavy. Klš. — H. =
dřevěné sloupy. Vedlé oplotně musí být h.
U Hořic. Hk. H. — prkenná stěna dělící
přístodůlek (susek) od mlatu (humen). Ostrav.
Wrch. — H., Meierhof, ves Nov. Hradů.
Blk. Kfsk. 652., Sdl. Hr. III. 303.

Humeník, a, m., der Scheueraufseher.
Slov. Ssk., Bern.

Huménko, vz Humno.

Humenní. H. vrabci. Bart. 89.

Humerale, das Achseltuch.

Humhal Frant., 182:5.-1848. Vz Jg. H.
1. 2. vd. 567.

Humice = Humnice.

Humin, u, m., das Humin. Sl. les.

Huminový = prstový, Humin-. H. látky,
Huminsubstanzen. Nz., kyselina. Sl. les.

Humkati = houpati. U Olom. Sd.

Huml Ant. Václ., řed. učit. ústavu v Sobě-
slavi, nar. 1831. Vz S. N. X, Tf. H. 1. 3 vd.
167., 200.

Humlena, y, f., sam. u Třeboně.

Humna, vz Humno.

Humňany, dle. Dolany, Humnian, dvor
u Písku. Blk. Kfsk. 1179.

Humnař, e, m. = kdo humno ubíjí, mlat.
Slez. Šd. Laš. Brt. D. 217.

Humnice, Humnitz, ves u Klášterce. Blk.
Kfsk. 624.

Humniště, ě, n. = mlat, area. BO.

Humno = stodola a místo za ní. MV.
Cf. Mkl. Etym. 81. Dyž sem já šel skrze
humny, verbovali tam dragoni. Čes. mor.
ps. 247. Voní majó peníze za humne v ka-
meňó. Sš. P. 683. Za našima humny roz-
marínček bojný. Sl. ps. 271. Za našima
humny kvitně kvitkem rež. Sš. P. 404.
Jeho zraky vidí dále nežli za humna. Šml.
Dáš jemu ztravu z stád i z humna i z lisic
tvých. BO. — H. = mlat. Čá to devenka
to žitko veje na humně? Sl. ps. 214.— H.
ve sladovně, die Malztenne. Dch. H. pod-
zemní, polopodzemní, pozemní, nadzemní.
Zpr. arch. VII. 56. — H. = zahrada. Na
Zlínsku, v Podluží. Brt. — H. = pole
úrodná. Us. u Uh. Hrad. a j. na Mor. Tč.
Plelo dívča, plelo len nedaleko od humen;
Za našim humenkem na luce pasla tam dě-
vucha kačice. Sš. P. 320., 405, Ohledaje,
aby sě koni neprolomili do humna, i pre-
stúpil sem do jeho humna chtěje ptáka ja-
kéhos polapiti. NB. Tč 81.

Humny, Ovny, dle Dolany, Humen, ves
u Slaného. Blk. Kfsk. 1205.

Humor pravý, křivý, přirozený, naivní,
zlomený, volný, trpký, šibeničný. Dk. Aesth.
376.-377., Jg. Slnosť. 46.

Humoreska, y, f. = žertovná povídka,
rozmarná črta. Kutn.

Humoristický roman. Jg Slnosť. 129.

Humoristika, y, f., die Humoristik. Nz.

Humosní půda = mající mnoho prsti.
Hosp. list. 1883. 146.

Humpliar, a, m. = humpléř. Slov. N.
Hlsk. II. 233.

Humplovati = skákavě jíti. Na berlách
h-val přes ulici dále. Us. Tč. — se = gla-
sovati se. Val. Vck.

Humpolák. — H. = Němec na rozhraní,
který neumí ani německy ani česky dobře
mluviť. Us. Rjšk. — Humpoláci — bačko-
ráci. Vz Sbtk. Krat. h. 41.

1. Humpolec od Humpolta. Pal. Rdh. I.
132. Humpolští vozí sukno do valchy v pytli;
H-ští měří sukno na věrtele (míra kolem
věrtele obnáší loket). Měl by platiti a pe-
níze u ďábla nebo: na H-ci. Vz Sbtk. Krat.
h. 41. — Cf. Tk. I. 608., IV. 727., V. 242.,
VI. 185., S. N. III. a X., Tk. Ž. 124., Sdl.
Hr. I. 82., 254., II. 49., IV. 309., Blk. Kfsk.
1322. — H., lce, m., os. jm. Tk. III. 638.,
VI. 51., Tf Odp. 387., Jir. Ruk. I. 270.

Humpolecký Dvůr, osada u Humpolce.
— H., os. jm. Tk. V. 82., S. N., Žer. Záp.
II. 184., Jir. Ruk. I. 278., Sbn. 943., Blk.
Kfsk. 202., Sdl. Hr. III. 303.

Humpolka, y, f., několik domků u Ti-
šňova.

Humpora = hompara. Slov. Rr. Sb.

Humprasky, ves zašlá v Litom. Blk.
Kfsk. 53.

Humprechtice, jm. míst. Vz Tk. I. 436.

Humpreska, y, f., sam. u Nestržic.

Humra, y, f. Rak h., die Hummer.

H umří, Hummer-. Maso z ocasu kroko-
dilova s humřím srovnati lze. Ves.

Humulec, lce, m. = závěrka, die Hemm-
kette. Čsk.

Humus. Vz Šfk. 558., KP. III. 214., Schd.
I. 420.

Humusovitý = prsťovitý, humusähnlich.
H. hmota. Sl. les.

Humusový, Humus-. H. zemina. KP.

Hun, gt. honu i hunu, m., die Jagd. Laš.
Tč., Sš. P. 623.

Huna, dle Káča, huňka — halena valašská
(bílá nebo hnědá). Val. Vck. H. = valašský
plášť z hrubého sukna. Bdl. Ve všední den
nosí Valaši huňu, huňku, krátkou to halenu
z bílé húně či z valašského sukna. Nl.

Huňáč = medvěd. Kv. — H. = huňatý
pes. Us. Kšť. — H., lachnaea, brouk. H.
dlouhonohý, 1. longipes. Kk. Br. 367.

Huňačka, y, f. = hunisko, hrubý šat
z houně. Slov. Hdk. C. 378. H. = široká
dlouhá vlněná zástěra, která se nosí po do-
mácku. Němc. IV. 430.

Huňafa, y, m. = fouňa (nadávka). U Ži-
rovnic. Vlk.

Huňák, u, m., ein Kotzenkleid für Weiber.
U Olom. Sd. — H., u, m., Guanako (peru-
anisches Schaf). Šm.

Huňaný = s húně. Kotzen-. H. halena,
galaty. Slov. Tč.