392

Hůra. H. (hora) Kunětická. Sdl. Hr. L
48. Neměl by nade mnú moci i jedné, kdyť
by nebylo dáno s huory. Št. Kn. š. 20. —
H. = půda (pod střechou), podstřeší, pod
kroví, podnebí. — H., samota u Krumlova;
myslivna u Sobotky. — H., Hůrka, pole
u Kelče. Pk.,- H. Dlouhá, hora na Vsacku.
Vck. — H. Červená v Hradecku. Blk. Kfsk.
531.

Huračica, e, f., čes. tanec. Bačk.

Hůrák, a, m., os. jm. Tk. II. 241.

Hural, u, m. = oblíbené jídlo z bezinek
na mor. Slov. Bezinky se s moukou zavaří;
potom se dá do toho mléko, cukr, skořice,
čerstvé švestky (trnky) a konečně se vše
máslem omastí. Vck., Hz.

Huřani = obyvatelé horního (jižního)
konce dědiny ve Fryčovicích. Brt. D. Vz
Dalani.

Hurank, u, m. Slov. Po love začal h.
sa veselý, jedlo, pilo sa celú noc, deň celý.
Sldk. 512.

Hurban, a, m. H. Jos. Milosl., dr. theol.
a ev. farář v Hlubokém na Slov., nar. 1817.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 124., 186., Slavín II.
266., S. N. III. a X., Jg. H. 1. 2. vd. 567.,
Šb. D. ř. 2. vyd. 249., Pyp. K. II. 539. —
H. Svetozar (Vajanský). Pyp. K. II. 478.

Hurbanův. Hurbanovo povstání, Hurba-
nova vojna sluje na Slov. zářijové povstání
r. 1848.— 49. Pokr. Pot. I. 29.

Hurčeti, el, ení = vrkati, girren. Samec
hurčí. U Místka. Škd. — H. = rochati,
grunzen. Prase hurčí. Mor. Brt.

Hurda, y, f. = divoká kráva. Mor. Brt.

Hurdačka, y, f. = řídká kaše z mouky
a z durdéného mléka. U Místka. Škd.

Hurdálek. —H. = hrkálek, vozík, na
němž se hurda, ein Rumpelkasten. Vz Hur-
dati. Šd. — H. Jos. Frant, 1746.-1833.,
biskup litoměř. Vz S. N.

Hurdati, hurdnouti = hrncovati, hrbol-
covati, stossen, holpern, rütteln, lärmende
Stösse machen. Mor. a slez. Mtl., Škd. —
čím: kolébkou. Tč. — jak. Kolébka strašné
hurdze. Las. Tč. — kde. Na hůře cosi
hurdlo, jakoby bečka spadla. Las. Tč. Na
sanách něhurdalo to hrubě. Slez. Sd.

Hurdikati == hurdati. U Místka. Škd.

Hurdyburdy. Říkaj o rychlém mluvení,
pracování. U Místka. Škd. — Krocan dělá
hurdyburdy. Us. Škd. — Bylo tam h. (zle).
Hned je h. (zhorka nakvašen). U Poličky.
Kšá.

Hurdych, a, m., os. jm. NB. Tč. 141.

Hurhaj, e, m. = křik, hluk, hřmot. Slov.
Z ulice ozýval sa strašný h. HVaj. BD. II.
93. Lepší jeden h. než desat beda. Rr. Sb.
-- Phld. III. 3. 279., IV. 156.

Hurhajovna, y, f., der Tummelplatz?
Premenila miesto Bretislavu na h-nu naj-
rozpustilejšej chasy. Phld. III. 347. Celý
kaštiel se stal h-nou gardystických důstoj-
níkov. Ntr. V. 283. (IV. 137.).

Hurisky == dívky v ráji Mohamedově,
mladé, krásné, nestárnoucí, jež slouží vě-
řícím. Vz S. N.

Hurka, y, f. H. k čistení zlata. Vz Dur-
chan (dod.). — H. = jelito. Slov. Ssk. —

H. Jos. a Frt., hudebníci ku konči 18. stol.
Vz S. N.

Hůrka = malá hora. Sv. muže ty a tyto
ženské h. nevysoká dělila. Koll. 1. 222. —
H., vsi u Jistebnic, u Votic, u Chrudimě,
u Chrasti, u Klatov, u N. Jičína, u Bene-
šova, u Budějovic; sam. u Dnespek, u Sedl-
čan, u G. Jeníkova, u Chotěboře, u Písku,
u Sušice; myslivna u Batelova; několik
domků u Místka; Na Hůrkách, sam. u Tá-
bora; V Hůrkách, osada u Pelhřimova;
něm. Silberlingbad, sam. u Přeštic; něm.
Horkau, ves u Kadaně; Hurkenthal, ves
u Sušice; Stuben, ves u Plané; H. Bílá,
Weiss-Hurka, ves u Vodňan; H. Modrá,
Blau H., ves u Veselí v Buděj.; H. Hoře-
tická, Hurka = Hořetitz, ves u Neveklova;
H. Kopínoská, Hurka Kopinos, ves u Ne-
veklova; H. Leskova, osada u Golč. Jení-
kova; H. Nová, Neu-Hurkenthal, sklárna
u Sušice; H. Stará, Alt-Hurkenthal, sam.
u Sušice. PL. — Čechy I. 83., 104., 66.,
80., Blk. Kfsk. 1322., Sdl. Hr. III. 303., IV.
249. — H. = vrch u Lebečova, Krč., u Do-
mažlic, Jrsk.; kupa křemence u Chesnovic,
Krč.; kopec u Plzence, Krč., u Sedlce. —
H., y, m, os. jm. Sdl. Hr. I. 254.

Hurkati. — H. = vrkati, girren. Cf.
Hurčeti a násl. — kde. Něhurkej, holubku,
na zelenem dubku. Brt. P. 155. — H. =
buditi, povzbuzovati. Brt. D. 217.

Hurkotlivý = vrkavý, girrend. H. holub.
Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 108.

Hurky, pl., f. = jaternice, jitrnice, Leber-
würste. Slov. H. a klbásy. Mt. S. I. 210.,
Dbš. Obyc. 30., Zátur. Priat. III. 93.

Hůrky, pl., f., der Ober-Grund. Dch. —
H., něm. Hurek, vsi u Lišova a u Mýta
v Hořov; Bergwerk, ves u Jechnic; Horkau,
ves u Žatče; Hurkau, ves u Manetína; H.
Dolejší, něm. Horka, ves u Postoloprt;
V Hůrkách, Na Hůrkách, vz Hůrka. V Hůr-
kách, také myslivna u Písku. PL. — V Hůr-
kách u Rokycan (u Manetína?) zabíjejí o po-
svícení obecnou hrušku a dělají z ní jitr-
nice; jindy odtamtud chodívali do Heretovic
Stodoly na roraty. Vz Sbtk. Krat. h. 41. —
Cf. Blk. Kfsk. 1322., Sdl. Hr. II. 277.
Hurma, y, f. = hrma, das Kriegsgetöse.
Čas h-y vojenské. Phld. I. 1. 15.

Húrny, slov. Videl som tvoje húrne ne-
pokoje. Ntr, III. 152.

Huronský = divoký, po způsobu divých
Huronův (Indiánů v soustátí severoamer.
na severní hranici jeho ku Kanadě), — H.
útvar. Vz Krč. 260.

Hurrá, z rus. urrá = válečný pokřik při
útoku na nepřítele. Vz S. N.

Hurrikán, a, m. = bouřlivý vítr v Zá-
padní Indii. Stč. Zem. 588.

Hurt Vojt. V., učitel v Praze a redakt.
t 1870. Vz S. N. X.

Hurtem, vz Hurt. Mkl. Etym. 84.

Hurtici, několik domků u Vsetína.

Hurtík, a, m., os. jm. Pk. MP. 75.

Hurtna, y, f. = síť, na níž se suší drobné
věci. U Třebíče. Jsk.

Hurtnúť, ul, utí, Getöse machen. Slov.
Let. Mt. S. VIL 1. 15. Vz Hurtovati.