391

Huňatka, y, f. = huňatá čepice. Rgl.

Huňatoštítník, a, m., anisarthron, brouk.
H, chluponohý, a. barbipes. Kk. Br. 346.

Huňatounký, kurz-, schwachzottig. Rst,
417.

Huňatý. Čl. Kv. XX. H. zimník, Us.,
krovky. Kk. Br. 6. Pustila se čerta a chytla
se h-ho kožichu. Němc. V. 296. Šat z h.
sukna. Ler. H. kůrovec, bostrychus auto-
graphus, zottiger Fichtenborkenkäfer. Sl. les.

Huůavý = huňatý. H. rúcho. Trok. 2L, 22.

Huncfut atd., vz Huncút. Bern.

Huncovati, herumjagen, sich balgen.
Chlapci (se) na ulici huncujú. Laš. Tč.

Huncula, y, f. = děvucha, která se huní
po vsi, která huncuje, die Herumstreicherin.
Laš. Tč.

Huncút, a, m. = darebák, lump, padouch,
holomek, der Spitzbube, Hundsfott. H. naj-
väčší. Sl. sp. 100. Milovala som jedneho,
nebol h. hoden teho. Sl. ps. 64. Chlapec
malý ale h. zrälý. Slov. Zátur.

Huncútky, pl., f, die Haarschnecken an
den Schläfen. Slov. Ssk.

Huncútovať, Hundsprotte heissen. Slov.
Ssk.

Huncútský, spitzbübisch. Slov. Loos.

Huncvúství, n. = darebáctví, die Hunds-
fötterei. Slov. Ntr. V. 290.

Huncvút, a, m. = huncút. Slov. Ntr.
IV. 178. Ty mňa nemiluješ, len opovrhuješ,
h-tu druhému tvé srdce slibuješ. Koll. Zp.
I. 117.

Hunčice, dle Budějovice, Hundschitz, ves
u Plzně, S. N. X. 255., Blk. Kfsk. 920.;
Untschitz, ves u Víškova. PL.

Hunčín, a, m., Hohenstein, ves u Chaba-
řovic.

Huučka, y, f. = houpačka, die Schaukel.
Slov. Loos.

Hunčkati = kolísati. Slov. Ssk., Loos.

Hunčovice, dle Budějovice, Huntscho-
witz, ves u Litovle. D. ol. IV. 120., 262.,
I. 145. a j.

Hunčovský Jan, 1752.—1798., professor
anatom. Vz S. N.

Hundala, y, m. = vlk. Vz Drganica.

Hundelatý = huňatý. H. pes. Sá. Ves.
rom. 111.

Hundrák, u, m. = dudliak. Slov. Ssk.

Hundrati, hundrovati = dudlati. Ssk..
Zátur., Rr. Sb., Ntr. IV. 120., 122.

Hundravý = bručivý. Slov.

Húně. V húni chodie. Pass. mus. 280.
Vz Houně.

Hůnek, nku, m. = hůn. Sš. P. 623.

Huněk, nka, m., os. jm. Tk. V. 99.

Huneš z Brloha. Sdl. Hr. V. 338.

Hunětice, míst. jm. Pk. Npj. 42.

Huniadka, y, f., mlýn u Jaroměře.

Hunice, e, f. = houně. Šp. H. lisovací,
das Presstuch. Šm.

Hunicha, y, f., thorea, rostl. Vz Rstp.
1873.

Hunín, a, m., ves u Tišňova.

Huniti = honiti. Laš. Tč.

Hunivka, y, f., hirtella, der Kräusler.
Šm.

Huňka, y, f., vz Huňa. Us. Val. Vck.,
Dch., Pokr. Pot. I. 330.

Huukač, e, m. = houpačka. Na již. Mor.
Sd.

Hunkačka, y, f. = hunkač. Mor. a Slov.
Tč., Šd.

Hunkati = houpati, schaukeln. — čím:
dítětem. — se kde: na hunkačce. Mor. a
Slov. Tč.

Huňkovec, vce, m., řeka na Slov. Č. Čt,
352.

Hunkovice, dle Budějovice. Hunkowitz,
ves u Zidlichovic.

Huňky, pl., f. = papuče z valašské húně.
Mor. Šd.

Hůnky, pl., m., od hony = menší oddíly,
dílce. U N. Kdyně. Rgl.

Hunnevald Ign. Jg. H. 1. 2. vd. 567.

Hunni-us, a, m. H. Egid. Jg, H. 1. 2.
vd. 567.

Huňoúst, u, m., Rouhamon, lasiostoma.
Vz Rstp. 1064.

Hunové, vz S. N., Šf. Strž. I. 359.

Huut v dolech. Vz KP. II. 68., 87. Ne-
robím na štrose, ale s huntom behám. Koll.
Zp. I. 348. — H. = kus syrového dřeva, co
by na rameni unesl. U Vltavotýna. Jdr. —
H. = poleno pařezové, sukovité. Ten se těch
huntů naštípal. Val. Brt. D. 217. U Místka.
Škd. — H. = mizina. Už je na hunté. Us.
Ktk., Kutn. — H, a, m., os. jm. Tk. V. 60.

Huntéř. Vz Tk. II. 371., 380.

Huntéřský, huntířský trh, Stechvieh-
markt. Us. Pd1.

Hunteřství, n., die Stechviehschläehterei.

Huntí, n. == dříví, z něhož šindel se dělá.
U Počat. Jdr. Cf. Hunt.

Huntíř, vz Huntéř. U Počát.

Huntířov, a, m., ves u Železného Brodu;
Güutersdorf, ves u Kralové Dvora. Blk.
Kfsk. 534., 805.

Huntov, a, m., myslivna u Kamenice n.
Labem. Tk. III. 36., 46., Sdl. Hr. IV. 370.

Huntovice, dle Budějovice, také Chomu-
tovice, Huntowitz, ves u Říčan.

Huny = hony. On má pole na dvoje
huny. Laš. Tč.

Hup. Do hupku = honem. Laš. Brt. D.
— H., a, m. = psí jm. Škd.

Hupati, hüpfen, springen. Šm. Vz Hup-
nouti.

Hupčiti, il, ení = poskakovati, hupkati,
hüufen. Dítě je zdravé, celý den hupči. Šd.

Húpík, a, m., os. jm. Arch. III. 507.

Hupitfem, hupitkem = hupkem. Vz Hup.
Brt. D„ Šd.

Hupity = hupitem. Us. Škd.

Hupkem, vz Hup.

Hupky, vz Hup.

Hupnouti, pnul a pl, utí == skočiti. Vz
Hupati. Zajíc v zelí hupne zdráv a celý.
Kká. Td. 187.

Hupot, u, m. Dupotom, hupotem dačo
letí hore Váhom. Zem šumie od dupotu
hopotu. Klčk. Zb. III. 123.

Hups! Udělal tam h. (skočil). Us. Sd.

Hupsati, hupsnouti = hupkati, skočiti. Na
koněc masopusta každá blecha (alias: každá
tlustá) hupsá. Slez. Šd.

Hůř. Už je zle a bude h., už pro nás
chystají v košinách vůz. Sš. P. 575. —
H. = více. Pijte h. Ve vých Čech. Kál.